Diskuse začala ve 20:10 hodin a trvala přes tři hodiny. Dvojice moderátorů vyměřila každému kandidátovi šestnáct minut čistého času plus minutu na závěrečný projev. Ještě, než se k ní dostali, však jeden z nejradikálnějších kandidátů, předseda strany Slovenské Hnutí Obrody Róbert Švec, všechny přítomné překvapil, když se obrátil přímo na Slováky a zdůraznil, že se zasadí o to, aby se prezidentem stal vlastenec.
Odstoupil z voleb, podporu vyjádřil Harabinovi, podal mu ruku a vedle stojícímu předsedovi parlamentu Peteru Pellegrinimu se pokusil předat písemné potvrzení o stažení kandidatury. Ten to však odmítl s tím, že dokument podepíše, až mu řádně přijde od volební komise.
Švec v této souvislosti mimo jiné prohlásil, že má vizi na dvacet až padesát let a že chce zabránit tomu, aby se opakoval scénář z roku 2019. „V paláci může být Zuzana Čaputová v brýlkách a obleku neboli pan Korčok, tomu musíme zabránit,“ řekl během debaty. Krajně pravicový politik měl dlouhodobě jedny z nejnižších preferencí v předvolebních průzkumech. V tomto týdnu je už však druhý, kdo se vzdal kandidatury v Harabinův prospěch.
Před ním to v pondělí udělal předseda Slovenské národní strany Andrej Danko. Harabin tak postupně nabírá voliče národoveckého cítění, už nyní je v průzkumech třetí za Pellegrinim a diplomatem Ivanem Korčokem. V debatě Harabin opakoval svá dřívější proruská prohlášení a cílil na nacionalistické voliče. Evropská unie prý není nadřazená Slovensku, ale má sloužit členským státům. „Lidé žijí na hranici bídy,“ řekl s tím, že nejdřív musí politici pomoci jim a až pak platit „výpalné“ za migranty, čím odkazoval na migrační pakt.
Rád by zrušil protiruské sankce, protože jsou prý protiprávní, a opakoval slib nevyslat slovenské vojáky na Ukrajinu. Poslední zmíněné se ostatně stalo jedním z témat středeční diskuse. Všichni kandidáti se více či méně nahlas vyslovili proti tomu, aby byli vojáci vysíláni do války.
A zatímco Korčok upozorňoval, že ostatní kandidáti lžou, když tvrdí, že je možné, aby je tam NATO vyslalo bez souhlasu slovenské vlády, předseda krajně pravicové LSNS Marian Kotleba označil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona za válečného štváče. Spolu se Švecem si také notovali, že by Slovensko mělo být neutrální.
 |
V sekci o zahraniční politice Švec také nastínil, jak by vůbec řešil válku na Ukrajině. Pozval by prý prezidenty Ruska, Ukrajiny a Běloruska na Slovensko, udělal by si s nimi prodloužený víkend, poslechl si všechny jejich návrhy a určitě by prý pak společně došli k dohodě. Nevadil mu ani fakt, že na ruského diktátora Vladimira Putina je vydán mezinárodní zatykač.
Obecně debata více představila všechny kandidáty a pro ně to byla velmi vzácná příležitost spolu mluvit. Žádná jiná, takto velká debata totiž během této kampaně neproběhla. Jedním z důvodů byl i fakt, že do množství z nich Pellegrini odmítl přijít. Moderátoři museli především Kotlebu, Harabina, občanského kandidáta a člena policie Milana Náhlika či Švece často „krotit“, vracet je k položeným otázkám a napomínat je, aby slovně neútočili jeden na druhého ve chvíli, kdy nebyl prostor k reakci.
Až na tyto chvíle se však debata nesla ve stejném poklidu jako celá kampaň. Dvojice hlavních favoritů Pellegrini s Korčokem si sem tam přímo či nepřímo vyměnili názory na politiku premiéra Roberta Fica a jeho vlády, na větší otevřený střet však v tomto formátu nebyl čas.
Pellegrini zmínil téma, které v kampani akcentoval Korčok, a sice mladé Slováky a jejich nechuť žít dále ve své zemi. Prohlásil, že není možné vybrat si jednu skupinu obyvatel a snažit se ji „oblbnout“, aby dotyčného volila. Je prý nutné zajímat se o všechny a být prezidentem všech. A v souvislosti s Korčokovým sloganem, že chce být protiváhou vlády, Pellegrini zmínil Česko.
„Pan prezident, šéfka sněmovny i premiér jsou v jedné linii a nevšiml jsem si, že by někdo odstoupil, aby byla politika v České republiky v rovnováze,“ řekl uštěpačně. Korčok později řekl, že je připraven spolupracovat se současnou vládou Roberta Fica na tématech, které budou prospěšné pro Slovensko. „Byl bych hlasem nezbytné modernizace, spolupracoval bych na tom s jakoukoliv vládou. Pokud nezastavíme odliv mozků, nemůžeme mluvit o tom, jak pozdvihnout ekonomiku Slovenska,“ podotkl s tím, že jeho vnitřní nastavení je spolupracovat, ale zároveň říkat pravdu, když s vládou nesouhlasí.
„V obcích na jihu není voda ani kanalizace“
Slovenský Maďar a předseda strany Aliance Krisztián Forró svůj čas využil hlavně k ukazování na problémy jižního Slovenska a tamní maďarské menšiny. Kandiduje prý především proto, že slovenští Maďaři chtějí ukázat, že i oni v zemi žijí. Řekl třeba, že ve dvaadvaceti obcích na jihu dodnes není pitná voda ani kanalizace, že se tam nestavějí cesty, protože si prý politici myslí, že „to není potřeba, protože tam nejezdí moc aut, ale právě protože tam není postavený tunel, tam auta nejezdí“.
„My Maďaři o Slovensku hodně víme, učíme se slovensky, učíme se slovenské básníky (...) Ale vy toho o nás moc nevíte,“ vzkázal většinové společnosti, přičemž zmínil deportace či reslovakizaci. Švecovi pak vytkl, že nezná dějiny, když o přesunu Maďarů po první světové válce hovoří jako o „dohodě“. Emotivně pak popisoval, jak si lidé mohli vzít jen pár věcí, než je deportovali.
Šéf hnutí Slovensko a expremiér Igor Matovič kromě slovenštiny pozdravil na úvod i v romštině. Mezi Romy má velké množství příznivců, také je před loňskými parlamentními volbami vábil na slib, že každý volič dostane 500 eur. Policie to po volbách začala vyšetřovat, protože Matovičova partaj vyhrála v množství romských osad.
Matovič také ze začátku patřil k těm, které museli moderátoři často napomínat, i k těm, kteří se nejvíce opírali do současné vlády. Poté, co neustále opakoval, že bojuje proti mafii, že vládl v těžkých časech covidu a energetické krize, se například pustil do Pellegriniho. Ten podle Matoviče totiž kandiduje jen proto, aby mohl udělovat milost spřízněným lidem, kteří už jsou odsouzeni anebo je to brzo čeká. Pellegrini to odmítl.
Matovič se pak rozhodl ukázat válku u sousedů v jiném světle. „Kdyby Ukrajina, snad mi to Ukrajina odpustí, napadla Slovensko a zabrala by si Zemplín, vy samozvaní vlastenci byste Zemplínu odmítli dodávat zbraně? Opravdu byste se takto zachovali?“ ptal se Harabina, Kotleby či Švece.
O změnách ve veřejnoprávní RTVS, které nyní chystá Ficova vláda, se pak kriticky vyjádřili mnozí kandidáti včetně Matoviče. Ten řekl, že si kabinet chce z instituce udělat svou služku, propagandistickou televizi jako v KLDR a Bělorusku a redaktory že chce dostat na úroveň ministryně kultury Martiny Šimkovičové. „Ten, kdo ji zná, si to může vykládat jako urážku,“ glosoval.
Jako první RTVS podpořil hned na úvod historik Patrik Dubovský, který se prezentuje coby konzervativní křesťanský kandidát a lidem připomněl, že se za minulého režimu angažoval v disentu. Naopak Švec by podle svých slov v RTVS „vyměnil i květináče“ a kritizoval, že logo televize a rozhlasu mu svými barvami „připomíná LGBT“.
„Dovolím si zarapovat,“ zvolal Harabin
Dubovský mimo jiné akcentoval třeba téma učitelů, pomoci lidem s mentálním nebo fyzickým postižením či zlepšení „ne úplně ideální“ situace ve slovenském zdravotnictví. Forró zase vylidňování regionů kvůli chybějící infrastruktuře. „Z Bratislavy do Prahy a do Rožňavy je to vlakem stejně daleko, ale i přesto to do Rožňavy trvá o dvě hodiny déle,“ řekl.
Diplomat Ján Kubiš často mluvil o moderním Slovensku, kde jsou práva i povinnosti, ale i o své schopnosti naslouchat všem. Konflikt na Ukrajině podle něj nemá vojenské řešení, Ukrajině však chce nadále pomáhat všemi prostředky, protože má podle něj právo se bránit. Zdůraznil důležitost členství země v NATO a Evropské unii. „Členství v NATO není jen otázkou bezpečnosti, ale i prosperity Slovenska a celého regionu,“ dodal.
Korčok zase řekl, že slova o vystupování z NATO považuje za hazard se státem. Dubovský upozornil, že je potřeba ochránit Pobaltí před ruskou agresí. Pellegrini apeloval na okamžité zastavení bojů a Harabin po vykřikování vyvrácených lží o ukrajinském vedení rozesmál přítomné.
„Dovolím si zarapovat,“ avizoval a spustil o tom, že Maďarsko neposílá zbraně na Ukrajinu, že Evropská unie má životnost dva roky a že se NATO rozpadne, až Donald Trump vyhraje americké volby. Také Náhlik opakoval dezinformace a ruskou propagandu o tom, že válka začala kvůli „genocidě“ na východě Ukrajiny. „Není slovenským zájmem, aby někdo rozhodoval o existenci jiné země tak, jako to udělal prezident Putin s Ukrajinou,“ zdůraznil však Korčok.
Náhlik upozornil, že je jiný než ostatní kandidáti, že nemá mediální, politické ani finanční krytí. Pellegrini zopakoval svůj předvolební slogan o uklidňování společnosti, suverénní zahraniční politice či o tom, že politici musí sloužit občanům. Poté, co chtěl reagovat na Harabina a moderátoři ho usměrnili s tím, že je čas pro představování vlastní vize, se do nich pustil Kotleba. Ten pak vytkl Korčokovi, že podporuje „vraždění civilistů v Gaze“, Harabinovi zase schválení Lisabonské smlouvy. Globalisté podle něj ovládají svět.
Šéf Hlasu Pellegrini se pak vzácně shodl se svým nástupcem ve funkci premiéra Matovičem, který předtím mluvil o tom, že až jeho vláda zásadně zvedla příspěvky na děti a další dávky. Pellegrini to ocenil a prý by coby prezident apeloval na to, aby se tato výše dávek udržela i nadále, ovšem ne na úkor samospráv tak jako za Matoviče.
Kotleba pak Pellegrinimu vytkl, že najednou tento krok chválí, když v době jeho schvalování byl proti. I díky hlasům Kotlebovy LSNS tato legislativa prošla, což předtím Pellegrini v opozici kritizoval. „Divím se, že lidé mají opravdu tak krátkou paměť, že neví, kdo jak hlasoval,“ dodal Kotleba.
Tématem se stalo i právo veta Slovenska v EU, přičemž Matovič se v tu chvíli zastal Korčoka a řekl, že ve druhém kole nepodpoří nikoho, kdo nebude garantovat, že Slováci o toto právo nepřijdou. Korčok pak Slovákům mimo jiné připomněl, že si vláda, jež mluví o sociální pomoci občanům, sama zvýšila platy o tisíce eur.
Po debatě o kompetencích prezidenta, kde byla většina kandidátů spokojená se současným stavem, se diskuse stočila ke jmenování nového šéfa tajné služby SIS. Ficova vláda v tomto případě obešla prezidentku Zuzanu Čaputovou a vedením služby pověřila syna policejního exprezidenta Tibora Gašpara. Mnozí kandidáti proto řekli, že by jeho jmenování nepodepsali.
Korčok dotahuje, ale první je pořád Pellegrini
Velká debata přišla poté, co se v pondělí v televizi Markíza poprvé utkali dva hlavní favorité – předseda Národní rady a strany Hlas-SD Pellegrini a diplomat Korčok. Šéf Hlasu má alespoň podle průzkumů stále nejvyšší šance na výhru, druhý Korčok však znovu snížil jeho náskok.
Agentura AKO uvádí, že v prvním kole by Pellegriniho volilo 40,4 procenta voličů, zatímco Korčoka 38,6 procenta. Ve druhém kole by Pellegrini vyhrál se ziskem 52,9 procenta a Korčok by dostal 47,1 procenta. Průzkum vznikal mezi 11. a 18. březnem na vzorku tisíce respondentů.
Naopak průzkum agentury NMS Market Research z 13. až 18. března, který má vzorek respondentů o třicet lidí větší, ukazuje v prvním kole těsnou výhru diplomata Korčoka. Dostal by 36 procent a Pellegrini 34,2 procenta.
Ve druhém kole je však stále ve vedení Pellegrini, kterého by za prezidenta volilo 50,9 procenta. Korčok by tak se 49,1 procenta skončil těsně druhý, píše Sme.
Podle tohoto průzkumu má třetí Harabin už 16procentní podporu, jeho popularita tak nadále stoupá. Naopak podpora zbylých kandidátů spíš klesá. Čtvrtý Matovič zde má čtyři procenta, Kubiš, Forró a Kotleba kolem dvou procent. Ostatní nemají ani procento, přičemž nejméně by získal Náhlik s 0,2 procenta hlasů. Podle agentury TASR ovšem až pětina Slováků stále neví, koho půjde v sobotu volit.
Průzkum je pravděpodobně jeden z posledních, o půlnoci ze středy na čtvrtek totiž začíná volební moratorium, které médiím a agenturám zakazuje podobné průzkumy zveřejňovat. Politikům také povinně končí kampaň, konat už se navíc nebude ani žádná předvolební debata.
