Pondělí 6. února 2023, svátek má Vanda
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Putin kryje Lukašenkovi záda, vztah Ruska a Běloruska se neustále mění. Nyní mají navodit dojem, že jsou přátelé

Setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v Soči v únoru 2021. foto: Reuters

Doporučujeme
SOČI/PRAHA - Už třikrát se letos sešli prezidenti Běloruska a Ruské federace Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin. Na fotografiích, které bývají poté zveřejněny, nešetří ani jeden z nich úsměvy. Mají navodit dojem, že jsou přáteli.
  22:00

Jejich cíle bývají skoro vždy předem dané: až na výjimky je to Lukašenko, kdo přijíždí za ruským prezidentem. Zpravidla chce od něho získat politickou a především finanční podporu. Putin zase chce připoutat Bělorusko těsněji k Rusku. Ani v pátek, když se oba setkali v jihoruském letovisku Soči, tomu nebylo jinak. Lukašenko tam dorazil v situaci, kdy čelí největší krizi od chvíle, co stanul v roce 1994 v čele země.

‚Vzplanutí emocí,‘ popsal Putin situaci kolem vynuceného přistání letadla Ryanairu. Lukašenko přijel věc vysvětlit

Může za to incident z konce minulého týdne, kdy běloruská vojenská stíhačka přinutila zahraniční civilní letadlo přistát v Minsku. Oficiálně kvůli hrozbě, že je na palubě bomba. Ve skutečnosti ale proto, že mezi cestujícími byl běloruský opoziční novinář Roman Protasevič. On i jeho partnerka Sofija Sapegaová, která má ruské občanství, byli zadrženi.

Ruský prezident Putin se v Soči setkal se svým běloruským protějškem Lukašenkem.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

V reakci na to vyhlásila Evropská unie kromě sankcí proti dalším osobnostem spjatým s běloruským režimem i jiné bezprecedentní kroky, včetně zákazu přistání letounů z Běloruska v EU a zákazu přeletů přes jeho území.

Moskva naproti tomu kryje Minsku záda. Také proto, že Bělorusko a Ruská federace tvoří již řadu let oficiálně společný svazový stát, který ale ve skutečnosti funguje zatím spíš pouze na papíře.

Už se viděl v Kremlu

Čas od času sice spolu zasedají obě vlády, existuje i společný svazový parlament. Jejich občané nepotřebují při cestách z jedné země do druhé žádné speciální doklady. Aby ale například platila v obou státech stejná měna a jejich vlády prováděly stejnou hospodářskou politiku, od toho jsou Bělorusko a Ruská federace hodně vzdáleny. I proto, že zatímco Putin dlouhodobě naléhá na těsnější propojení, Lukašenko spíš brzdí.

Rusko důvěřuje Lukašenkově verzi o odklonu letadla do Minsku, prohlásil Putinův mluvčí

Přitom to byl kdysi v polovině 90. letech právě běloruský prezident, kdo inicioval těsnější napojení na Rusko. Stalo se tak v posledních letech vlády prezidenta Borise Jelcina, poznamenaného nemocí, v době, kdy se Rusko potácelo na pokraji bankrotu. Naopak Bělorusku se dařilo. Lukašenko si dokonce dělal naděje, že by mohl být hlavou společného státu a přesunout se do moskevského Kremlu.

Pak se ale situace změnila. Po Jelcinovi nastoupil Putin. Zahájil politickou i hospodářskou konsolidaci státu, zánik bývalého Sovětského svazu opakovaně označil za „největší geopolitickou katastrofu 20. století“. Čím víc se pak začal Putin o někdejší postsovětský prostor zajímat s cílem připoutat ho opět k Rusku, tím víc se tomu naopak Lukašenko bránil.

Na to reagovala Moskva s rostoucí nevolí a naopak stále důrazněji naléhala na plnění dřívějších závazků. Lukašenko ale dokázal rostoucímu tlaku odolat. V prosinci 2019 nechal například na poslední chvíli zrušit slavnostní podpis dalších smluv, které měly oba stály silněji integrovat.

„Přece jsem s vámi, s lidem, nezaložil nezávislý, moderní stát, abych ho pak pochoval,“ uvedl tenkrát Lukašenko. Později vyčetl Kremlu, že chtěl údajně degradovat „bratrské vztahy“ obou národů na běžné partnerství.

Mistr ve hře na obě strany

Podstatou politiky běloruského prezidenta dlouho bylo, že hrál na obě strany. Chvilku byl vstřícný vůči Západu, jindy se zase přiklonil na stranu Ruska. Byla období, kdy reagoval na kritiku Evropské unie nebo Spojených států zdánlivě konstruktivně. Propustil politické vězně, případně k parlamentním volbám formálně připustil několik opozičních kandidátů. Za to třeba chtěl po EU, aby souhlasila s odbouráním překážek pro cestování běloruských občanů. Často jí také připomínal, že „nebýt Běloruska, byly by ruské rakety už dávno na jejích hranicích“.

‚Vyrazíme jim zuby.‘ Putin pohrozil nejmenovaným nepřátelům tvrdou odvetou

Poté ale zase následovaly fáze, kdy se Lukašenko pod vlivem okolností přimkl těsněji k Moskvě. Tam zase pro změnu vyhrožoval, že pokud nezíská finanční pomoc, obrátí se na Brusel.

Poslední vstřícné období vůči Evropské unii nastalo v roce 2014, krátce poté, co Rusko anektovalo Krym a Lukašenko se zřejmě obával, že podobný scénář by mohl potkat i Bělorusko.

Zlomovým okamžikem ve vztazích Putina s Lukašenkem byly loňské prezidentské volby. V Rusku původně jednu dobu zvažovali, že by těžko vypočítatelného Bělorusa přestali podporovat a „nahradili“ ho někým jiným, kdo by byl pro tamní širokou veřejnost přijatelnější. Nakonec k tomu nedošlo. Když pak vyšly kvůli zmanipulovaným volbám v celé zemi do ulic desítky tisíc demonstrantů, postavila se ruská vláda za úřadujícího prezidenta.

A Lukašenko opět otočil. Najednou začal být vůči Rusku vstřícnější. „Měli jsme pauzu. Je možné, že trvala příliš dlouho. Díky Putinovi, mému příteli,“ reagoval na slova podpory během masových protestů.

Další integraci se najednou již nebránil. „Pro nás je důležité, aby zůstala tato lokomotiva dál v pohybu a nezastavila se,“ dodal běloruský prezident po posledním, únorovém setkání s Putinem.

Deníčková soutěž: Vyhrajte čtení na dlouhé zimní večery
Deníčková soutěž: Vyhrajte čtení na dlouhé zimní večery

dílejte příběh ze života, napište deníček a vyhrajte skvělou sérii knih od Jo Nesba, ve kterých své detektivní schopnosti předvádí sám rozervaný...

Mohlo by vás zajímat