Helsinky a Stockholm ve středu oficiálně podaly přihlášku do NATO, což je krok, který urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Severní rozšíření Aliance by však mohlo zbrzdit Turecko, které svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že mu obě země vydají členy kurdských organizací považovaných Ankarou za teroristické.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí řekl, že Moskva by vstup Švédska a Finska do vojenského bloku nevnímala jako bezprostřední hrozbu, Rusko by ale podle něj muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat svou vojenskou infrastrukturu. Stockholm už dříve opakovaně sdělil, že na svém území jaderné zbraně ani trvalou základnu Aliance nechce.
Marinová řekla, že věří ve vyřešení záležitosti prostřednictvím dialogu. „Myslím, že v této fázi je třeba zachovat klid, debatovat s Tureckem a všemi dalšími členskými zeměmi a odpovídat na všechny otázky, které by se mohly objevit a napravovat jakákoli nedorozumění, řekla italskému listu Corriere della Sera politička, která se v Itálii ve středu setkala s protějškem Mariem Draghim.
Marinová dále řekla, že otázka rozmisťování jaderných zbraní nebo otvírání základen NATO ve Finsku nebyla součástí jednání o členství mezi Helsinkami a Aliancí. „Ani si nemyslím, že je v něčím zájmu umístit jaderné zbraně nebo otevřít základny NATO ve Finsku,“ poznamenala Marinová.
Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl, že Varšava Švédsku a Finsku pomůže, pokud by se ještě před vstupem do Aliance staly cílem útoku. „Považuji vstup Švédska a Finska do NATO za významný signál posílení bezpečnosti v Evropě,“ řekl Morawiecki na tiskové konferenci. „Chci ujistit, že v případě útoku na Švédsko nebo Finsko během přístupového procesu jim Polsko přijde na pomoc,“ prohlásil šéf polské vlády.
|
18. května 2022 |
