Případná dohoda Bratislavy se švédskou stranou by zjednodušila připravovaný projekt společné ochrany vzdušného prostoru, kterou připravuje Česká republika se Slovenskem. Gripeny používá i česká armáda.
„Švédská strana deklarovala způsobilost zajistit taktické letectví koupí nebo leasingem, tak jsem požádal o doplnění těchto dvou způsobu zajištění taktických letadel,“ řekl Gajdoš.
Z ministrova vyjádření vyplynulo, že pro Slovensko je prioritou jednání o gripenech, byť vláda dala Gajdošovi mandát také k rozhovorům s jinými státy.
Předchozí jednobarevná vláda nynějšího premiéra Roberta Fica upřednostňovala jednání se Švédskem o pronájmu letounů, rozhovory o této možnosti ale dosud ukončeny nebyly. Gajdoš již dříve za neakceptovatelnou označil nabídku švédské strany pokud jde o cenu pronájmu a stáří nabídnutých strojů.
Slovenská armáda v současnosti využívá k ochraně vzdušného prostoru dosluhující ruské stroje MiG-29. Podle dřívějších informací je bojeschopných pouze několika těchto stíhaček.
Pokud by se Slovensko rozhodlo obstarat gripeny, ulehčilo by to plánovaný česko-slovenský projekt takzvaného společného nebe. Český premiér Bohuslav Sobotka po posledním společném jednání vlád obou zemí tento týden prohlásil, že příslušná smlouva o společné ochraně vzdušného prostoru by mohla být podepsána do konce letošního roku.
Společné nebe by podle Gajdoše mělo zajistit obranu obou zemí bývalé federace před případným teroristickým útokem civilním letadlem, jakož i ochranu vzdušného prostoru před vojenskými prostředky. To by znamenalo, že piloti by na území druhého státu mohli sestřelit letadlo, které by mohlo být použito k teroristické akci.
