Duda tak navázal na svou předchozí cestu na Ukrajinu z poloviny dubna. Tehdy ho doprovázeli prezidenti tří pobaltských republik. Během ní navštívil Duda i město Borodjanka ležící severozápadně od Kyjeva, jež bylo po soustavném ruském ostřelování zcela zničeno. Po návratu do Varšavy obvinil polský prezident Rusko, že vede proti Ukrajině „totální válku“.
Včera v projevu před poslanci ukrajinské Nejvyšší rady podtrhl polský prezident podporu jeho země Ukrajině a zdůraznil, že nikdo nemůže rozbít polsko-ukrajinskou jednotu. Odmítl také jakékoli ústupky agresorovi.
„Objevily se znepokojivé hlasy, aby se Ukrajina poddala Putinovým požadavkům. Pouze Ukrajina má právo rozhodnout o své vlastní budoucnosti, nikdo o ní bez ní,“ řekl Duda doslova.
Mezinárodní společenství musí podle polské hlavy státu trvat na tom, aby se Rusko úplně stáhlo z ukrajinského území. Pokud by byl podle něj obětovaný byť jen jeden jediný centimetr ukrajinského území, byla by to těžká rána nejenom pro ukrajinský národ, ale i pro celý západní svět.
Duda chce Ukrajinu v EU
Vystoupení polského prezidenta bylo neustále přerušováno bouřlivými ovacemi přítomných poslanců, kteří mu tleskali vestoje. Duda rovněž přislíbil Ukrajině podporu v její snaze získat status kandidáta pro členství v Evropské unii. „Nebudu v klidu, dokud se Ukrajina nestane členem Evropské unie,“ prohlásil mimo jiné. Od ruského vpádu se stalo Polsko jedním z nejsilnějších zastánců Ukrajiny v Evropské unii. Stejně tak přijalo vůbec nejvíc běženců – přes tři miliony Ukrajinců, kteří prchli před válkou.
Nedostatečná podpora Ukrajiny? Němci si uvědomují, že i po válce tu Rusko zůstane |
Slovům polského prezidenta naslouchal i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Při této příležitosti oznámil záměr předložit zákon, který by zaručoval zvláštní postavení polským občanům na území Ukrajiny. Šlo by o obdobu normy, kterou schválili už před nějakou dobou polští poslanci ve vztahu k Ukrajincům, kteří přišli od vypuknutí války do Polska. Díky ní získali například snazší přístup k práci, sociálnímu zabezpečení nebo lékařské péči.
Duda se rovněž vyslovil pro podpis nové dohody o dobrém sousedství, stejně tak pro zlepšení vzájemného dopravního propojení obou zemí.
Na tomtéž zasedání rozhodli ukrajinští poslanci také o prodloužení válečného stavu a všeobecné mobilizace v zemi, a to o dalších 90 dní. V rámci válečného stavu může být například občanům nařízena pracovní povinnost. Omezena jsou i některá občanská práva jako třeba shromažďovat se a demonstrovat.
Mimořádná opatření mají zatím platit do 23. srpna, přičemž na následující den připadají tradiční oslavy Dne nezávislosti Ukrajiny. Mnozí odborníci vidí v opětovném prodloužení všeobecné mobilizace i válečného stavu důkaz, že vláda v Kyjevě nepočítá s možností nižší intenzity bojů.
Prudké boje u Luhansku
I během neděle probíhaly těžké boje na východě Ukrajiny, zejména v okolí měst Severodoněck a Lisičansk, které se obě nacházejí v Luhanské oblasti. Generální štáb v Kyjevě oznámil, že ukrajinské pozice jsou ruským dělostřelectvem ostřelovány po celé délce frontové linie.
Rusko chce obsadit zbytek Chersonské oblasti, hlásí Kyjev. Do ofenzivy nasadilo bojová vozidla Terminator. |
Okupační jednotky se prý neúspěšně pokusily dobýt některé obce severně, východně a jižně od Severodoněcku. Cílem útočníků je „získat úplnou kontrolu nad regiony Luhansk a Doněck, aby získaly pozemní koridor k obsazenému Krymu,“ uvedl v prohlášení ukrajinský generální štáb.
Ruská armáda se již několik dní snaží odstřihnout ukrajinské obránce od přísunu zásob. Za tímto účelem měl být zničen most přes Severní Doněck spojující Severodoněck a Lisičansk. Podle západních vojenských odborníků hrozí, že Severodoněck bude zcela obklíčen ruskými jednotkami a poté vystaven blokádě.
V pravidelném videoposelství označil prezident Zelenskyj situaci v Donbasu jako „extrémně obtížnou“. Jeho poradce Mychajlo Podoljak ale zároveň vyloučil, že by Kyjev mohl přistoupit na přechodný klid zbraní, jak o něm hovořili americký ministr obrany Lloyd Austin a italský premiér Mario Draghi. Podle Podoljaka by toho ruská strana zneužila k následnému zintenzivnění bojů. „Pak spustí novou ofenzivu, ještě krvavější a větší,“ řekl Podoljak.
Ukrajinská strana zároveň uvedla, že Rusko začalo v posledních dnech nasazovat v daleko větší míře a plošně letectvo. Zaměřuje se na cíle na území celého státu. Útoky raketami pak směřují zejména na infrastrukturu.
