Síť podvodníků byla podle zjištění listu The Guadian napojena na nejmenovanou neziskovou organizaci ve Španělsku. Při marném pátrání po svém příbuzném na ně narazila i rodina z Alžírska. Záhadný muž jim nabízel, že se za 250 dolarů (asi šest tisíc korun) dostane do márnice, kde údajně skončilo tělo pohřešovaného muže po tom, co se utopil. V ceně měly být i fotografie zemřelého. „Bylo to celé strašně bizarní. Jak mohli mít tito lidé přístup k jeho tělu?“ divili se příbuzní.
Podobný příběh má za sebou i další alžírská rodina, jejíž příbuzný se vydal do Evropy v roce 2020, ale krátce po odjezdu se přestal ozývat. Následovaly měsíce marného pátrání, než se rodině ozval neznámý muž a informoval ji, že jejich příbuzný je zřejmě ve vězení na Kanárských ostrovech. „Za dvě stě dolarů zjistím víc,“ sliboval. Zároveň trval na tom, aby nekontaktovali policii, protože by to mohlo ztížit pátrání.
Třetí případ se týkal opět muže z Alžírska, který svou vlast opustil v roce 2021. Jeho bratrovi se o pár měsíců později ozval nejmenovaný Španěl a tvrdil mu, že loď převážela „nebezpečný náklad“ a pobřežní stráž ji proto musela eskortovat na blíže neupřesněné místo. Za poplatek dvou set dolarů byl ochotný sdělit víc. Podobných příběhů je podle britského listu více, žádná z oslovených rodin na triky podvodníků neskočila.
Forenzní experti nechávali fotit mrtvoly
Údajní podvodníci ani nezisková organizace, se kterou údajně spolupracovali, na přímé dotazy ohledně nařčení ze strany rodin uprchlíků nereagovali. Na sociálních sítích dotčené organizace se lze pouze dočíst, že výpovědi rodin jsou „založené na lžích s cílem pošpinit důvěru“ v práci aktivistů. Organizace později uvedla, že ji nikdo oficiálně nevyšetřuje.
Španělská policie minulý týden sdělila, že v souvislosti s nekalými praktikami a snahami o vlastní obohacení na tragédii lidí, kteří se utopili ve Středozemním moři, zadržela čtrnáct lidí. Čelí obvinění z podvodu, padělání oficiálních dokumentů a neúctě k zemřelým. „Zadržení využívali ke kontaktování rodin sociální sítě, profitovali z toho asi dva roky, cílili na rodiny z Maroka a Alžírska, jejichž příbuzní zmizeli nebo zemřeli při snaze doplout k pobřeží Španělska,“ uvedla policie.
 |
Podvodníci sledovali zprávy o potopených plavidlech, následně se dostali k databázím zemřelých a kontaktovali příbuzné. „Vše s podmínkou platby předem. Odůvodňovali to tím, že tak to ve španělském legislativním systému chodí a není bez toho možná přesná identifikace a repatriace těla,“ uvedli vyšetřovatelé. V síti podvodníků byli i pracovníci márnic a forenzní experti, kteří za úplatu umožňovali focení těl migrantů.
Situaci by podle dobrovolníků, kteří pomáhají rodinám zemřelých nebo pohřešovaných migrantů, pomohlo založení speciálního pracoviště. To by mělo za úkol vyhledávat rodiny a zajišťovat převozy zemřelých zpět do vlasti. „Žijeme v absolutním vakuu. Neexistuje žádná instituce, která by pomáhala v pátrání rodinám po pohřešovaných. Proto tu máme podvodníky, kteří toho zneužívají,“ vysvětluje Maria Oukoová, která pomáhá pozůstalým v Alžírsku.
Mrtví ve Středozemním moři
Migrační krize vrcholila v roce 2015, kdy do zemí Evropské unie přicestovaly podle některých odhadů až dva miliony migrantů. Příliv běženců v posledních letech opět roste, zejména ve Středozemním moři umírají stovky lidí měsíčně.
Při posledním incidentu ze 14. března zemřely při plavbě z Libye do Itálie desítky lidí. „Po třech dnech selhal motor jejich nafukovacího člunu, který zůstal bez pohonu a oni bez vody a jídla dalších několik dní. Přeživší tvrdí, že během cesty zemřelo nejméně 60 lidí, včetně žen a minimálně jednoho dítěte,“ informovala organizace SOS Méditerranée.
Nevládní organizace pomáhající ve Středozemním moři si dlouhodobě stěžují, že italské úřady jim jako jediný přístav, kde smějí zakotvit, určily poměrně vzdálenou Anconu. Itálie navíc po lodích vyžaduje, aby zachráněné migranty odvezly vždy po každé jednotlivé operaci, což oddaluje ty další a podle záchranářů to stojí lidské životy.
Vlády Itálie a dalších zemí Evropské unie se počet migrantů, kteří se vydávají na cestu ze severní Afriky do Evropy, dlouhodobě snaží omezit. Nabídly Libyi a Tunisku finance a prostředky k tomu, aby zastavily vyplouvání lodí s uprchlíky ze svých přístavů. Italská premiérka Giorgia Meloniová si stanovila jako svou prioritu snížit počet migrantů, jak jen to bude možné. Italská vláda na rozvojové projekty v Africe vyčlenila 5,5 miliardy eur (asi 136 miliard korun), chce zlepšit zejména školství, zemědělství či přístup k vodě a energiím.
