‚Proti humanitární katastrofě v centru Evropy.‘ Dobrovolníci v Berlíně suplují stát

Uprchlíci a migranti směřují na zdejší úřad, aby se registrovali a mohlo začít jejich azylové řízení. Stejně tak se zde dozví, kde budou ubytováni.

‚Nastoupili jsme místo úředníků‘

„Na začátku bylo něco, co by se dalo nazvat humanitární katastrofou. Ale nikoli v Sýrii nebo někde jinde, ale tady v Berlíně, přímo v centru Evropy,“ popsal situaci uprostřed léta asi šedesátiletý dobrovolník Mike.

Když totiž začali před úřad přicházet první uprchlíci, vládla v rozpáleném městě právě čtyřicetistupňová horka. Hrozilo, že lidé stojící ve frontě budou kvůli vedru kolabovat.

„Nikoho z pánů úředníků ale nenapadlo, že by bylo třeba zajistit pitnou vodu. A tak jsme nastoupili my a přinesli první barely,“ uvádí Mike, který během toho, co hovoříme, stíhá dělat několik věcí najednou: vítá nově příchozí pomocníky, přiděluje je do skupin a zadává práci.

Sedí přitom za jednoduchým stolem a neustále něco razítkuje, stříhá a lepí. Jsou to jmenovky, kterými je každý z jeho pomocníků vybaven.

Happening reinvention in Moabit for @BerlinArtWeek where locals and refugees take what they want for free pic.twitter.com/q8Cmhlx5sS

— Laurie Rojas (@laurierojas) 16. Září 2015

Mnozí se zde potkávají vůbec poprvé, a tak je důležité, aby věděli, jak se oslovovat. Málokdo z dobrovolníků ale chce prozradit své příjmení. „Nejsme důležití. Děláme to, co je třeba, a státní instituce ani nikoho dalšího to nemusí zajímat,“ říká asi šedesátiletý muž s cedulkou „Herbert“.

Ze spontánní akce několika obyvatel berlínské čtvrti Moabit se nakonec vyvinula občanská iniciativa, bez jejíž pomoci si zvládnutí návalu uprchlíků už nikdo nedokáže představit. Časem proto dostali aktivisté z „Moabit hilft“ v areálu vládní instituce přidělen i jeden nevyužitý objekt.

Pomáhají, kde se dá

Dobrovolníci pomáhají, kde se dá. Po desáté hodině vydávají běžencům čekajícím před úřadem snídani – většinou sendviče ak tomu půllitrovou krabici mléka. V poledne pak pomáhají s obědem a nakonec i s rozdáváním večeře. Jídlo pro běžence dodává berlínská charita.

Jejich úkolem je ale také být běžencům nablízku, pomáhat s tlumočením, dělat jim společnost. Anebo také vyslechnout jejich životní příběhy.

Zájem Berlíňanů pomáhat je obrovský. „Dokonce se běžně stává, že když sem přijde někdo okolo dvanácté hodiny, musíme ho poslat pryč – neměl by tu už co dělat,“ popisuje Mike.

Totéž se týká i přijímání věcných darů, kde musel být vyhlášen stop stav. Několikrát denně jsou proto na facebookových stránkách aktualizovány seznamy věcí, které jsou zapotřebí.

„Práce pro běžence dala mému životu nový smysl,“ říká Mike. A dodává, že byl již frustrovaný z toho, že se pořád jenom řešila záchrana Řecka a kolik peněz to bude stát. Nikdo ale prý neviděl, že ve stejnou dobu umíraly ve Středozemním moři tisíce lidí prchajících ze Sýrie nebo Libye.

Do Berlína denně dorazí až 600 běženců. Do konce roku jich má být okolo 40 tisíc.