Když jeřáb loni 3. dubna spustil z podstavce bronzovou sochu sovětského maršála Ivana Koněva, z komunální záležitosti Prahy 6 se stal mezinárodní skandál. Do depozitáře budoucího muzea paměti 20. století putoval nejen pomník velitele Rudé armády, ale obrazně i česko-ruské vztahy.
Praha 6 přesouvá Koněva, skončí v Muzeu paměti 20. století. Zeman mluví o zneužití krizového stavu |
Rusko přemístění pomníku vnímalo jako další snahu o přepisování dějin. A reakce z Východu na sebe nenechala čekat. Kromě ostrých výroků představitelů ruského státu bylo zahájeno trestní stíhání starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09), který se o přesun sochy zasadil. Ruští nacionalisté zaútočili na zastupitelské úřady ČR v Moskvě a Petrohradu.
Moskva se ani po roce s přesunem pomníku nesmířila, byť mediální vášně opadly. Kauza je zásadní překážkou bránící normalizaci vztahů mezi Českem a Ruskem. „Naše vztahy s Českou republikou a Čechy si nezaslouží takovou smutnou perspektivu,“ říká pro Lidovky.cz místopředseda ruské Státní dumy Pjotr Tolstoj, člen vládní strany Jednotné Rusko.
Podle něj je přesun sochy pro Rusy stále nepřijatelný. Problém netkví v pomníku jako takovém, ale v přístupu k druhé světové válce, který má uložení sochy do muzejního depozitáře odrážet. „Česko se připojilo k pobaltským státům, které se úpěnlivě pokoušejí paměť o druhé světové válce a osvobození vymazat. Jako kdyby k tomu nedošlo, jako kdyby Rudá armáda neosvobodila Čechy od Němců,“ neskrývá rozhořčení místopředseda dolní komory ruského parlamentu.
Tolstoj uvedl, že o přesunu sochy maršála Koněva dříve hovořil s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Ten se snažil ruskému kolegovi vysvětlit, že je to v kompetenci příslušné městské části.
Rusové byli zvyklí, že Češi se k pomníkům chovají s pietou
„Situace s přesunem pomníku maršála Koněva Rusy ranila, a to silně,“ říká pro Lidovky.cz Oleg Soloduchin, někdejší náměstek ředitele ruského kulturního centra v Praze a nyní profesor moskevské Vysoké školy ekonomiky. „Záležitost je vnímána ostřeji, protože k tomu došlo právě v Praze. Rusové byli zvyklí, že se Češi chovají s pietou k ruským pomníkům a válečným hrobům. Tím neříkám, že se něco změnilo. Ruské hroby na českém území jsou ve výborném stavu. Ale přesun Koněvovy sochy vyzněl negativně,“ vysvětluje.
  |
Zkraje letošního roku se pokoušel hnout se situací okolo Koněvova pomníku bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V komentáři pro deník Právo navrhl přestěhování sochy na místo, kde by nehrozilo její další hanobení. Mohlo by jít o jedno z velkých pietních míst spojených s Rudou armádou nebo jinými válečnými hrdiny a osobnostmi českých dějin. „V Rusku vědí o iniciativě Karla Schwarzenberga, kterou podpořil premiér Babiš a další čeští politici, že pomník by měl být instalován na důstojném místě. Mohl by stát na Olšanech, možná na Vítkově,“ říká Soloduchin.
Socha maršála Koněva našla nový domov, bude vystavena v pražském Muzeu paměti XX. století |
„Za uplynulý rok jsme si uvědomili, že to je věc Česka. Rusko může vyjádřit přání, ale přesun sochy maršála Koněva je česká záležitost,“ sdělila pro Lidovky.cz Anna Koněvová, vnučka sovětského válečného hrdiny. Rodina Koněvových se distancuje od trestního stíhání starosty Koláře, žalovat ho nemíní.
Snad proto je teď případ v Rusku u ledu. Z citového hlediska je pro ně přijatelnější, aby socha zůstala v Česku. „Zásluhy mého dědečka na osvobození Česka a Evropy jsou veliké, proto by nás potěšilo, kdyby pomník zůstal na českém území. Domnívám se, že nejlepším místem by byl Olšanský hřbitov,“ říká Koněvová.
