Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Svět

Svět rozplétá záhadu zničené metropole. Mluví se o svářeči i ruské lodi, kterou opustila posádka

Pohled na místo výbuchu v Bejrútu. foto: Hussein MallaČTK

Doporučujeme
Bejrút/Praha - Ulice Bejrútu zaplnily sutiny a střepy, přeplněné nemocnice musí odmítat pacienty. Část dvoumilionové libanonské metropole je v troskách, ale příčiny tragédie nejsou pořád zcela jasné. Lidovky.cz přináší souhrn faktů i spekulací ohledně exploze v bejrútském přístavu.
  13:08

Kde k explozi došlo?

K neštěstí došlo v přístavu na severu města, v jeho industriální části. Exploze ale zasáhla i nedaleké obytné čtvrti, obchodní centra a poškodila město do vzdálenosti 10 kilometrů. Celkově v zasažené oblasti žije více než 750 tisíc lidí. Exploze roztříštila okna, vyrazila dveře, poškodila i státní letiště. Výbuch byl slyšet až na Kypru, který se nachází více než 200 kilometrů od Libanonu.

Co výbuch způsobilo?

OBRAZEM: Roztříštěná okna, rozdrcená auta, krev na ulicích. Podívejte se na místo ‚apokalypsy‘ v Bejrútu

Podle libanonského premiéra Hasana Dijába explozi způsobilo 2750 tun ledku, uskladněného v přístavním skladišti bez jakéhokoliv zabezpečení, který v něm ležel dlouhých šest let. Údajně se jednalo o dusičnan amonný zkonfiskovaný z obchodní lodi v roce 2014. Skladiště se přitom nacházelo nedaleko obchodního centra a oblíbených nočních čtvrtí.

Podle některých zpráv nesou plnou vinu za tragédii libanonské úřady. Analýza veřejných dokumentů a záznamů, kterou provedla stanice Al-Džazíra, ukazuje, že libanonští úředníci o tunách ledku, uskladněných v hangáru v bejrútském přístavu, celou dobu věděli.

Podle dostupných dokumentů ledek pochází z ruské lodi Rhosus, plující pod moldavskou vlajkou, která měla jet z Gruzie do Mosambiku. Kvůli technickým potížím musela ale loď v roce 2013 zastavit v Bejrútu. Libanonští úředníci jí z neznámých důvodů zabránili odplout, z lodě odešla posádka a nakonec ji její majitelé v přístavu zcela zanechali svému osudu. Náklad lodi byl pak přemístěn do přístavního skladu, konkrétně do hangáru č. 12, kde zůstal dlouhá léta.

Příběh lodi, z níž Libanonci zabavili osudný ledek. Před cestou s nitrátem se několikrát potopila, říká kapitán

Celníci se přitom pokoušeli umístění ledku vyřešit - libanonským soudům poslali mezi roky 2014 a 2017 minimálně pět dopisů, kde navrhují tři řešení - náklad se může exportovat, být předán armádě a nebo prodán soukromé firmě Lebanese Explosives Company. Za celou dobu nedostali podle Al-Džazíry celníci odpověď.

Zničený přístav v Bejrútu.
Libanonští vojáci hledají v troskách zraněné.

Ledek se používá jako hnojivo, ovšem využití má i v pyrotechnice a ve výrobě explozivních materiálů. K terorismu ledek použil například útočník při bombovém útoku v Oklahomě v roce 1995.

Ačkoliv je ledek slabší než TNT, síla exploze byla v Bejrútu tak silná, jako kdyby se odpálilo několik tun této výbušniny, popsal pro Washington Post Jeffrey Lewis, expert na bezpečnost zbraní a profesor na univerzitě v Monterey.

Látka ovšem sama o sobě není výbušná, pouze při hoření přitahuje kyslík a tím zesiluje oxidaci. Ke vznícení ale potřebuje dusičnan amonný správné podmínky, jichž se těžko dosahuje. „K explozi potřebujete extrémní podmínky,“ řekl pro deník The Guardian profesor chemického inženýrství z univerzity v Melbourne Gabriel da Silva.

Česko vyšle do Bejrútu speciální tým na záchranu lidí z trosek. Odletí ve středu odpoledne

Vysoce výbušnou se látka stává ve chvíli, kdy je kontaminovaná, například ropou. To se podle da Silvy stalo v Bejrútu. Na kontaminaci ukazuje i červenohnědá barva kouře, který zahalil libanonskou metropoli. Čistý hořící ledek totiž normálně způsobuje žlutý kouř.

Jak ale zásoby explozivního materiálu vzplály, není stále jasné. Nejnovější informace od libanonských bezpečnostních zdrojů dávají výbuch za vinu svářečským pracem, které ve skladu probíhaly. Tato hypotéza ale zatím není potvrzená.

Jak exploze proběhla?

Z dostupných videí se zdá, že exploze proběhly dvě. K první mohlo dojít poté, co začal hořet sklad zábavní pyrotechniky. Na některých videích jsou vidět v kouři stříbrné a bílé záblesky, které vypadaly jako zapálené rakety.  Následuje druhý, silnější výbuch, po němž se zvedne obrovský bílý mrak, připomínající jaderný hřib, a ten bleskově projede městem. Šoková vlna, která vzápětí rozbila okna, vyrazila dveře a zranila tisíce lidí, je dokonce viditelná na jednom z videí.

Kromě obřích škod na lidských životech i majetku po sobě exploze zanechala ještě jeden důsledek - jedovaté zplodiny ve vzduchu nad městem, které poškozují zdraví a mohly by teoreticky způsobit i kyselé deště, píše The Guardian. Zdravotníci již obyvatelům doporučili nosit roušky a zůstávat doma.

Mohlo jít o úmyslný čin?

Přestože vše ukazuje na ledek, existují i teorie, že byla exploze zaviněna úmyslně. Prezident Trump při středeční tiskové konferenci popsal výbuch jako „příšerný útok,“ způsobený určitým druhem bomby. Odvolával se přitom na nejmenované americké generály. Reportéři stanice CNN ale získali komentáře od anonymních pracovníků ministerstva obrany, podle nichž neexistují k Trumpově tvrzení důkazy. Pokud by se skutečně jednalo o úmyslný čin, USA by automaticky poslali do oblasti vojenskou posilu, což se nestalo, píše CNN.

Bejrútem otřásla masivní exploze.

Objevily se i spekulace, že za výbuchem stojí Izrael, s nímž Libanon v minulosti několikrát válčil. Právě izraelská letadla a drony se nad městem v posledních týdnech objevovaly stále častěji, vzájemné vztahy jsou napjaté i kvůli šíitské organizaci Hizballáh, která působí na hranicích obou států. Hizballáh má údajně mít v bejrútském ústavu sklady, které využívá k pašování zbraní do země. Izrael měl zároveň minulý rok vyhodit do povětří šíitské sklady zbraní v Iráku a Íránu, k činu se ale nepřihlásil.

Světoznámá designérka Matragi byla během výbuchu v Bejrútu. Je to tu zoufalé, město je zcela opuštěné, říká

Anonymní člen libanonské armády pro Washington Post řekl, že několik svědků slyšelo v době exploze bojové letouny. „Existuje takové podezření. Nebudeme ale dělat žádné závěry, dokud nedojde k vyšetřování,“ řekl. Izraelský ministr zahraničí Gabi Aškenazi řekl, že Izrael nemá s událostí v Bejrútu nic společného, země zároveň nabídla Libanonu humanitární pomoc.

Ledek v minulosti použily různí teroristé, například irská teroristická skupina IRA nebo norský atentátník Anders Breivik, když v roce 2011 zaútočil na vládní budovu v Oslu.

Hizballáh se od incidentu distancoval a označil jej za „obrovskou národní tragédii“.

Jaké jsou škody?

Budovy ve vzdálenosti zhruba tří kilometrů se proměnily v trosky, výbuch převrátil auta a sutiny zaplnily ulice města. Více než 100 lidí zahynulo, čtyři tisíce jich je zraněných a po dalších pátrají záchranáři v troskách zbořených domů. Stovky lidí se pohřešují.

Ve městě vypadl elektrický proud, mobilní signál a internet přestaly fungovat kvůli přetížení. Několik nemocnic bylo těžce poškozeno, v nemocnici Bikhazi Medical Group podle informací New York Times dokonce na pacienty spadl strop. Nemocnice jsou přeplněné, mnoho z nich odmítá pacienty přijímat.

Guvernér Bejrútu  Marwan Abboud odhadl škodu na 3 až 5 miliard dolarů.

Obětí výbuchu se stal i politik Nazar Nadžariján, který předsedal sociálně demokratické straně maronitských křesťanů. Německé ministerstvo vnitra napsalo, že pracovníci německé ambasády, stojící nedaleko přístavu, jsou zraněni.

Již před výbuchem byl Libanon v těžké politické a ekonomické krizi. Hodnota libanonské libry prudce klesla, ceny jídla se naopak prudce šplhají nahoru. Situaci nijak nezlepšil nával syrských uprchlíků, jichž malá země s necelým sedmimilionovým obyvatelstvem přijala zhruba jeden a půl milionu.

Vláda se minulý rok pokusila ekonomické problémy vyřešit pomocí nových daní - zdanění se týkalo tabáku, benzínu, ale třeba i hovorů na aplikaci WhatsApp. Libanonci odpověděli masivními protesty, během nichž požadovali odchod vlády. Současná krize je nejhorší od konce občanské války, která zemi sužovala v letech 1975-1990.

Autoři: ,