Rusku se ve vztahu k Ukrajině musí vytyčit nepřekročitelné linie, tvrdí Macron |
Mocenské dvojice často nemívají štěstí v dlouhodobé spolupráci. Obzvláště ne ve Francii. Hlavou výkonné moci je totiž prezident, ale praktickou každodenní politiku vykonává v poloprezidentském systému předseda jeho vlády. A mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a jeho prvním premiérem Édouardem Philippem to rozhodně nebyla láska na první pohled.
„Byli to paranoik a povýšenec. Od začátku bylo jasné, že to nebude jednoduché,“ uvedl pro Le Journal du Dimanche zdroj z blízkosti Elysejského paláce. Po necelém roce od rezignace Philippa vychází na povrch detaily „rozvodu“ těchto dvou silných osobností. A to především díky knize Dojmy a jasné linie od samotného expremiéra, jež vyšla zkraje dubna.
Přitom začátek společného vládnutí byl i podle samotného Philippa probíhal jako „líbánky“, skvěle se doplňovali. Novopečený prezident pocházel z levicového prostředí, zatímco Philippe zprava. Oba měli vizi, kam chtěli Francii během pěti let mandátu dovést. Chtěli sociální a ekonomické reformy. A Philippe dodává, že byl Macronovi zavázán.
„Kdyby byl zvolen Alain Juppé (pravicový kandidát na prezidenta v roce 2017 – pozn. red.) možná jsem se mohl stát ministrem financí. Macron mi nabídl mnohem více. Na to jsem nemohl zapomenout,“ píše expremiér.
Vděk však vzal po nějaké době za své a Philippe s Macronem začali narážet na své hranice. Tenze mezi státníky se začaly vyostřovat na podzim roku 2019, když probíhaly masivní stávky a demonstrace hnutí Žlutých vest. Vládní opatření na zvýšení daní z pohonných hmot tehdy vyhnalo do ulic statisíce Francouzů. Prezident nakonec ulici ustoupil, což se Philippovi nelíbilo.
„Pokud zahodí vše, jak mu můžou lidé věřit?“ zeptal se podle knihy Édouard Philippe prezidenta s tím, že je připraven podat rezignaci. Ale Macron jej prý požádal, aby ve vládě setrval, a slíbil, že dojde na slíbené ekonomické reformy. Smír však dlouho nevydržel.
Covid spory vyostřil
„Jakmile ale začala koronavirová krize, všechno se začalo rozpadat,“ napsal Philippe. Během několika týdnů zkraje roku 2020 se prý vláda změnila v anticovidovou jednotku. Veškeré politické debaty, jako třeba plány na ekonomickou či politickou transformaci, byly upozaděny. Vše se vyostřilo začátkem prvního lockdownu, konkrétně 14. března.
Vláda tehdy nařídila zavření obchodů i restaurací a omezení vycházení. Navzdory tomu ale nevydala nařízení, jež by omezovalo krajské volby, jejichž první kolo mělo proběhnout hned o den později. „Macron chtěl volby odložit, ale premiér jej nepodpořil,“ uvedl o počátcích rozchodu Philippa s prezidentem nejmenovaný zdroj pro Le Journal du Dimanche.
A neshody pokračovaly. Zatímco Macron prý chtěl uvolnit restrikce rychleji, Philippe byl proti. Navíc nedocházelo na slibované reformy. „Měl jsem na jednom z pondělních obědů pocit, že se dusím,“ popisuje expremiér.
Macron a Merkelová jednali s Putinem o možné spolupráci ohledně vakcíny Sputnik |
Na jeden z největších konfliktů došlo krátce před uvolněním prvního lockdownu. V pondělí 11. května se měla Francie opět rozvolnit. Víkend předtím však došlo na velký spor. Philippe podle informací Le Journal du Dimanche opět nechtěl zmírnit nařízení a uzávěru na poslední chvíli prodloužit. „To nemůžeš! Copak si neuvědomuješ, jak devastující dopad by to mělo na Francouze?“ hřímal prý Macron. „Moc ohledně pravidel mám já,“ reagoval prý břitce Philippe. Rozhovor skončil chladně, premiér musel ustoupit. A během pár týdnů již bylo jasno, že se jejich cesty rozejdou.
Plánuje Philippe návrat?
Expremiérova kniha na několika místech naznačuje, že Philippe nepovažuje svou politickou kariéru za ukončenou. Například se přirovnává k Georgi Pompidouovi, kterého si vybral jako svého premiéra v roce 1962 generál Charles de Gaulle.
Právě zde jde možné podle některých komentátorů vypozorovat, že si Philippe testuje vody pro svou budoucí kandidaturu na prezidenta. Nadále velmi populární expremiér by totiž stejně jako kdysi Pompidou mohl vystoupat po zádech svého prezidenta k postu nejvyššímu.
Podle deníku Le Monde je zde také možnost, že by Philippe mohl v nadcházejících volbách Macrona i nahradit, pokud by se prezident stal „v očích veřejnosti nevolitelným“. Popularitou ostatně expremiér převyšoval prezidenta už za jejich spolupráce.
