Neděle 26. ledna 2020svátek má Zora -2 °C zataženo Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Svět

USA zabily raketou z dronu vojenského lídra Íránu. Chameneí slibuje odplatu

Fotografie automobilu se Sulejmanim po zásahu rakety. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Fotografie automobilu se Sulejmanim po zásahu rakety. | foto: ČTK

BAGDÁD (IRÁK) Americká armáda při nočním raketovém útoku v Bagdádu zabila íránského generála Kásema Solejmáního a několik dalších lidí včetně člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise. Útok vyvolal rozhořčenou reakci a hrozby ze strany Íránu a jeho spojenců. Podle USA připravoval Solejmání útoky na americké diplomaty a vojáky na iráckém území.

USA v pátek doporučily svým občanům, aby Irák urychleně opustili, zatímco Izrael a armády západních zemí působících v regionu zpřísnily bezpečnostní opatření.

Solejmání velel oddílům Kuds, což je složka íránských revolučních gard odpovědná za operace mimo Írán. Některé zdroje Solejmáního označovaly za jednoho z nejmocnějších mužů v Íránu. Muhandis byl zástupcem velitele Lidových mobilizačních sil (PMF), které jsou součástí irácké armády a sdružují milice, z nichž mnohé podléhají íránskému vlivu. Solejmáního tělo by podle íránských médií mělo dorazit do Íránu v sobotu. Státní agentura IRNA uvedla, že se nejprve uskuteční smuteční průvod v šíitských posvátných městech Karbalá a Nadžaf v Iráku a pak zamíří pozůstatky do Teheránu. V zemi byly vyhlášeny tři dny státního smutku.

Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí již jmenoval novým velitelem Kuds brigádního generála Esmáíla Káaního, jenž byl dosud Solejmáního zástupcem.

Útok je dalším z projevů rostoucího napětí mezi Íránem a USA, které začalo v roce 2018, kdy USA odstoupily od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, pokračovalo incidenty v Perském zálivu a vyvrcholilo minulý týden útoky v Iráku. V úterý pak demonstranti napadli americké velvyslanectví v Bagdádu a odešli od něj až druhého dne. USA poukazují na rostoucí vliv Íránu v regionu.

Pákistánští šíité zapalují americké vlajky. Objevují se i nápisy Pryč s...
Fotografie automobilu se Sulejmanim po zásahu rakety.

Prezident USA Donald Trump na twitteru uvedl, že Solejmání během delší doby zabil nebo zranil tisíce Američanů a chystal se jich zabít mnohem víc a doplnil, že generál „měl být odstraněn už před mnoha lety“. Ministr zahraničí Mike Pompeo zdůraznil, že zásah měl zabránit „bezprostřednímu útoku“, který mohl ohrozit „desítky, pokud ne stovky amerických životů“. V USA útok kritizovali demokraté, podle nichž to povede k eskalaci napětí na Blízkém východě. Trumpovi republikáni naopak operaci schvalují. Starosta New Yorku Bill de Blasio uvedl, že byla kvůli íránským výrokům o odvětě ve městě posílena bezpečnost.

Pentagon zároveň kvůli zvýšenému ohrožení amerických sil v regionu schválil vyslání dalších zhruba 3000 vojáků do oblasti Blízkého východu. Oznámili to podle agentur AP a Reuters nejmenovaní státní úředníci. Podle funkcionářů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, se vojáci připojí ke zhruba 750 vojákům ze stejné divize, kteří už byli tento týden vysláni do Kuvajtu po napadení velvyslanectví USA v Bagdádu.

Ceny ropy v pátek po útoku na íránského generála prudce zdražují. Brent, který je považován za barometr vývoje cen ropy na světových trzích, vykazoval kolem 17:30 SEČ nárůst o tři procenta na 68,26 dolaru za barel. Během dne vystoupil až na 69,50 USD, tedy nejvýše od poloviny září, kdy se odehrály útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii. 

Íránští nejvyšší představitelé prezident Hasan Rúhání a duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamenení slíbili za Solejmáního smrt odvetnou akci. K připravenosti vyzvali své lidi velitelé několika iráckých proíránských milicí. Íránská nejvyšší bezpečnostní rada útok označila za „největší strategickou chybu USA v západoasijském regionu“. Ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že Írán podnikne proti USA kvůli atentátu právní kroky. Útok přitom označil za akt mezinárodního terorismu.

Generálmajor Kásim Sulejmaní.

Zabitý generálmajor Kásim Solejmaní.

Irácký úřadující premiér Ádil Abdal Mahdí útok považuje ze nepřijatelné narušení irácké suverenity, avšak prezident Barham Sálih stejně jako vlivný duchovní Alí Sistání vyzvali všechny strany ke zdrženlivosti.

Ke snížení napětí vybídl britský ministr zahraničí Dominic Raab. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že o situaci v Íráku hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a zároveň vyzval Írán, aby se zdržel jakýchkoliv provokací. Berlín vyjádřil „velké znepokojení“ nad děním. Rusko označilo americký raketový útok v Bagdádu za „avanturistický krok, který povede ke zvýšení napětí v celém regionu“.

Brigádní generál Esmáíl Káaní.

Brigádní generál Esmáíl Káaní.

České ministerstvo zahraničí dlouhodobě varuje před cestami do Iráku, kde je v databázi Drozd registrováno pět Čechů, další čeští občané pracují na velvyslanectví v Bagdádu a na generálním konzulátu v Irbílu. V zemi je nasazeno i zhruba 40 českých vojáků, podle ministerstva obrany jsou v pořádku a plní své úkoly. V souvislosti se zabitím Solejmáního vydalo české ministerstvo zahraničí varování i pro návštěvníky Íránu, kde se podle diplomacie očekávají masové demonstrace.

Bezpečnostní obavy má Izrael, jehož armáda je v pohotovosti. Země se, coby spojenec USA, obává, že by se mohla stát cílem íránské odvety ze Sýrie, kde má Írán své jednotky, nebo z Libanonu, kde působí spojenec Íránu hnutí Hizballáh. Znepokojení nad nejnovější eskalací vyjádřily také Turecko, Egypt či Libanon.

USA doporučily všem svým občanům odjet z Iráku a ropné společnosti už zahájily evakuaci amerického personálu z Basry. Bezpečnostní opatření kolem svých vojáků v regionu zvýšily Německo a Británie.

Výběr milníků ve vztazích USA s Íránem za posledních 40 let

Duben 1979 - V Íránu byl svržen Američany podporovaný autokratický režim šáha Rezy Pahlavího, byla vyhlášena islámská republika a moc převzalo islámské duchovenstvo v čele s imámem Chomejním.

Listopad 1979 až leden 1981 - Íránští radikální studenti zajali přes 60 diplomatů a zaměstnanců na americkém velvyslanectví v Teheránu. Protože Írán odmítl rukojmí propustit, přerušily USA s touto zemí diplomatické styky a byl vyhlášen zákaz vývozu všeho zboží do Íránu s výjimkou potravin a léků. Rukojmí byli propuštěni po 444 dnech v zajetí na oplátku za uvolnění íránských kont a další ústupky.

Listopad 1986 - Vyšla najevo aféra Irangate: vláda Ronalda Reagana navzdory embargu tajně prodala Íránu prostřednictvím Izraele zbraně výměnou za dohodu, že Teherán zprostředkuje propuštění amerických rukojmích držených v Libanonu.

3. července 1988 - Za irácko-íránské války sestřelil americký křižník Vincennes íránský civilní airbus, při neštěstí zemřelo všech 298 lidí na palubě. USA to označily za omyl, Írán za vraždu.

29. ledna 2002 - Americký prezident George Bush zařadil Írán do "osy zla" spolu s Irákem a Severní Koreou.

2003-2013 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) na podzim 2003 odhalila, že Írán léta tajně obohacoval uran. Následovalo desetiletí diplomatických vyjednávání a bylo uvaleno několik sérií sankcí ze strany OSN, USA a Evropské unie proti režimu ultrakonzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.

2013-2016 - Nový íránský prezident Hasan Rúhání po svém nástupu v září 2013 telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou, jednalo se o první rozhovor mezi oběma státy na nejvyšší úrovni za 30 let. Ženevská jednání šesti mocností (Francie, Británie, USA, Rusko, Čína a Německo) a Íránu v listopadu 2013 vyústila v předběžnou dohodu o omezení jaderného programu. Mocnosti se v červenci 2015 dohodly s Teheránem na omezení jeho jaderného programu výměnou za odvolání sankcí. Írán se zavázal k vyřazení části centrifug, k vyvezení většiny už obohaceného uranu, k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště a k přestavbě těžkovodního reaktoru v Aráku. Díky dohodě se zahraničním firmám otevřel přístup na osmdesátimilionový íránský trh. MAAE v lednu 2016 uvedla, že Írán splnil veškeré požadavky dohody s velmocemi ohledně svého jaderného programu. USA a EU následně zrušily sankce vůči Íránu.

2018-2019 - V květnu 2018 americký prezident Donald Trump oznámil, že USA odstupují od jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Podle něj je neúčinná, neboť nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. USA také obnovily protiíránské sankce. V květnu 2019 Írán přestal plnit některé závazky z jaderné dohody, Trump poté vyslal do oblasti americké vojáky. Napětí mezi oběma státy vyvolaly také útoky, při nichž bylo v květnu a červnu 2019 poničeno šest ropných tankerů. USA z incidentů obvinily Írán, ten ale podíl na útocích odmítl. Írán 20. června 2019 sestřelil americký bezpilotní letoun, podle Teheránu byl nad íránským územím, podle USA v mezinárodním prostoru. Trump vzápětí uvedl, že na poslední chvíli zrušil vojenskou odvetu za sestřelený dron.

3. ledna 2020 - Americká armáda při nočním raketovém útoku v iráckém Bagdádu zabila íránského generála Kásema Sulejmáního a několik dalších lidí. Útok vyvolal rozhořčenou reakci a hrozby ze strany Íránu a jeho spojenců. USA doporučily svým občanům, aby Irák urychleně opustili.

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vratislav Kulhánek v lednu 2020 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Parkuj na modré | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Popularizátor vědy, novinář a pedagog Jan Tůma vynalezl v 60. letech výukový... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

NAPSAL SÁM ŽIVOT: Mladá maminka už potřetí bojuje s rakovinou
NAPSAL SÁM ŽIVOT: Mladá maminka už potřetí bojuje s rakovinou

Před třemi lety se Janě Ryšánkové obrátil život naruby. Byla v pátém měsíci těhotenství, když jí lékaři oznámili, že má rakovinu v pokročilém stádiu.