Dlouhodobé pře uvedené dvojice jsou v bosenské politice běžným jevem už řadu let, nyní však povýšily na mezinárodní úroveň. Úterní kulatý stůl k budoucnosti Bosny uspořádal k výročí daytonské mírové dohody z prosince 1995 ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzja. Přítomni byli velvyslanci zemí Rady bezpečnosti.
Inzko, jehož úřad má v Bosně za úkol dohlížet na plnění daytonské dohody, obvinil Dodika, že popírá válečné zločiny, především pak masakr ve Srebrenici z roku 1995, který Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii označil za genocidu. Nepřímo rovněž varoval před možným rozpadem země.
  |
„Je zde vztyčení pomníku odsouzenému válečnému zločinci Radovanu Karadžičovi, popírání srebrenické genocidy a další podobná rétorika, která ohrožuje jednotu (Bosny). Po 25 letech jsme svědky rušení ustanovení přijatých v Daytonu,“ citoval Inzka server Balkan Insight.
Dodik v reakci označil rakouského diplomata slovinského původu za „monstrum“ a cizince, který slouží zájmům Bosňáků (dříve Muslimů), kteří jsou početně nejsilnějším národem Bosny. Zbylé dva konstitutivní národy země jsou Srbové a Chorvaté.
„Zastavte toto monstrum, které se nám snaží vnutit rozhodnutí, která daytonská dohoda neumožňuje. Je to cizinec, které Bosnu zničí, mstí se Srbům a Chorvatům,“ řekl Dodik. Vysoký představitel OSN pro Bosnu ve skutečnosti na základě daytonské dohody disponuje rozsáhlými pravomocemi, včetně odvolávání politiků ohrožujících ústavní pořádek. Od roku 2011 je však nikdy nevyužil.
Masakr ve Srebrenici byla genocida, říká rezoluce OSN. Rusko ji vetovalo |
„V RS nebudeme oficiálně oznamovat ani se řídit jakýmkoliv jeho rozhodnutím. Zvážím zahájení procesu sjednocení RS s mateřským Srbskem,“ prohlásil Dodik s odkazem na Republiku srbskou, kterou daytonská dohoda definuje jako jednu ze dvou entit tvořících stát Bosna a Hercegovina.
Na Dodikovu stranu vystoupil dlouholetý neformální vůdce bosenských Chorvatů Dragan Čović, podle nějž je Inzkův popis situace v Bosně „neúplný“ a neodráží legitimní požadavky chorvatského národa v Bosně.
Zastání se Inzkovi naopak dostalo od velvyslanců Spojených států, Německa a dalších západních zemí. „Myslel jsem, že toto setkání dá příležitost k dialogu o situaci v Bosně, a slyšel jsem velmi dlouhý monolog plný osobních urážek adresovaných vysokému představiteli. Nemyslím si, že by se takto mělo mluvit v Radě bezpečnosti,“ řekl německý velvyslanec Günter Sautter.
