Peněžitý dar je součástí vládní reakce na zprávu o zážitcích zhruba 850 nizozemských vojáků sloužících v mírových sborech za války v Bosně. Jejich jednotka měla za úkol střežit muslimskou enklávu Srebrenica v době, kdy ji v červenci 1995 dobyla početně i výzbrojí silnější bosenskosrbská armáda pod velením generála Ratka Mladiče. Výsledkem byl nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války, při němž bosenskosrbské síly zavraždily více než 8000 lidí, z většiny muslimských mužů. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil tuto hromadnou vraždu za genocidu.
OSN obvinila evropské země, že nezákonně vyhánějí uprchlíky. Konkrétní státy ale neuvedla |
Zpráva mimo jiné nizozemské vládě doporučila, aby učinila gesto a napravila „nedostatek uznání a ocenění“ vůči nizozemským vojákům, kteří sloužili za mimořádných okolností a „žádalo se po nich téměř nemožné“.
Srebrenický masakr je zapsán hluboko v nizozemské kolektivní paměti. Vláda bývalého premiéra Wima Koka v roce 2002 podala demisi poté, co vyšetřovací zpráva ostře kritizovala nizozemské představitele za to, že vyslali vojáky do nebezpečné oblasti bez jasného mandátu a výzbroje nutné pro ochranu zhruba 30 000 lidí, kteří se ve strachu před bosenskosrbskými jednotkami uchýlili na nizozemskou základnu.
‚Nespravedlivá kritika‘
V roce 2019 nizozemský nejvyšší soud rozhodl, že nizozemský stát nese část viny za smrt 350 muslimských mužů zavražděných silami bosenských Srbů. Konstatoval, že nizozemští vojáci umožnili deportaci mužů z takzvané bezpečné zóny OSN Srebrenica do rukou bosenskosrbských jednotek, ačkoliv jim vážně hrozilo, že budou popraveni.
‚Zastavte toto monstrum.‘ Konference OSN k výročí konce války v Bosně přerostla v hádku |
Ministerstvo obrany ve středečním prohlášení uvedlo, že vojáci nizozemské mírové jednotky byli „po celá léta nespravedlivě vystaveni kritice a negativní mediální pozornosti“. U některých veteránů a nepřímo i rodinných příslušníků přetrvávají osobní a společenské důsledky nasazení na mírové misi do současnosti, uvedla rovněž ministryně obrany Ank Bijleveldová-Schoutenová v dopisu parlamentu.
Premiér Mark Rutte v projevu u příležitosti loňského 25. výročí srebrenického masakru zdůraznil utrpení bosenských Muslimů, zmínil ale i „muže a ženy nizozemského praporu OSN, kteří se v červenci 1995 cítili bezmocní a dodnes je tyto vzpomínky pronásledují“.
