Netanjahu následně prohlásil, že bude pokračovat ve svém úsilí a ještě se pokusí kabinet zformovat.
„Udělám vše, co je v mých silách, abych sestavil pravicovou vládu a zabránil novým volbám, které budou stát miliardy šekelů,“ prohlásil Netanjahu o následujících 48 hodinách, které ho dělí od vypršení lhůty pro vytvoření vlády.
Hrozba války zažehnána. Izrael a Palestina uzavřely dohodu o příměří |
Volby se v Izraeli konaly 9. dubna. Netanjahu, který byl poté pověřen sestavením kabinetu, má zatím spojence, s nimiž jeho Likud ve 120členném parlamentu dá dohromady 60 křesel. Vůdce sekulární strany Izrael je náš domov Avigdor Lieberman, jehož strana získala pět mandátů, je ochoten do kabinetu jít pouze na základě dohody o branné povinnosti i pro členy ultraortodoxní komunity.
„Tento návrh zákona (o branné povinnosti) se stal symbolem a my se svých symbolů nevzdáme,“ uvedl Lieberman na tiskové konferenci. Jak dodal, jestliže jeho podmínky nebudou splněny, měly by se konat nové volby.
Netanjahu ve svém večerním prohlášení Liebermana opětovně vyzval, aby ještě zvážil vstup do jeho koaliční vlády. Obvinil ho rovněž, že může za nynější „zablokování“ koaličních rozhovorů. „Není pro to důvod a není důvod další rok a půl paralyzovat zemi. Existují skvělá řešení a když bude vůle, může být vše vyřešeno do dvou minut,“ citoval premiéra list The Times of Israel.
Likud získal v dubnu v parlamentu 35 křesel. Do vládní koalice s ním chtějí vstoupit dvě ultraortodoxní strany, jež mají dohromady 16 mandátů a které odmítají podporu chystanému brannému zákonu. Dalším členem vlády má být středopravicová strana Kulanu, která má čtyři poslance, a také Pravicový svaz s pěti mandáty.
Zákon o branné povinnosti pro členy ultraortodoxní komunity, která má pro povinnou vojenskou službu výjimku, Lieberman navrhl už v době, kdy byl ministrem obrany.