K Velkému kremelskému paláci Putin přijel luxusní ruskou limuzínou Aurus, zatímco jeho čestná stráž čekala několik hodin ve sněhu a dešti a při teplotě těsně nad nulou. Ruský prezident se při pečlivě naplánované slavnosti nechal nejprve vyfotografovat ve své kanceláři, jak si prohlíží dokumenty, aby následně sledován kamerami prošel dlouhými a zdobenými chodbami Kremlu.
Slavnostní ceremonie začala ve 12:00 moskevského času (11:00 SELČ). V honosném, zlatem vykládaném Andrejevském sále pak diktátora potleskem přivítaly zástupy politiků a významných osobností. Akt se konal na stejném místě, kde se inaugurace pořádá od roku 2000.
„Mohl to nejspíš jít i poslepu,“ komentovala záběry Putina již popáté mířícího k Andrejevskému sálu stanice BBC a připomněla, že při své první inauguraci v květnu 2000 se Putin zavázal „zachovat a rozvíjet demokracii“ a „postarat se o Rusko“. Putin v sále složil přísahu, následovala ruská hymna.
Jednasedmdesátiletý diktátor, který dominuje politické scéně své země už od přelomu tisíciletí, při ceremonii převzal symboly svého úřadu a pronesl k účastníkům v sále krátký projev. V něm uvedl, že dialog se Západem nevylučuje, musí se však nastavit za rovnocenných podmínek. V deštivém počasí poté Putin zhlédl vojenskou přehlídku a přesunul se do pravoslavného chrámu na další část slavnostního aktu. V kostele mimo jiné zapálil svíčku.
 |
Inaugurace se zúčastnili členové ruské vlády včetně premiéra Michaila Mišustina či ministra obrany Sergeje Šojgua, moskevský starosta Sergej Sobjanin nebo vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov. Mezi hosty byli i hvězdy šoubyznysu, televizní moderátoři nebo sportovci.
Ze zahraničních hostů přijel například americký herec Steven Seagal, který je zároveň dlouholetým Putinovým obdivovatelem. Na otázky médií v Kremlu odpověděl, že ruský prezident je největším světovým lídrem.
„Prezident Putin byl znovuzvolen a bude pokračovat ve své cestě, i když se to Západu pravděpodobně nelíbí. (...) Pro Rusko je to stabilita – můžete se zeptat kteréhokoliv občana na ulici,“ řekl agentuře Reuters před ceremonií šéf ruského zbrojařského koncernu Rostěch (Rostec) Sergej Čemezov, blízký Putinův spojenec.
Na protest proti stavu ruské demokracie a ruské agresivní válce proti Ukrajině však chyběla řada západních diplomatů, včetně zástupců Evropské unie, Spojených států, Německa, Velké Británie, Estonska, Kanady či České republiky. Podle české diplomacie tomu neodpovídají česko-ruské vztahy. Francie dříve uvedla, že na ceremoniál vyšle svého velvyslance v Moskvě Pierra Lévyho, ačkoliv odsuzuje represe, které provázely březnové volby.
Putin v březnu drtivě zvítězil v přísně kontrolovaných volbách, v nichž byli z technických důvodů vyloučeni dva protiváleční kandidáti. Jeho nejvýznačnější protivník, Alexej Navalnyj, v únoru náhle zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem a další kritici současného Kremlu jsou ve vězení nebo je ruský režim donutil uprchnout do zahraničí.
(Staro)nový premiér a přesuny ve vládě?
Stávající vláda podle ústavy po prezidentově inauguraci podala demisi, informuje agentura Reuters. Sestavování nové vlády začne tím, že Putin předloží jméno příštího premiéra ke schválení Státní dumě, dolní komoře parlamentu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dopoledne uvedl, že Putin by mohl jméno nového premiéra navrhnout už během úterý, napsala agentura Interfax. Parlamentní schůze, na které se jméno nového premiéra bude schvalovat, je naplánovaná na 10. května.
Je téměř jisté, že si Mišustin, který vládu převzal v roce 2020 od svého předchůdce a exprezidenta Dmitrije Medveděva, udrží premiérský post, píše portál Meduza s odkazem na své zdroje. Objevují se však spekulace, že by ho mohl nahradit zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko nebo moskevský starosta Sergej Sobjanin.
Meduza dříve s odkazem na své zdroje v Kremlu uvedla, že o nových členech ruské vlády aktivně spekulují i ruské elity. Některé prominentní osoby přitom „s napětím“ doufají v povýšení, nebo se naopak obávají sesazení. Další zdroj blízký ruské vládě řekl, že kremelští úředníci a vysoce postavení představitelé se v současnosti snaží obsadit „co nejvyšší pozice“ pro případ, že by nadcházející Putinovo šestileté prezidentské období bylo vzhledem k jeho věku jeho posledním.
Pro Putina to bylo popáté, co v Andrejevském sále složil přísahu. Poprvé tak učinil v roce 2000, následně v roce 2004. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stanul proto v čele vlády, než se v roce 2012 opět stal prezidentem. Znovuzvolen byl i v roce 2018.
V lednu 2021 pak Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu a prezidentem tak může být až do roku 2036, kdy by mu bylo třiaosmdesát let a měl by za sebou šestatřicet let vládnutí. Tím by překonal i komunistického diktátora Josifa Stalina, který byl u moci v letech 1927 až 1953, tedy šestadvacet let. Ještě by se však nevyrovnal carovi Petru Velikému, který v období 1682 až 1725 vládl dvaačtyřicet let. V úterý zahájený mandát Putinovi vyprší v roce 2030.
17. března 2024 |
