8. dubna 2018 18:23 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Oligarchové na blacklistu USA? Sibiřský poustevník, Putinův ex-zeť i stavitel mostu na Krym

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 21Diskuse
Vladimir Putin a Donald Trump na summitu APEC ve Vietnamu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimir Putin a Donald Trump na summitu APEC ve Vietnamu. | foto: Reuters

MOSKVA/WASHINGTON/PRAHA Spojené státy v pátek rozšířily svůj protiruský sankční seznam o 24 Rusů a 14 dalších subjektů. Na seznamu je i sedm z nejbohatších oligarchů Ruska. Všichni mají vazby na prezidenta Vladimira Putina, a to včetně syna jeho bývalého partnera na judo, miliardáře s vazbami na Trumpovu prezidentskou kampaň či Putinova ex-zetě.

Podle časopisu The New Yorker sankce míří na Putinovo okolí, ruského prezidenta se však přímo zřejmě nedotknou. Trump sankce na Rusko dlouho oddaloval, ještě tento týden například hovořil o tom, že chce s Ruskem mít dobré vztahy a krom toho nařídil zmírnění americké přítomnosti v Sýrii. S vyšetřováním ruského zapojení do amerických voleb a kauze kolem útoku na bývalého britského tajného agenta Skripala se však Trump rozhodl pro dlouho odkládané sankce.

Sankce na ruské špičky Trump uvalil devět měsíců poté, co je americký kongres schválil v zákonu, který Trump neměl pravomoc vetovat a označil za „vážně problematický“. V lednu letošního roku následně Trumpova administrativa vydala seznam zhruba 200 ruských oligarchů a politických elit, kterých by se sankce mohly týkat. Šlo o kopii seznamu, který vydal i časopis Forbes. 

Zařazení na černou listinu znamená, že americké úřady dotyčným osobám a společnostem zmrazí veškerý majetek, který mají na území pod americkou správou. Americké společnosti navíc nesmějí se sankcionovanými lidmi a subjekty nijak spolupracovat. 

Americká média kritizují, že sankce Trump uvalil jen na malé procento lidí ze seznamu a vynechal některá z nejnotoričtějších jmen. Výběr označují za náhodný, někdy dokonce podezřelý. Některá navíc spekulují nad tím, že Putin může z amerického kroku benefitovat, jelikož budou sankciované osoby a subjekty více investovat na území Ruska. List The New York Times vytvořil profily sedmi oligarchů, kteří se sankcím nevyhnuli.

Tajemný ropný magnát Bogdanov

Vladimir Bogdanov je v Rusku znám pod přezdívkou „sibiřský poustevník“. V roce 2016 od Putina obdržel medaili za hrdinství. Na rozdíl od většiny tamních ropných magnátů, kteří si užívají svého bohatství v centru Moskvy, se Bodganov totiž drží poblíž svého černého zlata a žije relativně skromným životem. A to přesto, že půlku svého života strávil jako prezidentem firmy Surgutněftěgaz, jednoho z nejznámějších ropných gigantů Ruska.

Surgutněftěgaz se od dalších ropných společností v Rusku však neliší jen svým šéfem, který se nerad chlubí vlastním majetkem. Společnost má totiž extrémně nejasné majitele: na papíru z ní Bogdanov totiž vlastní pouhých 0,37 %, zbytek pak spadá pod takzvané „nekomerční partnery“. K tomu má mít firma navíc hotovostní rezervy v hodnotě 38,5 miliard dolarů (797 miliard korun), nesrovnatelně více, než všechny ostatní ruské společnosti.

Důvod není zřejmý, spekuluje se však o tom, že Bogdanov Putinovy pomáhal schovat peníze. Snahy podezřelé zálohy vyšetřit se setkaly s neúspěchem a navíc se prokázaly jako relativně nebezpečné: když finance firmy Surgutněftěgaz začal zkoumat americký finančník s vazbami na Moskvu a Londýn Bill Browder, ruská vláda jej začala vyšetřovat pro daňové podvody a pokud se vrátí do Ruska, hrozí mu vězení.

Nejmladší miliardář a Putinův ex-zeť

Šestatřicetiletý Kirill Šamalov by svým příběhem mohl ilustrovat, jak důležitá je pro výslunní ruského podnikání přízeň Vladimira Putina. Když si měl syn jednoho z nejvlivnějších ruských bankéřů v roce 2013 brát Putinovu dceru Jekatěrinu - sňatek Kreml nikdy oficiálně nepotvrdil - jeho bohatství se nafouklo na několikanásobek. Dostalo se mu povýšení ve tamní petrochemické firmě Sibur a jeho minoritní podíl rázem narostl do takové míry, že z Šamala stal jeden z nejmladších miliardářů Ruska.

Svůj podíl v Siburu Šamalov dále navyšoval i během svého manželství s Jekateřinou, zřejmě Putinovou nejmladší dcerou a akrobatickou tanečnicí. Aby si Šamalov mohl koupit dalších 17 % firmy od Gennadyho Timčenka, byznysmena z Putinova nejužšího kruhu, půjčila mu ruská státní banka Gazprombank miliardu dolarů (20 miliard korun).

Sibur pak ovšem v loňském dubnu oznámil, že Šamalov svůj podíl opět prodal, a to dalšímu z vlastníků. Podle tehdejších zpráv šlo však o zvláštní obchod: Šamalov na prodeji údajně nic nevydělal. V lednu se v médiích objevily informace, které Šamalovo „zchudnutí“ mají vysvětlit - jeho údajné manželství s Putinovou dcerou se mělo rozpadnout.

Vítěz ‚hliníkových válek‘ s vazbami na Trumpovu kampaň i Jelcina

Oleg Děripaska je v centru ruské politické smetánky a počítá se mezi Putinovy nejoblíbenější oligarchy. Otec jeho manželky Poliny si navíc (krátce po sňatku manželů Děripaskových) vzal dceru prvního ruského prezidenta, Borise Jelcina. Děripaskův tchán spolu s Putinem v 90. letech pracoval jako jeden z hlavních Jelcinových poradců.

Děripaska vlastní ruský konglomerát Basic Element, pod který spadá více než stovka společností. Základy svého bohatství - před krachem v roce 2008 byl devátým nejbohatším člověkem na světě - položil v 90. letech, když zvítězil v zápolení o ovládnutí tamního trhu s hliníkem.

Asi nejznámější je Děripaska na západě kvůli svým vazbám na Paula Manaforta, někdejšího šéfa Trumpovy prezidentské kampaně. Podle informací agentury AP z března 2017 měl Manafort v roce 2005 s Děripaskou uzavřít smlouvu s každoroční výplatou 10 milionů dolarů (200 milionů korun), která ho zavazovala, aby v amerických médiích propagoval ruské zájmy. Oba muži existenci smlouvy popírají, potvrdili pouze, že spolupracovali. Manafort je jednou z nejkontroverznějších postav údajného napojení americké prezidentské kampaně na ruské špičky: byl například součástí schůzky v Trump Tower, kde se s ním a s Trumpovým synem a zetěm sešla ruská právnička Natalia Veselnitskaya, a to pod příslibem špíny na tehdejší demokratickou kandidátku Hillary Clintonovu.

K nejčerstvějšímu z Děripaskových skandálů došlo v únoru 2018. Tehdy ruský opozičník a aktivista Alexej Navalný zveřejnil video, které ukazovalo, že se Děripaska na jachtě poblíž Norska sešel s jednou se špiček Putinovy vlády. Podle Navalného video dokazuje, že Děripaska sloužil jako prostředník mezi Kremlem a americkou vládou. Rusko video den po publikaci zařadilo na seznam extremistických materiálů, jeho shlédnutí bylo tedy v Rusku ilegální.

Obchodník se zlatem vyšetřovaný z daňového podvodu

Dvaapadesátiletý Suleiman Kerimov není pouze oligarchou, ale také politikem. Od roku 2008 v ruském parlamentu zastupuje Dagestán, nejjižnější autonomní republiku Ruska hraničící s Ázerbájdžánem. Kerimov zároveň vlastní společnost Polyus, která se zabývá těžbou zlata.

Miliardář Kerimov je ve Francii vyšetřován za daňový podvod a praní špinavých peněz. Je podezřívaný z toho, že koupil několik vil v luxusní oblasti Cap d’Antibes pomocí peněz z takzvaných papírových společností, tedy společností, které nemají žádný obrat a existují pro maskování ilegálního obchodu.

Vazby na Putina nemá Kerimov přímé, ale v roce 2015 byl jedním z hlavních sponzorů stavby chrámové mešity v Moskvě, kterou v roce 2015 společně otevřeli Vladimir Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Syn Putinova parťáka z juda, co staví most na Krym

Rodina Rotenbergů v Rusku patří mezi ty nejznámější a její obchodní úspěch je spojován s Putinovou politickou kariérou. Na seznam sankciovaných oligarchů se dostal Igor Rotenberg, syn Putinova dlouholetého přítele a ex-partnera z juda Arkadyho. Igor Rotenberg pracuje v otcově firmě a sám vede jednu z jejích odnoží.

Rodinná společnost dostala před časem obrovskou smlouvu, aby postavila trubky pro státní energetický gigant Gazprom. Součástí kontraktu je krom toho i most na Ruskem anexovaný Krym.

Rotenberg zároveň vlastní 50 % společnosti, která vybírá cla od ruských kamioňáků. Ona cla byla v roce 2015 tamní komunitou hlasitě kritizovaná jako „vyděračská“, protesty se však nesetkaly s úspěchem. Rotenbergův kontroverzní otec a architekt téměř všech byznysových úspěchů svého syna se na seznam sankciovaných oligarchů nedostal, což za pozoruhodné označují některá americká média.

Miliardář z parlamentu spojovaný s organizovaným zločinem

Otec devíti dětí včetně čtyřčat Andrej Skoch má kromě obchodního úspěchu i politickou kariéru - je členem ruské státní Dumy. Vlastní ocelárnu a zároveň je akcionářem investičního koglomerátu vedeného Alisherem Usmanovem, blízkým spolupracovníkem Putina, který kontroluje jednoho z největších ruských mobilních operátorů.

Řada médií upozorňovala na Skochovy vazby na organizovaný zločin, specificky takzvanou solncevskou mafii, zločinecký syndikát s kořeny v 80. letech mnohdy označovaný za nejmocnější ruskou mafii. Poprvé ho s nimi spojila fotografie z roku 1994, kdy večeří se špičkami solncevské mafie včetně jejího šéfa a zakladatele.

Jeden z nejbohatších Rusů a ‚vážný podnikatel‘

Viktor Vekselberg je zakladatel investiční společnosti Renova Group, podle médií má blízko ke Kremlu a obchoduje v řadě oblastní včetně výroby kovů, energie, telekomunikace i bankovnictví.

Jako všichni výše zmínění oligarchové i Vekselberg zbohatl na ruské privatizaci 90. let. Podle New York Times se s ním však netáhne špatná pověst spojená s korupcí a podvody - vnímám je prý jako vážný podnikatel.

Podle časopisu Forbes se jeho majetek pohybuje kolem 14,6 miliardy dolarů (302 miliard korun), což jej činí nejbohatším Rusem na Trumpově seznamu.

  • 21Diskuse




Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku
Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku

Jedním z nejčastějších sociálních problému, se kterými se dnes potkávají Češi, je pád do dluhové pasti. A může za to hlavně nedostatečná finanční gramotnost, na kterou se ve školách trochu zapomíná. Trénujte ji se svými dětmi už od předškolního věku a ušetříte jim tak v budoucím životě spoustu potíží. Kdy a jak můžete děti finančně vzdělávat?

Najdete na Lidovky.cz