„Musíme chránit své hranice efektivně,“ řekl Kunasek, jehož země v současnosti předsedá Radě EU, na tiskové konferenci po skončení neformální schůzky ministrů obrany. Podle něj po rakouském návrhu následovala „pozitivní diskuse“. V rakouské praxi se model takzvaných asistenčních nasazení, tedy dočasné spolupráce policie a armády při ochraně hranic, osvědčil, uvedl Kunasek, který proto nevidí důvod, proč by tento model nemohla Vídeň „exportovat“ do EU.
Například německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová či její estonský kolega Jüri Luik jsou ale k návrhu skeptičtí. „Německo má v ústavě jasné rozdělení: ochrana hranic je záležitostí policie,“ řekla agentuře APA von der Leyenová. „Pokud nehrozí vojenský konflikt, může všechno zvládnout policie,“ vyjádřil skepsi k návrhu také Luik.
Rakouská vláda lidovců (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze a protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ) prosazuje přísnější migrační politiku než její předchůdkyně. V červnu se několik stovek policistů a vojáků zapojilo do cvičení na rakousko-slovinské hranici u Spielfeldu, které bylo zaměřené na zadržování migrantů v době krize podobné té v roce 2015.
