11. dubna 2019 11:41, aktualizováno  19:53 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Assange zatčen. Policie si po 7 letech přišla pro ‚pana‘ WikiLeaks, na ambasádě měl brát dokumenty, zakrývat kamery

Zatčení Juliana Assange. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zatčení Juliana Assange. | foto: youtube.com/Guardian News

Londýn/Praha Britská policie ve čtvrtek zatkla spoluzakladatele platformy WikiLeaks Juliana Assange - po sedmi letech, jež strávil na ekvádorské ambasádě v Londýně. Přišla si po něj přímo na pozemek ambasády poté, co obdržela oficiální povolení. Přišel o azyl kvůli zasahování do záležitostí jiných zemí a narušoval provoz ambasády. Nebude prý však vydán do země, kde by mu hrozil trest smrti.

„Julian Assange (47) byl dnes, ve čtvrtek 11. dubna, zatčen důstojníky metropolitní policie na ekvádorské ambasádě,“ uvedla policie. Čtvrteční soud shledal zakladatele serveru WikiLeaks vinným z porušení podmínek kauce v souvislosti s obviněním ze znásilnění ve Švédsku. Do dalšího soudního stání 2. května zůstane ve vazbě.

Doplnila, že k zatčení došlo poté, co byla policie pozvána na ambasádu velvyslancem na základě zrušení Assangeova povolení k azylu ekvádorskou vládou.

Ministr zahraničí uvedl,  že Ekvádor nevěděl o žádné aktuální žádosti o vydání Assange, když dospěl k rozhodnutí o ukončení azylu na ambasádě v Londýně.

Ekvádor Assangeovi odňal azyl, protože opakovaně porušoval mezinárodní úmluvy a pravidla každodenního provozu ambasády, napsal ekvádorský prezident Lenín Moreno na svém twitterovém účtu.  

Zakrýval kamery, procházel diplomatické dokumenty

Assange nejenže zasahoval podle prezidenta Morena do záležitostí jiných států, ale také narušoval provoz samotné ambasády. Zakrýval kamery, urážel ochranku a dokonce bez dovolení procházel diplomatické dokumenty. 

„Sice tvrdil, že je odříznutý od světa, když mu velvyslanectví přerušilo přístup k internetu, ale i tak měl telefon, díky kterému mohl komunikovat se světem,“ popisuje ve videu Moreno. Ekvádor tak Assangeovi odebral azyl.

11.dubna 2019 v 11:27, příspěvek archivován: 11.dubna 2019 v 12:21

VIDEO: Ecuador decidi? soberanamente retirar el asilo diplom?tico a Julian Assange por violar reiteradamente convenciones internacionales y protocolo de convivencia. #EcuadorSoberano https://t.co/V02pvvtPY0

Pro zobrazen? videa mus?te m?t zapnutou podporu JavaScriptu

Ecuador decidió soberanamente retirar el asilo diplomático a Julian Assange por violar reiteradamente convenciones internacionales y protocolo de convivencia. #EcuadorSoberano https://t.co/V02pvvtPY0

Stalo se tak poté, co Assange minulý týden zveřejnil na portálu WikiLeaks fotografie Morena a jeho rodiny a připojil se údajně ke kampani vedené bývalým prezidentem Rafaelem Correaou, jež má destabilizovat Ekvádor. 

Ještě dříve prý uprchlík nechal na WikiLeaks zveřejnit dokumenty týkající se údajných nelegálních transakcí a úplatků převáděných přes firmu prezidentova bratra. Podle serveru WikiLeaks odnětí azylu znamená porušení mezinárodního práva.

Rozbroje kolem úklidu a kočky

Rozpory mezi ekvádorskou vládou a Assangem se začaly objevovat již v březnu loňského roku, kdy mu ambasáda omezila přístup k internetu. Loni v říjnu vláda zakladateli serveru Wikileaks naordinovala nová pravidla pro pobyt v azylu.

Podle oficiálního devítistránkového dokumentu se musel zakladatel WikiLeaks Julian Assange smířit s tím, že nesmí „zasahovat do záležitostí jiných států“ a provozovat aktivity, „které mohou ohrozit dobré vztahy Ekvádoru s dalšími zeměmi“.

Úřady také zároveň upozornily Assange, že pokud se nebude starat o svou kočku, se kterou žije na ambasádě, bude mu zvíře odebráno a odneseno do útulku.

O jeho osudu rozhodnou soudy

Co budou britské úřady dělat s Assangem, zatím jasné není. K celému případu by se ve čtvrtek v měl vyjádřit v parlamentu ministr vnitra Sajid Javid. Podle pracovníků britského ministerstva zahraničí rozhodnou Assangeově osudu soudy. 

Evkvádorský prezident Moreno pro média uvedl, že dostal od Velké Británie záruky, že Assange nebude vydán do země, ve které by mu hrozil trest smrti.

Julian Assange na balkónu ekvádorské ambasády v Londýně.
Vozidlo, kterým byl dopraven Julian Assange od ekvádorského velvyslanectví do...

„V souvislosti s naším pevným postojem k lidským právům a mezinárodnímu právu požaduji po Velké Británii, aby zaručila, že pan Assange nebude vydán do země, kde by mu hrozilo mučení či trest smrti,“ uvedl ve videu na Twitteru ekvádorský prezident. „Britská vláda mi potvrdila, že mé žádosti vyhoví.“

„Je zcela správné, že Assange stane v Británii řádně před spravedlností. O tom, co bude následovat, rozhodne soud,“ uvedl v prohlášení náměstek britského ministra zahraničí Alan Duncan. „Jsme velmi vděční za krok, který učinila ekvádorská vláda spolu s prezidentem Morenem,“ řekl dál Duncan. 

„Dnešní akci předcházel dlouhý dialog mezi oběma zeměmi. Těším se, že v nadcházejících letech budou Británií a Ekvádor pojit silné bilaterální vztahy,“ uzavřel.

Zatčení uvítala britská premiérka Theresa Mayová. „Toto ukazuje, že ve Spojeném království si jsou všichni před zákonem rovni,“ řekla ve čtvrtek v Dolní sněmovně o zatčení premiérka Mayová.

Nyní sedmačtyřicetiletý Assange se na ambasádu v Londýně uchýlil v červnu 2012, dva měsíce nato mu Ekvádor udělil politický azyl. Na velvyslanectví se původně ukryl především kvůli podezření ze znásilnění ve Švédsku z roku 2010. 

Assange vinu odmítá a Švédsko loni případ odložilo. Po oznámení Assangeova zatčení uvedla pro AFP jedna z žen, které viní Assange ze znásilnění, že chce obnovení procesu.  Zakladatel WikiLeaks ale může být vydán i do USA, kde mu hrozí stíhání kvůli zveřejnění tajných dokumentů o válce v Iráku či v Afghánistánu. Spojené státy jen musí vyloučit rozsudek smrti jako formu trestu.

Britské úřady zatykač vydaly v roce 2012, když se Assange nedostavil k jednání ohledně vydání své osoby švédské justici. Britský zatykač tedy nadále platí i přesto, že švédská prokuratura loni v květnu předběžné vyšetřování zastavila.

Assange a WikiLeaks

  • Internetový portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých a někdy i šokujících dat (například údajů o velkých firmách či o tajných operacích a zabíjení civilistů americkou armádou), byl vytvořen v prosinci 2006. Oficiálně začal fungovat v lednu 2007. Během dvou měsíců se jeho spoluzakladateli a šéfeditorovi Australanu Julianu Assangeovi podařilo díky "mezinárodní spolupráci" shromáždit více než milion dokumentů. WikiLeaks je financován ze soukromých darů.
  • V červenci 2010 portál zveřejnil kolem 80 000 tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. Dokumenty svědčí o sílícím a lépe organizovaném povstání Tálibánu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích americké CIA v Afghánistánu. V listopadu téhož roku začal WikiLeaks zveřejňovat první ze zhruba čtvrt milionu tajných amerických diplomatických depeší, které má k dispozici. Depeše pocházejí z období od roku 1966 až do února 2010. Obsahují důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě.
  • Na podzim 2012 WikiLeaks odtajnil příručky a další materiály amerického ministerstva obrany určující pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo po teroristických útocích z 11. září 2001.
  • Na konci června 2015 WikiLeaks zveřejnil informace o tom, že NSA odposlouchávala tři poslední francouzské prezidenty, kterými byli Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy a François Hollande, a mimo jiné také bývalé francouzské i německé ministry. Hollande kvůli tomu telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou, který jej ujistil o ukončení podobných praktik.
  • Počátkem března 2017 začal server zveřejňovat na 8000 dokumentů z let 2013 až 2016 údajně pocházející ze serverů americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), které měly odhalovat praktiky americké kybernetické špionáže včetně pokusů proniknout do chytrých televizí, chytrých telefonů či operačních systémů. Tehdejší šéf CIA Mike Pompeo měsíc po zveřejnění těchto dokumentů označil WikiLeaks za nestátní nepřátelskou zpravodajskou agenturu, kterou často podporují země jako je Rusko. Ruská vojenská rozvědka GRU prý serveru využila k šíření dokumentů získaných při hackerských útocích zacílených na ovlivnění amerických prezidentských voleb. Jméno Assange i serveru se objevilo i během vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016, do kterého jsou zapleteni i někteří bývalí blízcí spolupracovníci amerického prezidenta Donalda Trumpa.
  • Assange v prosinci 2010 na žádost Švédska zatkla v Londýně policie kvůli údajnému znásilnění a soud na něj uvalil vazbu. Z té byl propuštěn a poté bojoval proti rozhodnutí soudu o vydání do Švédska, které nakonec případy odložilo. Assange nechtěl být vydán Švédsku z obavy, že by mohl ve skutečnosti skončit v rukou úřadů USA. V červnu 2012 požádal na ekvádorské ambasádě v Londýně o politický azyl, který obdržel v srpnu 2012, a Ekvádor v prosinci 2017 Assangeovi udělil občanství. Dnes mu ale země azyl odebrala a Assange byl zatčen a z ambasády odvlečen. Ekvádor Assangeovi odňal azyl, protože opakovaně porušoval mezinárodní úmluvy a pravidla každodenního provozu ambasády, napsal ekvádorský prezident Lenín Moreno. Loni v únoru se britský soud rozhodl zachovat v platnosti zatykač na Assange z roku 2012, který úřady vydaly poté, co se Assange nedostavil k jednání ohledně vydání své osoby Švédsku.
  • V souvislosti s podezřením ze zveřejnění přísně tajných informací byl v červenci 2010 vzat do vazby americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning, který byl v roce 2010 zatčen a o tři roky později odsouzen k 35 rokům vězení. Bradley Manning serveru WikiLeaks předal 470 000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku. Ve vězení Manning podstoupil změnu pohlaví a jména. Trest Chelsea Manningové před odchodem z úřadu bývalý prezident Barack Obama zkrátil na pětinu a v květnu 2017 byla propuštěna. Letos v březnu se však znovu ocitla ve vězení kvůli pohrdání soudem, protože odmítla před velkou porotou vypovídat v blíže neurčené kauze týkající se WikiLeaks a Assangea.
  • Existenci WikiLeaks mapuje snímek Fifth Estate (Pátá velmoc) z roku 2013, v němž Assange ztělesnil britský herec Benedict Cumberbatch. Film vychází z autobiografie Daniela Domscheita-Berga, který s Assangem server vytvořil, ale poté od něj ve zlém odešel.
  • Julian Paul Assange se narodil 3. července 1971 v Townsville v australském Queenslandu. Jeho rodiče byli kočovní divadelníci, takže Assange vystřídal několik domovů i škol. V mládí studoval fyziku a matematiku, zajímaly ho počítače, a později se živil také jako programátor.
mhMartin Hampejs, Lidovky.cz, ČTK
Premium

Gott šel měsíc před smrtí do Archivu bezpečnostních složek. Měl čisté svědomí, říká Špátová

Dokumentarista Olga Malířová Špátová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ten titulek musím hned opravit, protože Olga Špátová s Karlem Gottem prožila vlastně roky dva. Už před deseti lety, k...

Premium

Audioknížka o životě Jeana-Paula Belmonda, vyprávěná Jiřím Krampolem. Zcela zdarma

Belmondo Mých tisíc životů | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jiří Krampol daboval Belmonda ve 28 filmech a jeho hlas je tak s tímto hercem téměř neoddělitelně spojen. Stylově tedy...

Premium

Červenobílý život na hraně. Čína se zlobí, Tvrdík i celá Slavie trnou

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Žádná legrace to není. Aspoň pro slávisty určitě ne. Sám prezident republiky naznačil, že do slavného fotbalového klubu...