Arcibiskup tuamský řekl, že jeho diecéze se sice na řízení sirotčince nepodílela, ale že ji tak velké množství pohřbených dětí v sirotčinci sesterského řádu naplňuje hrůzou a smutkem. "Bez ohledu na časový odstup se jedná o případ velkého veřejného zájmu, který by se měl urychleně řešit," uvedl podle Reuters Michael Neary. "Mohu si jen představit to ohromné citové utrpení z odloučení, které zažívaly matky, když dávaly své malé děti k adopci či byly svědky jejich úmrtí. Bolest a rozpolcenost, kterou snášely, je nad naše chápání," uvedl také vysoký představitel irské katolické církve v prohlášení.
VÍCE ZDE: |
Podle dokumentů, které nedávno zveřejnila badatelka Catherine Corlessová, byly příčinou úmrtí mnoha dětí podvýživa a zanedbanost. Řada dětí zemřela na spalničky, křeče, tuberkulózu či zápal plic.
Těla většiny z 796 dětí, které v sirotčinci zahynuly, ne-li všech, skončila podle historičky v někdejší septické jímce. "Nemohli si dovolit dětské rakve?" pozastavila se Corlessová nad přístupem řeholních sester z řádu Sisters of Bon Secours.
Katolická církev provozovala ve 20. století v Irsku s finanční pomocí státu mnoho sociálních služeb. A to i domy, v nichž svobodné těhotné ženy, včetně obětí znásilnění, rodily a zanechávaly své děti. Nevdané matky a jejich děti byly v silně katolickém Irsku považovány za poskvrnu společnosti a odvracela se od nich i rodina. Tyto ženy a děti byly podle Reuters také problémem pro některé jejich otce, především v případě kněžích či bohatých a ženatých mužů.
