Čtvrtek 2. května 2024, svátek má Zikmund
130 let

Lidovky.cz

U sídla NATO vyvěsili švédskou vlajku. Přínos pro všechny, uvedl Stoltenberg

Svět

  12:10aktualizováno  13:08
Vstup Švédska do Severoatlantické aliance je podle generálního tajemníka NATO přínosem nejen pro tuto skandinávskou zemi, ale i pro bezpečnost celé aliance. Jens Stoltenberg to uvedl v Bruselu, kde přivítal švédského premiéra Ulfa Kristerssona. Právě v pondělí v poledne se před sídlem NATO uskutečnila ceremonie, během které byla za zvuku švédské hymny slavnostně vztyčena švédská vlajka.

Švédsko se oficiálně stalo 32. členem Severoatlantické aliance minulý týden ve čtvrtek. Svůj vstup skandinávská země stvrdila slavnostním uložením přístupového protokolu do úschovy amerického ministerstva zahraničí.

Poslední formální krok v procesu přijetí učinil švédský premiér, když protokol předal americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi. Švédové požádali o vstup do NATO kvůli ruské invazi na Ukrajině v roce 2022.

„Švédsko bylo dlouho naším partnerem, nyní je naším spojencem, se všemi výhodami, ale i se zodpovědností, kterou to obnáší. Jeden za všechny, všichni za jednoho,“ uvedl šéf NATO. Stoltenberg rovněž ocenil, že skandinávská země již nyní vydává více než dvě procenta HDP na obranu. Nyní se švédští vojáci rovněž podílejí na rozsáhlém vojenském cvičení NATO Steadfast Defender.

„Jsme hrdým členem NATO a děkujeme všem, kteří nám to umožnili,“ prohlásil Kristersson. Zdůraznil, že podpora švédské veřejnosti, pokud jde o členství v alianci, je velmi vysoká. Dokazuje to podle něj mimo jiné fakt, že v pondělí s ním na ceremonii do Bruselu dorazila i švédská princezna Viktorie a šest předsedů švédských politických stran.

Právě princezna Viktorie společně se Stoltenbergem a Kristerssonem krátce po poledni přihlížela za velmi deštivého počasí vztyčení švédské vlajky na stožáru před sídlem NATO. Vlajka Švédska byla ve stejnou chvíli vztyčena i na velitelství NATO v belgickém Monsu a u velitelství v Norfolku ve státě Virginia v USA.

  • NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
  • V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
  • V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
  • K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
  • Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
  • V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
  • V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
  • V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
  • V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
  • V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
  • Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
  • Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
  • Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.
< >  

„Když ruský prezident (Vladimir) Putin zahájil před dvěma lety invazi na Ukrajině, chtěl zmenšit vliv NATO, získat více kontroly nad svými sousedy a zničit Ukrajinu jako suverénní stát. To se mu ale nepodařilo. Severoatlantická aliance je ještě silnější a Ukrajina je blíž na cestě k NATO než kdy dřív,“ uvedl ještě před ceremonií Stoltenberg. „Putin začal tuto válku a může ji ještě dnes skončit. Ukrajina tuto možnost nemá,“ dodal s tím, že aliance bude nadále stát při Ukrajině.

Jak ho doplnil švédský premiér, Ukrajina „brání i naši svobodu“. „Musíme zůstat ve střehu a nesmíme být naivní,“ reagoval Kristersson na dotaz, zda se obávat ruských výhrůžek i na adresu členských států NATO. Podle šéfa aliance žádnému ze spojenců „nehrozí bezprostřední hrozba“, nicméně je to i právě proto, že je Severoatlantická aliance neustále ve střehu a připravená.

Švédsko podalo přihlášku do NATO společně s Finskem v důsledku ruské invaze na Ukrajinu na jaře 2022. Zatímco o Finsko se aliance rozšířila začátkem loňského dubna, švédskému vstupu dlouho bránily Turecko a Maďarsko. Ankara připojení severské země k alianci schválila letos v lednu. Poslední překážka padla 26. února, když švédský vstup po měsících průtahů schválil i maďarský parlament.

26. února 2024

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!