Anders Tegnell:
|
Na jaře 2020, když se pandemie začínala šířit po celém světě, najednou stanul tento nižší úředník švédské byrokracie v ústřední roli boje s virem. „Švédský Prymula“ odmítl národní či lokální karanténu, ke které přistupovaly evropské státy po vzoru Číny, odkud se zprvu nový koronavirus rozšířil. Argumentoval tím, že uzavírání obchodů, kaváren, škol a celkově míst, kde se lidi potkávají, je zbytečnou ránou pro ekonomiku, protože vir tu s námi bude nastálo a musíme se s ním naučit žít. Vyzýval občany, aby se chovali zodpovědně, posléze vedení země přistoupilo jen k velmi mírným opatřením. V médiích Tegnell vystupoval vždy klidně a fakticky.
Vláda byla v dubnu nařčena, že se snaží dosáhnout kolektivní imunity, což ale švédská ministryně zdravotnictví Lena Hallengrenová záhy razantně popřela. Jelikož si země udržela předpandemický rytmus života, zatímco ostatní státy se uzavíraly okolnímu světu a zaváděly tvrdá omezení pro své občany, symbolizuje Tegnell dodnes pro mnohé Švédy racionální přístup k restrikcím. Na svá těla si nechávají například hojně tetovat jeho obličej. Jenže pro pozorovatele z vnějšku je lékař mnohem kontroverznější postavou.
Vytetovaná podoba Anderse Tegnella, švédského hlavního epidemiologa.
Ačkoliv někteří Britové a Američané ho nazývají pravým bojovníkem za svobodu, mnozí ho vidí spíše jako osobu odpovědnou za smrt tisíců starších osob v domovech seniorů. Právě neochránění této rizikové skupiny bylo jednou z příčin toho, že Švédsko má pátou nejhorší úmrtnost v přepočtu na počet obyvatel v EU, před ním se nachází Itálie (4.), Španělsko (3.), Británie (2.) a Belgie (1.).
Legendární virolog a spoluobjevitel eboly onemocněl covidem-19. Šíleně mě bolela hlava, říká Peter Piot |
V porovnání s okolními státy je na tom Švédsko, s úmrtím jedné osoby na každých zhruba 1750 obyvatel, pětkrát hůře než Dánsko (1 smrt na každých zhruba 9200 obyv.) a desetkrát hůře než Norsko (1 smrt na každých zhruba 20 500 obyv.) či Finsko (1 smrt na každých zhruba 16 400 obyv.).
Je důležité zmínit, že Švédsko má lehce vyšší hustotu zalidnění než sousední Norsko a Finsko, takže se zde virus může šířit teoreticky lépe, i když nejde o až tak razantní rozdíl. Ve srovnání se zhruba stejně lidnatým Českem má Švédsko nyní více jak dvakrát tolik potvrzených případů nákazy a o více jak 5000 mrtvých.
Místo pro zlepšení
Že situace nedopadla zcela dle představ, přiznal i sám hlavní švédský stratég v boji s pandemií. „Evidentně je tady velký potenciál pro zlepšení,“ prohlásil na počátku června v rozhlasu. Severská země je stále jednou z mála, kde není občanům oficiálně doporučováno nosit ochranu úst a nosu.
Švédsko nezvolilo nejlepší strategii, připustil strůjce ignorace viru. Příště chce postupovat jinak |
„Tegnell je velmi tvrdohlavý,“ hodnotí kriticky svého kolegu z medicínského prostředí pro Financial Times blíže nespecifikovaný švédský epidemiolog.
Další ranou pro švédský přístup byl i fakt, že ho dohnala globalizace, tedy nevýhoda velmi úzce propojených národních ekonomik. Ačkoliv švédská národní banka ještě v prvním čtvrtletí roku 2020 předpokládala pro zemi mírný růst HDP (mezi 1-2 %), prognóza v pololetí již zněla záporně: pokles HDP minimálně o 4,5 %. Nezaměstnanost v květnu vzrostla o téměř dva procentní body na 9 %, z březnových 7,1 %.
  |
Tvrdohlavý jako býk
Švédsko ekonomiku nezachránilo, propadne se až o šest procent. Země má přitom více mrtvých než okolní státy |
Anders Tegnell se však nevzdává. Již na jaře tvrdil, že nejdůležitější moment přijde až na podzim. V situaci, kdy se zdá jasné, že dorazila druhá vlna nákazy covidu-19 a počty nakažených v mnoha evropských státech jsou opět na vzestupu, zažívá Švédsko poměrně klid.
K pondělí dle serveru Worldometers dosáhlo celkem 86 505 potvrzených nákaz, ale nové denní přírůstky jsou o 90 % menší, než tomu bylo na konci června, kdy Švédsko prožilo vrchol pandemické vlny.
Poprvé za 5 měsíců jsou švédské denní přírůstky nižší než v Norsku a Finsku, pohybují se v řádu stovek.
I kriticky se vyjadřující epidemiolog uznává, že to vše je majoritně Tegnellovou zásluhou, která se projevuje schopností stát se svým míněním tváří v tvář celému světu a neuhnout. Díky švédské ústavě leží všechno rozhodování na odbornících z Institutu veřejného zdraví, v jehož čele stojí neusměvavý brýlatý Tegnell, a nikoliv na politicích.
Na otázku, zda by nebylo lepší jít s davem, odpovídá: „Samozřejmě, že bylo. Ale já nejsem sám.“ V zápětí začne vyjmenovávat 500 zaměstnanců svého institutu, načež pokračuje až ke členům vlády a dále k samotným občanům.
WHO naprosto chybně vyhodnotila data, hájí se Švédsko. Za více nakažených může prý častější testování |
„Je to jako zabíjet mouchu kladivem,“ vyjadřuje Tegnell svůj názor na národní karantény a restrikce. „Nemůžete pořád zavírat, otevírat a zase zavírat, to bude pohroma,“ dodává. Jednou z mála zemí, která taktéž nepřistoupila v určité chvíli vývoje epidemiologické krize k „vypnutí chodu státu“, bylo autoritářsky vedené Bělorusko. „To nelze srovnávat,“ směje se Tegnell a dodává na účet Běloruska, že se do stejné kategorie muselo dostat náhodou.
„Ve Švédsku bude nyní nízká úroveň šíření viru s možností občasných lokálních ohnisek,“ hodnotí nadcházející stav Tegnell. „To, co se bude dít v jiných zemích, bude dramatičtější.“ Ačkoliv i on sám zarytě tvrdí, že nikdy nebylo vládní strategií utvoření kolektivní imunity, dodává, že imunita se velmi hodí a jde o nástroj, který „může položit nohu na brzdu“. „Co dnes chrání Kodaň?“ rýpe si do nedalekého státu.
