Manifestace se neobešly bez výtržností lidí z obou názorových táborů ve vztahu k otázce potratů. V Arizoně už v noci na sobotu policie rozháněla dav u státního kapitolu slzným plynem.
Napříč USA se tak prakticky bezprostředně po publikaci verdiktu začaly ukazovat dalekosáhlé dopady dramatické intervence Nejvyššího soudu, která podle kritiků ohrožuje i další práva Američanů vybojovaná na soudním poli v posledních dekádách.
Konzervativní většina soudního senátu shledala, že otázka legalizace potratů byla v roce 1973 rozhodnuta špatně a že americká ústava právo na ukončení těhotenství negarantuje. Šlo o velmi vzácný moment, kdy nejvyšší soudní instance v USA zrušením precedentu práva občanů omezila, nikoli rozšířila.
V důsledku verdiktu mohou američtí zákonodárci přístup k potratům libovolně regulovat. Několik států kontrolovaných Republikánskou stranou interrupce ihned zakázalo a očekává se, že počet států zakazujících či omezujících možnost žen ukončit těhotenství brzy přesáhne 20.
Pokud v těchto státech ještě fungovaly kliniky poskytující související péči, pak se to rychle mění. Deník The New York Times (NYT) popisuje případ kliniky Women’s Health Center of West Virginia ve městě Charleston, která hned v pátek zrušila všechny dohodnuté termíny.
Důvodem údajně byla obava, že v Západní Virginii po zásahu Nejvyššího soudu znovu platí norma z předminulého století, která provádění potratů stavěla mimo zákon.
„Když jsem šla spát, měla jsem svůj termín a všechno bylo dohodnuté, a dnes (v pátek) je to jako před rokem 1973,“ řekla jednadvacetiletá žena, která si v dané klinice ve čtvrtek domluvila schůzku na červenec.
Ženy, které chtějí ukončit těhotenství, ale žijí ve státech, kde nyní možnost navštívit potratovou kliniku mizí, teď překotně vyhledávají péči v jiných státech nebo se ohlíží po jiných možnostech, píše NYT. Upozorňuje při tom na nárůst poptávky po pilulkách vyvolávajících potraty.
I tento způsob ukončování těhotenství by se ovšem mohl stát terčem restrikcí ve státech s republikánským vedením. Snahu omezit přístup k potratovým pilulkám avizovala v televizním rozhovoru guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová, která nicméně podle agentury AP dodala, že těhotné ženy by za jejich kupování neměly čelit trestnímu stíhání.
Zájem o potraty je čtyřikrát větší
Nezisková organizace Just the Pill, která tuto péči v několika státech zprostředkovává, uvedla, že v prvních hodinách po rozhodnutí Nejvyššího soudu obdržela asi čtyřikrát tolik žádostí o schůzky, než běžně dostává za jeden den.
Před budovou Nejvyššího soudu ve Washingtonu i v sobotu pokračovaly protesty proti změně ústavního pořádku, který platil téměř 50 let a který podle průzkumů podporovala většina Američanů. Podle agentury AFP za mimořádných bezpečnostních opatření demonstrovaly tisíce lidí.
„Žádná žena by neměla být nucena stát se matkou,“ řekla jistá devatenáctiletá účastnice protestu. Policie chránící washingtonský Kapitol uvedla, že zatkla dva lidi, zřejmě za vylití červené barvy ke schodům Nejvyššího soudu.
Někdo v sobotu rozbil sedm oken na sídle zákonodárného sboru ve Vermontu a na přední straně budovy zanechal nápis „jestli nejsou v bezpečí potraty, pak ani vy“. V Longmontu ve státě Colorado v sobotu ráno hořelo v křesťanském středisku po těhotné ženy, což úřady podle televize NBC News vyšetřují jako žhářský útok.
Asi nejdramatičtější dění zažilo sídlo arizonského parlamentu ve Phoenixu, kde policie v pátek večer použila slzný plyn. Policie hovořila o „anarchistických a kriminálních činech“, protestující zase o násilné a přehnané reakci, která přišla bez varování, píše AP.
Firing teargas right into the crowd straight from the Capitol windows https://t.co/XeZ59XVotJ https://t.co/NwBtpTrSCt
Část americké veřejnosti páteční verdikt vítá, přičemž zdůrazňuje práva „nenarozených dětí“, jak lidé z takzvaného hnutí pro život hovoří o embryích a plodech. „To, co zastánci názoru ‚moje tělo, moje volba‘ nechápou, je, že potracené miminko žádnou volbu nemělo,“ řekl agentuře Reuters muž při shromáždění u budovy Nejvyššího soudu USA.
Celostátní právo na potrat pocházelo z verdiktu v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973. Jeho zrušení znamená, že rozhodování o interrupcích bude od nynějška v režii jednotlivých států. Prezident Joe Biden označil páteční rozhodnutí soudu za tragický omyl, předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ho nazvala šokujícím.
