Česko a Izrael si letos připomínají 25 let od znovunavázání vzájemných vztahů a také od první návštěvy Havla v této blízkovýchodní zemi. „Součástí všech těch připomínkových akcí je mimo jiné také iniciativa pojmenovat náměstí či ulici jménem Václava Havla ve velkých městech Izraele,“ uvedl Schwarz, podle něhož jde především o Haifu, Jeruzalém a Tel Aviv.
„Nejdále jsme s tím projektem v Haifě. Jsme těsně před dokončením projektu, kdy 29. června by mělo být náměstí v Haifě pojmenováno jménem Václava Havla,“ podotkl. Slavnostního aktu se na konci měsíce mají zúčastnit čeští krajané a možná i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
O Lavičku Václava Havla je zájem, čeká na ni Oxford i Plzeň |
Náměstí, které ponese Havlovo jméno, je podle Schwarze asi osmkrát menší než pražské Václavské náměstí. Leží v nové haifské čtvrti Šimona Perese. „Je to oblast, která je dnes nejdynamičtěji se rozvíjející části Haify,“ míní.
Český velvyslanec věří, že na podzim by mohla přibýt ještě ulice či náměstí v Jeruzalémě pojmenované po českém spisovateli, disidentovi a politikovi.
Ulice už je v Gdaňsku
Vedle částí měst by v Izraeli měla také brzy stát jedna z „Havlových laviček“. „Začínáme tady zase naopak na telavivské univerzitě, kde by se na kampusu telavivské univerzity měla instalovat lavička Václava Havla,“ uvedl Schwarz. Mohlo by se tak stát v září.
Ulici po Václavu Havlovi v zahraničí pojmenoval už například polský Gdaňsk. Jeho lavička stojí ve čtyřech tuzemských městech a chystá se v několika dalších. V zahraničí je na ni možné usednout třeba v Dublinu, Washingtonu, Barceloně nebo v Oxfordu.
Československo přerušilo diplomatické vztahy s Izraelem v roce 1967 na nátlak Moskvy po takzvané šestidenní válce mezi Izraelem a arabskými státy, které byly spojencem Sovětského svazu. Po jejich obnovení v roce 1990 se Československo a později Česká republika staly jedním z nejbližších spojenců židovského státu ve světě.
