"Je to nejdůležitější den pro krymské Tatary a úřady mají strach," řekl agentuře AFP menšinový předák Mustafa Džemilev, kterému ruské úřady kvůli protestům proti anexi Krymu zakázaly vstup na poloostrov.
Deportace nařídil komunistický diktátor Josif Stalin jako kolektivní trest za údajnou kolaboraci s nacistickými okupanty. Krymští Tataři se do své domoviny mohli vrátit až po dlouhých desetiletích. Úplné rehabilitace a satisfakce za někdejší tragédii se však dosud nedočkali, a tak dodnes hledí s nedůvěrou na Rusko, které v březnu Krym odtrhlo od Ukrajiny. Místní úřady v pátek zakázaly krymským Tatarům masové akce až do 6. června, prý v obavě z provokací.
Boje o Slavjansk pokračujíUkrajinské jednotky a proruští povstalci v noci na dnešek pokračovali v bojích o Slavjansk na východě země. Oznámila to agentura Interfax. Separatisté tvrdí, že zabili sedm protivníků, Ukrajinci ale vlastní ztráty popírají. "Ostřelování města začalo předchozí den a pokračovalo celou noc. Naši bojovníci přijali boj a zničili až sedm útočníků," řekl samozvaný starosta města Vjačeslav Ponomarjov. Z povstalců podle něj nikdo nepadl, jeden z ozbrojenců ale utrpěl těžké zranění. Ukrajinští vojáci podle něj pokračují v ostřelování města z děl a minometů a pokoušejí se proniknout dál do města, rebelové je však udržují na okraji města. Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov naopak uvedl, že povstalci v noci zaútočili na ležení Národní gardy u Slavjanska, ale útok se podařilo odrazit. |
Poklidné shromáždění
Vše se však až dosud odehrává v klidu, uvedlo v přímém přenosu Rádio Svoboda. Cestu na modlitební shromáždění u mešity na okraji Simferopolu komplikují dopravní zácpy a všude je také vidět policejní oddíly, včetně speciálních pořádkových jednotek.
"Je to naše povinnost vůči našim předkům," řekl jeden z účastníků modliteb, jehož příbuzní během deportací z Krymu do Střední Asie zemřeli hlady. "Krymští Tataři jsou mírumilovní lidé. Nejdeme bojovat, chceme jen připomenout, jak s námi zacházeli (...) Dá se ale čekat všechno," dodal.
V Bachčisaraji podle serveru newsru.com létaly vojenské vrtulníky tak nízko nad shromážděním, že rušily modlitby. Podle moskevské rozhlasové stanice Echo Moskvy tatarská shromáždění natáčejí na videokamery policisté v civilu - prý stejně, jak bývá v Rusku zvykem při opozičních demonstracích. A také nechybějí v okolí zaparkované vozy pro přepravu zatčených.
ČTĚTE TAKÉ |
Deportace Tatarů z Krymu, kde žili od 13. století, začaly na Stalinův rozkaz za rozbřesku 18. května 1944 a do odpoledne 20. května své domovy muselo opustit na 180.000 lidí. Celkem bylo podle agentury RIA Novosti z Krymu odvezeno více než 47.000 tatarských rodin, dohromady více než 191.000 lidí, hlavně do Uzbekistánu, ale i na Ural a dalších končin Sovětského svazu. Deportace dalších menšin z Krymu a Kavkazu následovaly, jakož i rusifikace poloostrova. Když sovětský vůdce Nikita Chruščov předal Krym Ukrajině, stopy po tatarské přítomnosti téměř zmizely.
Návrat krymských Tatarů na poloostrov v masovějším měřítku začal až na počátku 90. let. Nyní jich tam žije skoro 270.000, což je asi 12 procent místní populace, oproti jedinému procentu v 80. letech.
Po okupaci Krymu a připojení k Rusku se Moskva snažila si Tatary předcházet, ruský prezident Vladimir Putin také podepsal dekret o jejich rehabilitaci. "Toto rozhodnutí vzbudilo u lidí jen ironický úsměv," říká Džemilev.
