„Pořízené záběry vejdou do historie,“ napsal deník Le Monde ke čtvrteční návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Kyjevě. Řeč byla o snímcích, na kterých šéf Elysejského paláce objímá svůj ukrajinských protějšek Volodymyra Zelenského.
 |
Některé zástupce francouzské politické scény však setkání pohoršilo. Ne proto, s kým se Macron setkal, ale kvůli době, již si vybral pro několikadenní zahraniční cestu, během které zamířil i do Rumunska navštívit francouzské vojenské jednotky.
„Je opovržlivé naplánovat si třídenní pobyt mimo Francii mezi dvěma koly voleb, které určí politiku naší země,“ řekl deníku Le Parisien Jean-Luc Mélenchon, lídr nejsilnější opoziční koalice Nová lidová, socialistická a ekologická unie (Nupes).
Budeme při vás až do vítězství, řekl Macron v Kyjevě. Dorazí další zbraně |
Sám Macron ještě před odletem uvedl, že ve stínu války na Ukrajině a růstu cen energií je nadcházející druhé kolo voleb, jež proběhne tuto neděli, „důležitější než jakékoli jiné“. A i proto prý jel na východ, aby podpořil vojáky i politiky, kteří bojují proti Rusku.
Podle deníku Le Monde se šéf Elysejského paláce krátce před rozhodujícím kolem voleb možná snaží poukázat na to, jak velké rozpory jsou mezi ním a krajně levicovým lídrem. „Nebyl to Mélenchon, kdo byl ještě před nedávnem nakloněn Rusku a prezentoval se jako kladivo na macronisty? Kdo při kampani hlásal, že chce opustit společné velení vojenských složek NATO?“ poznamenává deník.
Francouzi půjdou v neděli počtvrté za dva měsíce k volebním urnám, po dvou kolech prezidentských voleb a prvním kole voleb parlamentních nyní definitivně rozhodnou o novém složení dolní komory parlamentu.
Naděje na absolutní většinu vyhasla
Největší šanci na zisk většiny má dle průzkumů středopravá koalice prezidenta Emmanuela Macrona Spolu!. Její kandidáti se dostali do druhého kola ve 421 okrscích. Jenže podle projekcí společnosti Ipsos-Sopra Steria má koalice šanci získat mezi 255 až 295 křesly – na absolutní dvoutřetinovou většinu tak nemůže ani pomýšlet. Na stranu druhou by mohla získat potřebných 289 mandátů z 577 v dolní komoře.
Dle průzkumů druhým nejsilnějším uskupením je levicová Nupes, jeho zástupci budou soupeřit o hlasy voličů ve 391 okrscích, a to především na jihu a jihozápadě Francie. Levicová koalice naprosto vyhořela na severovýchodě země v regionech sousedících s Německem. Z průzkumu Ipsos-Sopra Steria vyplývá, že její kandidáti mají šanci získat zhruba 150–190 křesel. S tím, že by uskupení získalo většinu, tak sociologové zjevně nepočítají.
Ale i tak by levicová koalice mohla prezidentu Macronovi značně zavařit. Pokud by Spolu! nezískalo většinu, musel by prezident řady koalice ještě rozšířit. A v parlamentu by se jako schůdný partner nabízelo již jen spojenectví pravicových stran vedených Republikány. Macron totiž již v minulosti deklaroval, že spolupráce s krajně levicovými či krajně pravicovými uskupeními nepřipadá do úvahy.
Nejhorší možný scénář pro Emmanuela Macrona by byl takový, že by se nejsilnější koalicí v Národním shromáždění stala Nupes. V takovém případě by prezident musel jmenovat Mélenchona premiérem a Francie by se opět po více než dvaceti letech ocitla v situaci tzv. kohabitace. Francouzská republika se totiž řadí mezi tzv. poloprezidentské systémy. Prezident sice nemá jen ceremoniální postavení jako třeba v Česku, ale nemá ani naprostou kontrolu nad vládou jako v USA. Plně rozhoduje jen o otázkách zahraniční politiky a obrany a předsedá radě ministrů.
Ve vnitropolitických záležitostech musí spolupracovat s jím jmenovaným premiérem, jímž bývá vítěz parlamentních voleb.
V případě kohabitace, tedy situace, kdy jsou prezident a premiér z odlišných politických táborů, by tak došlo k tomu, že by Macron nemohl zavést plánované a dlouho slibované reformy, protože by mu je Mélenchon zablokoval.
