Súdánská armáda se snaží o převrat. Zadržela většinu vlády |
Nestabilitu vyvolalo faktické převzetí moci nejvýše postaveným súdánským generálem Abdalem Fattáhem Burhánem v pondělních ranních hodinách. Ten rozpustil přechodnou vládu (jež byla výsledkem dohody mezi civilisty a vojáky z léta 2019 a měla zemi dovést k volbám), zadržel většinu jejích členů včetně premiéra Abdalláha Hamduka a obsadil sídla nejdůležitějších médií.
Burhán prohlásil, že armáda zakročila kvůli „sporům mezi politickými frakcemi“, a dodal, že „přechod k demokracii bude pokračovat“.
Střelba proti demonstrantům
Posledně řečené ovšem v Súdánu jen málokdo bere vážně. V noci na úterý si tvrdý zákrok vojska proti demonstrantům, provolávajícím hesla na podporu svržené přechodné vlády, vyžádal životy nejméně sedmi osob a desítky lidí byly zraněny. „Stříleli ostrými náboji, na vlastní oči jsem viděl, jak dva lidé padli mrtví k zemi,“ citoval reportér katarské televize al-Džazíra jednoho z demonstrantů v Chartúmu.
Podle Jana Záhoříka, docenta katedry blízkovýchodních studií na Západočeské univerzitě v Plzni, je hlavním důvodem aktuálního napětí v zemi velmi špatná ekonomická a sociální situace, s níž se přechodná vláda nedokázala vypořádat. Podle Záhoříka, jenž se dlouhodobě věnuje projektům ve východní Africe, existuje v Súdánu „tradice“ vojenských převratů, mladí lidé se s tím ale podle něj nebudou chtít smířit.
Lidovky.cz: Proč zkolabovala přechodná vojensko-civilní vláda, která měla Súdán dovést k volbám? Jsou za tím konkurující si frakce v armádě, jak se spekuluje?
Od doby, kdy byl svržen prezident Umar al-Bašír, se část ozbrojených složek již několikrát pokusila o převrat. Až do začátku tohoto týdne se jim to ale nepovedlo. V dějinách Súdánu nejde o nic výjimečného, vždy, když se politické frakce nedokázaly domluvit, nastoupili vojáci. Velká část dějin nezávislého Súdánu je vyplněna vojenskými vládami. Civilní správa je z tohoto pohledu v menšině.
Lidovky.cz: Mají v Súdánu své zájmy zahraniční mocnosti? Nebo jde čistě o vnitřní problém země?
Domnívám se, že jde zejména o vnitropolitickou záležitost. Byť v Súdánu mají samozřejmě své zájmy jak Čína, tak třeba Saúdská Arábie, Katar a další země. Všechny mezinárodní instituce počínaje OSN a Africkou unií přes Ligu arabských států až po Evropskou unii již vyjádřily znepokojení nad tímto vývojem.
Lidovky.cz: Lze odhadnout, jak se k aktuálnímu dění staví obyvatelstvo? Existuje v Súdánu nějaký resentiment po „tvrdé vládě pořádku“, jak ji reprezentovalo 30 let vlády Umara al-Bašíra?
Súdánská společnost samozřejmě není jednotná ve svém názoru na dobu Bašírovy vlády ani na dobu po jeho svržení. Problémem však vždy byly především socio-ekonomické ukazatele, s nimiž se právě svržená vláda nedokázala vypořádat. Mezi to patří například nedostatek pohonných hmot, časté výpadky elektřiny, inflace atd. Mnozí lidé si tak mohou myslet, že takzvaně za al-Bašíra bylo lépe.
Naopak především mladá generace lidí, kteří pomohli k Bašírově svržení, bude i nadále protestovat v ulicích, neboť se jim po vojenské vládě určitě nestýská.
Lidovky.cz: Súdán a Egypt jsou země, které se cítí být ohroženy stavbou Velké etiopské přehrady, která může způsobit nižší průtoky či jejich kolísání v Nilu. Může mít aktuální puč v Súdánu nějaký vliv na toto vyjednávání?
Nemyslím si, že převrat v Súdánu toto nějak ovlivní. Jediné, co může ovlivnit zprovoznění Velké etiopské přehrady, je občanská válka v Etiopii, která nejeví známky deeskalace... Vnitropolitická změna v Súdánu na toto, myslím, velký dopad mít nebude.
Lidovky.cz: Co teď bude dál?
Můžeme očekávat dlouhodobé protesty mladších lidí, podobně jako v době okolo svržení prezidenta al-Bašíra. Stejně tak ale mohou propuknout násilnosti ze strany ozbrojenců dříve loajálních Bašírovi. Těžko předvídat v této chvíli, situace je velmi čerstvá a stále nepříliš jasná.