Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Svět

Teplota na Zemi je o stupeň vyšší než před průmyslovou revolucí. Nejhorší znečišťovatelé jsou Čína a krávy

Protestovali se i v Indonésii foto: Reuters

PRAHA - Jeden a půl, nebo dva stupně? Zda se to být marginálie, rozdíl je ale z hlediska dopadů na Zemi zásadní. Pokud chce lidstvo udržet mírnější scénář, musejí nastat drastické změny. A to teď hned.
  5:00

Celých 86 dní přesahovala loni teplota 25 stupňů Celsia, po 39 dní se dokonce rtuť vyšplhala nad třicet. Teplota na Zemi je nyní o jeden stupeň vyšší, než tomu bylo před průmyslovou revolucí. Ale co kdyby bylo ještě větší horko? Podle predikcí by v roce 2030 mohlo být tepleji o 1,5 stupně, za další léta o dva stupně. Zdá se to jako nic, vědci se ale shodují, že ony dva stupně by byly zničující.

Nynější oteplování nemá v posledních 2000 letech obdoby

Pařížská dohoda z roku 2015 si i proto klade za cíl udržet scénář 1,5 stupně. Jenže čas běží. Před pár dny vydaná studie vědců pod hlavičkou společnosti McKinsey & Company ukazuje, že cíle dosáhnout lze. Změny, které by ale lidstvo mělo udělat, jsou zásadní. V příštích deseti letech by se musely radikálně snížit emise. Ne od příštího roku ani od příštího měsíce, ale teď hned.

Razantní změna by se měla týkat zemědělství, které spolu s potravinářským sektorem přispívá k emisím skleníkových plynů dvaceti procenty. S tím, jak roste populace a úměrně tomu také spotřeba potravin, a to i v rozvojových zemích, a maso představuje stálici na našem talíři, by se v roce 2050 mohly emise zvýšit o dalších 15 až 20 procent.

Není pravda, že ke zlepšení klimatu nemůže přispět samotný člověk. Největším zdrojem emisí v zemědělském sektoru je produkce masa, zejména hovězího a jehněčího. A to až z neuvěřitelných 70 procent. Z hlediska skleníkových plynů jsou až desetkrát horší než drůbež nebo ryby. A až třicetkrát horší než luštěniny.

„Pokud by krávy z celého světa v pomyslném žebříčku představovaly stát, zařadily by se jako největší znečišťovatel hned za Čínu,“ uvádí studie. Má-li se planeta oteplit „jen“ o 1,5 stupně, musela by se snížit konzumace masa zhruba o polovinu.

Ekologická aktivistka Thunbergová v Madridu vyzvala politiky, aby sliby nahradili činy

Snížit by se ale mělo i znečištění, za kterým stojí zbývající zemědělská produkce. Jen rýže v současnosti představuje 14 procent celkových zemědělských emisí. Roli sehrává i plýtvání – lidé na celém světě vyhodí až třetinu produkce potravin. V ideálním případě by to nemělo být víc než dvacet procent. Pokud by vyhozeného jídla bylo méně, klesly by emise, které jsou spojeny s pěstováním, přepravou i chlazením potravin.

Šetrnější auta i budovy

Změny by měly nastat i v dopravě, která představuje 15 procent emisí oxidu uhličitého ročně. Auta i nákladní vozy by měly přejít na alternativní pohon, ať už jde o elektřinu, nebo vodík. Konkrétně by se měl prodej aut se spalovacími motory snížit do roku 2030 o polovinu, do roku 2050 by se měl jejich prodej úplně zastavit.

Spolu s tím by se měla snížit i individuální doprava, k čemuž by podle studie mohl přispět zákaz vjezdu aut do centra měst nebo podpora veřejné dopravy. Současně ale platí, že nejvíc by se zaneřáděným vzduchem zahýbalo využívání alternativních paliv v námořní a letecké dopravě.

Sedmi procenty přispívají ke znečištění budovy, respektive to, jak se vytápějí a ohřívají vodu. Tedy zejména zemním plynem nebo uhlím. Pokud by budovy využívaly alternativní paliva, k emisím by přispívaly až o 40 procent méně. Podíl domácností s elektrickým vytápěním by se musel zvednout ze současných deseti procent na 26. Ruku v ruce s tím by museli lidé investovat do lepší izolace.

Biologicky rozložitelné plastové tašky k životnímu prostředí šetrnější nejsou, upozorňuje odborník

Alternativní zdroje by měly sehrát roli také v průmyslu. Sektory jako stavebnictví, textilní průmysl nebo výroba by měly do poloviny století využívat elektřinu dvakrát víc než dnes. Platí to i pro energetiku.

„Nástup obnovitelných zdrojů ovšem vyžaduje dramatické zvýšení kapacity větrných turbín a solárních panelů. Kapacita sluneční a větrné energie by do roku 2030 musela být k naplnění cíle osmkrát a pětkrát větší než dnes. Výroba energie z uhlí a plynu by naopak musela klesnout o 80 procent,“ míní autoři.

Svou roli v dekarbonizaci by mohlo sehrát i oběhové hospodářství. Aby to fungovalo, do roku 2050 by mělo být až 60 procent plastů z recyklovatelných materiálů.

Zdá se to moc? Ani to ovšem nestačí. Aby se planeta oteplila skutečně jen o 1,5 stupně, všechna opatření by muselo doplnit také zachytávání a využití uhlíku. A to poměrně zásadně – v roce 2050 by se mělo zachytit 125krát víc uhlíku než v roce 2016, což v současnosti není reálné. Jednak proto, že podobných zařízení je na světě jen velmi málo, zadruhé proto, že svou kapacitou a rychlostí nestačí. Pomoci by mohly především lesy, které představují neuvěřitelný lapač CO2.

Nové lesy jako třetina USA

Jen samotný fakt, že se odlesňuje, znamená 15 procent celosvětových emisí oxidu uhličitého. Aby došlo k nápravě, muselo by na světě mizet o 75 procent lesů méně než nyní. Souběžně s tím by se měly také zakládat lesy nové. Jak moc? Zhruba tolik, aby stromy pokryly oblast, která se rovná velikosti Islandu. Nikoliv jednou, ale každý rok až do poloviny století. Dohromady by lidstvo mělo vysázet 300 milionů hektarů lesa, což odpovídá zhruba třetině USA.

Globální oteplení může za požáry. Ale tato příčina není jistá

Jak autoři sami upozorňují, nejde o předpověď. „Naše analýza představuje obraz světa, jaký by mohl být, nastínění toho, jak daleko jsme, a určitý návod, který může pomoci podnikatelům a politikům porozumět a lépe se orientovat ve výzvách a možnostech, které jsou před námi,“ uvádějí. A dodávají, že současnou pandemii můžeme chápat jako příležitost ke změně.

Může se zdát, že to není namístě, vezmeme-li v potaz, že tisíce lidí kvůli novému viru zemřelo. Jenže globální změna klimatu má, a do budoucna to může platit mnohem víc, podobné dopady. Jen se nedějí tak rychle. Vzduch zaneřáděný emisemi má už nyní v Evropě na svědomí víc než 400 tisíc životů každý rok.

A co by přesně znamenalo, kdyby se planeta oteplila nikoliv o 1,5, ale o dva stupně Celsia? Na to odpověděli pro změnu vědci z nevládního panelu klimatických změn při OSN. Až o 50 procent lidí víc na celé Zemi by mělo nedostatek vody. Chudé státy by měly ještě menší dostupnost potravin. Z moří by vymizelo až 99 procent korálů. Ubyde kyslíku v oceánech a s tím i ryb – až o tři miliony tun. Hmyz podle predikce ztratí polovinu ze svého přirozeného prostředí, už teď se přitom ukazuje, jak moc je pro život klíčový. A konečně, při oteplení o dva stupně by stoupla hladina moří o deset centimetrů víc, než kdyby se oteplování podařilo zmírnit.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!