130 let
Zástupy lidí se přicházely rozloučit se zesnulým Václavem Havlem do odsvěceného kostela Pražské křižovatky, kde byla vystavena rakev s prezidentovými ostatky.

Zástupy lidí se přicházely rozloučit se zesnulým Václavem Havlem do odsvěceného kostela Pražské křižovatky, kde byla vystavena rakev s prezidentovými ostatky. | foto: ČTK

Ruský tisk: Češi si mlčení Kremlu zapamatují

Evropa
  •   9:09
MOSKVA - Za "naprosto zákonité" označil ruský list Vedomosti mlčení "oficiálního Ruska" k úmrtí posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla, kterému dnes Vedomosti věnovaly celou polovinu tiskové stránky.

List připomněl, že vedoucí představitelé Ruska chyběli už při oficiálním završení Havlova působení v prezidentské funkci či na pražském summitu NATO, považovaném za vyvrcholení Havlovy politické dráhy. Do aliance Česko díky Havlově úsilí vstoupilo jako první z někdejších socialistických států, a tak ruská nepřítomnost nijak neudivila vzhledem k protialianční politice tehdejšího ruského prezidenta Vladimira Putina.

"Naprosto zákonité je i to, že 18. prosince, kdy se Havlovo srdce zastavilo navždy, oficiální soustrast Česku vyjádřily desítky stávajících či bývalých politických vůdců z celého světa - s výjimkou oficiálního Ruska," upozornil deník.

Zároveň dodal, že podle expertky z moskevského Institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Iriny Kobrinské Češi sice nejsou záštiplní, ale rozhodně si postoj ruských představitelů zapamatují. A podle Kremlu bude Rusko na pohřbu zastupovat ombudsman Vladimir Lukin, který "bude české straně tlumočit výrazy soustrasti od vedení Ruska".

ČTĚTE TAKÉ:

Vedomosti rovněž vykreslily slovy dalších expertů obrázek Havla jako naprostý protiklad předchozího, komunistického vedení Československa, jako člověka, který dával přednost svetru před oblekem, a lidé ho akceptovali i jako neformálního vůdce. Básnířka a obránkyně lidských práv Natalija Gorbaněvská, která 25. srpna 1968 protestovala na Rudém náměstí proti vpádu sovětských vojsk do Československa, si Havla zapamatovala především jako vynikajícího spisovatele a novátorského dramaturga. Z prezidentských počinů ji ohromila výzva k českým emigrantům, aby se vrátili do vlasti: "kromě něj tak neučinil žádný z postsovětských vůdců".

"Havel byl pragmatický romantik. Soudil, že reálné není to, co je možné, ale to, co je správné," řekl listu Boris Frumkin z ruské akademie věd. Lidé jej považovali za svého, protože se dokázal vcítit v českou duši a v zemi, žijící pod tlakem velmocí, se snažil o politiku podle zásad demokracie a lidské důstojnosti. Proto také tak dlouho zůstával u moci. "Za sametovou lze počítat nejen revoluci, ale i léta jeho vlády," usoudil Frumkin, který také ocenil rychlé lustrace umožňující rozvoj země v očištěném ovzduší bez doutnajícího konfliktu či brzký vstup do NATO a Evropské unie. Podle Kobrinské právě díky Havlovi měly pokojný charakter i další sametové revoluce v Evropě.

Autoři: Lidovky.cz, ČTK