Uplynulo jen několik hodin od chvíle, co americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan předal na ruském ministerstvu zahraničních věcí oficiální odpovědi Spojených států a NATO na ultimáta ruské vlády v souvislosti s krizí na hranici s Ukrajinou.
První reakce ruské strany na sebe nenechala dlouho čekat. „Hlavním bodem je náš jasný postoj k nepřípustnosti dalšího rozšiřování NATO na východ a rozmístění útočných zbraní, které by mohly ohrozit území Ruské federace,“ uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Podle jeho slov o tom ovšem není v dokumentu ani zmínka. Ministr dodal, že odpovědi doručené Západem vytvářejí prostor pouze pro jednání o druhořadých otázkách.
Putinova mapa loajality na Ukrajině. Jak je to s rozdělením tamních obyvatel? |
Rusko v prosinci loňského roku předalo Západu seznam několika požadavků, jež měly z pohledu Kremlu být základem nových bezpečnostních vztahů mezi Západem a Ruskem. Moskva chtěla tímto způsobem získat příslib, že NATO se nebude rozšiřovat do východní Evropy, že vojska Aliance budou stažena z dosud přijatých členských států ve střední a východní Evropě. Stejně tak, že v regionu nebudou rozmístěny žádné útočné ani jaderné zbraně.
Ve hře je obnovení misí v Bruselu a Moskvě
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov to později komentoval slovy, že dokument předaný americkým velvyslancem Sullivanem nevzbuzuje optimismus, avšak ukazuje, že obě strany mají zájem na pokračování dialogu.
Aliance v odpovědi na ruské požadavky nabídla Moskvě rozhovory s cílem zlepšit vztahy. „Jsme připraveni vyslechnout obavy Ruska a vést skutečnou diskusi, jak uchovat a posílit zásadní principy evropské bezpečnosti,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. K nim podle něj ovšem patří i právo všech států rozhodnout samostatně, jakou cestou se vydají.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken už předtím naznačil, že možnost k dohodě vidí u pořádání vojenských cvičení v Evropě, případně při kontrole zbrojení. V rámci kroků, jež mají obnovit vzájemnou důvěru, Aliance také mimo jiné navrhla znovuotevřít diplomatické mise v Moskvě a Bruselu, které byly kvůli podezřením z možné špionážní činnosti v minulých měsících uzavřeny.
Stejně by podle NATO mohla být zesílena komunikace mezi oběma stranami, čímž by se mohly vzájemně a s předstihem informovat o plánovaných vojenských cvičeních jedné nebo druhé strany.
Západní tajné služby mezitím přišly s informací, že soustřeďování ruských jednotek dál pokračuje bez ohledu na výsledek další rozhovorů, dokonce ještě v rychlejším tempu než dosud. Nyní by tam mohlo být podle jejich odhadů rozmístěno až 120 tisíc vojáků. K nim je ještě třeba připočítat na 35 tisíc ozbrojenců z řad separatistů podporovaných Ruskem. Podle slov vysoce postaveného vojenského zpravodaje, na nějž se odvolává agentura Reuters, je třeba počítat s tím, že celkový počet vojáků se v příštích dnech ještě výrazně zvýší.
Česko i Slovensko podporují rozmístění jednotek NATO
V Bruselu se ve čtvrtek konalo jednání ministrů zahraničních věcí NATO. Šéf české diplomacie Jan Lipavský, jenž se při této příležitosti setkal poprvé s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem, poté řekl, že Aliance zůstává jednotná v odmítnutí ruských požadavků. Ty podle něj ohrožují i české zájmy.
NATO zvažuje umístění jednotek i na Slovensku. Česko by se mělo podílet, míní Lipavský |
„Jednoznačně jsme odmítli, že nám někdo bude určovat, koho si smíme na své území pozvat a koho ne,“ prohlásil ministr. Lipavský také naznačil možnost, že by na východním křídle Aliance mohly být nasazeny nové jednotky, do nichž by mohli být zapojeni i čeští vojáci. „Vytvoření takovýchto útvarů a hlavně dodání reálných vojenských kapacit by bylo ve prospěch bezpečnosti České republiky,“ prohlásil Lipavský.
V podobném duchu se vyjádřil i slovenský ministr zahraničních věcí Ivan Korčok. Podle něj by mohlo jít o bojovou jednotku s tisícovkou vojáků, jež by byla rozmístěna na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Korčok připomněl, že podobné vojenské sbory již nějakou dobu působí v Polsku a Pobaltí, kam byly rozmístěny poté, co Rusko anektovalo v roce 2014 Krym.
