Odejděte z ostrovů v Egejském moři, jinak přistoupíme k preventivním akcím, varoval v těchto dnech Akar. Po Aténách požaduje úplnou demilitarizaci ostrovů u tureckého pobřeží. Kvůli údajně agresivní rétorice ze strany Atén prý navíc Ankara přichází o důležité dodávky zbraní.
Plánovaný útok na Ankaru je podle Akara zjevný vzhledem k pětinásobnému navýšení rozpočtu na obranu, ke kterému letos řecká vláda přistoupila.
Podle tureckého ministra obrany dělá navíc Řecko vše pro to, aby zabránilo prodeji zbraní a vojenského vybavení do Turecka. Konkrétně má jít o americké stíhačky F-16 a flotilu německých ponorek.
Akar obvinil také premiéra Kyriakose Mitsotakise a ministra zahraničí Nikose Dendiase z toho, že agresivní rétorikou a agresivními činy kazí potenciální pozitivní klima, které by se mohlo mezi oběma národy vytvořit.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již dříve prohlásil, že Řecko v poslední době záměrně porušuje ustanovení Lausannské mírové smlouvy, která umožnila vytyčit pozemní hranice Turecka, zaručit práva turecké národnostní menšiny v Řecku a potvrdit demilitarizovaný status řeckých ostrovů u tureckého pobřeží.
„Vyzýváme Řecko, aby přestalo vyzbrojovat ostrovy, které nemají vojenský status, a aby jednalo v souladu s mezinárodními dohodami,“ řekl v minulosti Erdogan při příležitosti vojenských cvičení na tureckém pobřeží Egejského moře. „Nežertuji, mluvím vážně. Tento národ je odhodlaný.“
Podle Řecka ale ostrovy leží v příliš těsné blízkosti velké turecké námořní flotily a nelze nechat je tak ponechat bez obrany.
Na řeckou stranu ve sporech s Tureckem se postavila i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která region navštívila minulý týden.
„Ostrovy v Egejském moři jsou řeckým územím a nikdo nemá právo o tom pochybovat,“ řekla šéfka německé diplomacie. Řecko a Turecko, jež jsou členy NATO, vyzvala, aby urovnaly své spory dialogem. „Hádky v řadách aliance jsou přesně to, co si přeje ruský prezident Vladimir Putin,“ dodala.
I přes slova podpory se Baerbockové ale dostalo kritiky, a to za chystanou dodávku německých ponorek Ankaře. „Kvůli těmto ponorkám hrozí destabilizace poměrů sil ve východní Středomoří ve prospěch země, která ohrožuje Řecko vyvoláním záminky k válce,“ uvedl. Právě v této oblasti se Ankara a Atény přou o vymezení námořních zón.
V Turecku pak jednala šéfka německé diplomacie se svým protějškem Mevlütem Çavuşogluem. Ten jí vyčetl, že Německo mělo dříve neutrální postoj v řešení sporů mezi Tureckem, Řeckem a Kyprem, ale v poslední době ztratilo svou nestrannost.
„Chceme, aby si Německo udrželo vyvážený postoj v otázkách Egejského moře a východního Středomoří,“ řekl na tiskové konferenci, která byla celkově velmi napjatá.
Podle Erdogana Řecko v poslední době záměrně porušuje ustanovení mírové smlouvy v Lausanne, zejména pokud jde o práva turecké národnostní menšiny. Poukázal na to, že Ankara nemůže akceptovat takovou situaci, která je v rozporu se zásadami dobrého sousedství a závazkem k dohodám.
Erdogan dále oznámil, že Turecko je připraveno vynaložit veškeré úsilí k nastolení trvalého míru a stability v regionu, jakož i k zajištění práv tureckého lidu.
