Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) patří k favoritům několika zemských voleb, které proběhnou v září ve východním Německu.
A v Sasku, které hraničí s Českem, má dokonce reálnou šanci volby vyhrát, což by bylo vůbec poprvé v některé spolkové zemi. Jenomže není jasné, jestli by pak AfD měla vůbec dost poslanců.
Seznam kandidátů byl již sice uzavřen na jaře, protože ale strana udělala procedurální chybu, volební komise uznala pouze 18 z nich jako právoplatně nominované. Důvodem bylo, že strana tenkrát na svém nominačním sjezdu zvolila složitý mechanismus, jak rozhodnout o kandidátech.
AfD v zaměřovači německé kontrarozvědky. Bude špiclovat nejsilnější opoziční stranu? |
V důsledku toho se rozprava na nominačním sjezdu velmi natáhla a jednání nakonec muselo být přerušeno s tím, že strana se k tomu později vrátí a obsadí zbývající místa na seznamu. Litera volebního zákona ovšem říká, že v takovémto případě se musí pokračující sjezd konat za úplně stejných podmínek jako napoprvé, to znamená se stejným předsednictvem nebo zapisovateli, což se ale v případě saské AfD nestalo. Z pohledu komise tak šlo o dva různé sjezdy, a proto registrovala pouze 18 kandidátů zvolených na sjezdu v původním termínu.
Saská AfD považovala rozhodnutí za politicky motivované a jako snahu křesťanských demokratů (CDU), kteří v Sasku vládnou nepřetržitě od sjednocení Německa, zbavit se největšího konkurenta. AfD se proto odvolala k ústavnímu soudu.
Zatímco ten spolkový podnět odmítl z formálních důvodů, zemský ústavní soud v Drážďanech vyšel straně aspoň v něčem vstříc. Jeho předsedkyně Birgit Munzová k tomu uvedla, že vyškrtnutí kandidátů ze seznamu bylo s největší pravděpodobností protiprávní.
Definitivní rozhodnutí ale zřejmě padne až teprve v polovině srpna, to znamená dva týdny před samotným hlasováním voličů, jež se má uskutečnit 1. září. Alternativa pro Německo si tak může nyní napsat na svou zemskou kandidátku prozatím aspoň třicet jmen.
CDU mezi mlýnskými kameny
O celkem 120 poslaneckých mandátů se letos v Sasku uchází 21 stran a hnutí. Volby slibují především těsný souboj právě mezi AfD a CDU. Podle posledních průzkumů ze začátku července by pro obě strany hlasovalo shodně 26 procent voličů.
Zatímco pro Alternativu, která před pěti lety uspěla v Sasku vůbec poprvé – se ziskem necelých deseti procent hlasů – by se jednalo o vynikající výsledek, v případě CDU by tomu bylo přesně naopak. Křesťanští demokraté zde dosahovali v devadesátých letech pravidelně absolutní většiny hlasů a mandátů a jejich vládám byla přisuzována zásluha za úspěšný hospodářský rozvoj regionu.
Problémy CDU
Pak ji ovšem zasáhlo několik skandálů, přišla ekonomická krize, která si vynutila rozpočtové škrty. Docházelo k rušení místních policejních stanic, kvůli úsporám se slučovala města a okresy, školy se začaly potýkat s nedostatkem učitelů. Relativně výrazně na saský průmysl a zemědělství dolehly sankce, které vyhlásila v roce 2014 Evropská unie proti Rusku kvůli anexi Krymu.
A série špatných zpráv pro saské křesťanské demokraty vyvrcholila uprchlickou krizí z let 2015 a 2016. Jejich vláda se ocitla mezi dvěma mlýnskými kameny. Na straně jedné sice kritizovala politiku celostátní vlády v Berlíně v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou. Zároveň to ale nemohli dělat politici saské CDU naplno, neboť by se tím stavěli proti své celostátní stranické šéfce. Na straně druhé však byla právě krize s běženci živou vodou pro saskou odnož AfD, která od první chvíle požadovala uzavření hranic a vinila spolkovou vládu z nečinnosti.
Jak velký potenciál má v Sasku opoziční strana, která vznikla před šesti lety, se ukázalo mimo jiné při posledních celostátních hlasováních. Zatímco při volbách do Spolkového sněmu ze září 2017 vyhrála AfD nad CDU s náskokem 0,1 procenta, při letošních eurovolbách činil její náskok již 2,5 procenta.
VÝSLEDKY AFD V SASKU
|
