AI zjistila, že aplikace téměř v reálném čase sledují polohu uživatelů prostřednictvím nahrávání souřadnic GPS na centrální server. Vyzvala proto oba arabské státy v oblasti Perského zálivu, aby aplikace v jejich současné podobě okamžitě stáhly.
Chystá se druhá část chytré karantény s eRouškou a skrz Mapy.cz. Vznikne i velké call centrum |
Spuštění podobné aplikace kvůli stejným obavám zastavilo Norsko. Tamní úřad pro ochranu dat uvedl, že vzhledem k nízké míře šíření infekce by aplikace byla neúměrným zásahem do soukromí uživatelů.
Pracovníci AI provedli technickou analýzu 11 aplikací v Alžírsku, Bahrajnu, Francii, na Islandu, v Izraeli, Kuvajtu, Libanonu, Norsku, Kataru, Tunisku a ve Spojených arabských emirátech. Podle jejich úterní zprávy vyšly jako nejvíce znepokojivé nástroje hromadného sledování bahrajnská aplikace BeAware Bahrain, kuvajtský Shlonik a norský Smittestopp.
Sledování v reálném čase
Většina aplikací pro sledování kontaktů se spoléhá výhradně na signály bluetooth, ale Bahrajn a Kuvajt zachycují údaje o poloze pomocí GPS a nahrávají je do centrální databáze, což jim umožňuje sledovat pohyb uživatelů v reálném čase.
Bahrajnské a kuvajtské úřady by tak podle AI mohly snadno tyto citlivé osobní informace propojit s jednotlivcem, jelikož tamní uživatelé jsou povinni se zaregistrovat s národním identifikačním číslem. V jiných zemích aplikace na sledování kontaktů naopak zajišťují anonymitu uživatelů.
Přístup k těmto datům by mohl pomoci úřadům v boji s covidem-19, Claudio Guarnieri, vedoucí bezpečnostní laboratoře AI, se ale domnívá, že aplikace pracují s „vysoce invazivními nástroji, které jdou nad rámec toho, co je opodstatněné“.
Zjištění AI je obzvlášť alarmující vzhledem k četným případům porušování lidských práv ve státech Perského zálivu, píše BBC.
Chytrá karanténa letos vyjde asi na 200 milionů korun. Zvládne v případě nouze až 1000 lidí denně |
„Když vybavíte represivní stát prostředky pro sledování celé populace - ať už to je ve jménu veřejného zdraví, nebo ne - můžete si být jisti, že to jen zlepší jejich kontrolní a represivní možnosti, aby pak mohly vystopovat disidenty nebo kohokoli jiného, koho považují za veřejnou hrozbu. V mnoha zemích Perského zálivu to znamená aktivisty, „ uvedla Sarah Aounová, hlavní technoložka nevládní organizace Open Tech Fund. Podle ní existuje také riziko, že státy budou technologii využívat i poté, co pandemie pomine.
„Historicky neexistovaly žádné podněty k tomu, aby vlády omezily své zásahy do soukromí lidí. Naopak, pokud se podíváte na (útoky z) 11. září a následky, v podstatě to znamenalo novou éru dohledu ve jménu ochrany občanů. Nyní se to neliší,“ prohlásila Aounová.
