Podle oficiálního devítistránkového dokumentu se bude muset zakladatel WikiLeaks Julian Assange smířit s tím, že nebude smět „zasahovat do záležitostí jiných států“ a nesmí provozovat aktivity, „které mohou ohrozit dobré vztahy Ekvádoru s dalšími zeměmi“.
Britský soud rozhodl i napodruhé, že zatykač na zakladatele WikiLeaks Assange dál platí |
Úřady také zároveň upozornily Assange, že pokud se nebude starat o svou kočku, se kterou žije na ambasádě, bude mu zvíře odebráno a odneseno do útulku. Assange žije na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně od roku 2012.
Dokument se povětšinou zabývá bezpečnostními a komunikačními záležitostmi, ale nabízí v několika detailech i informace o pozadí azylu, který Assange získal. Úřady po něm například žádají, aby po sobě uklízel koupelnu.
Nařízení je vyústěním tlaků, které panují mezi Assangem a ekvádorskou vládou. Původem australský hacker totiž v posledních letech aktivně kritizoval mnohé politiky skrze svůj twitterový účet, v minulém roce pak naopak nejvíce podporoval katalánské bojovníky za nezávislost regionu na Španělsku.
Ekvádor tak letos v březnu oznámil, že Assangeovi omezí přístup k internetu. Podle posledního vyjádření WikiLeaks by měl být hackerovi přístup k síti opět umožněn, z čehož vyplývá, že na pravidla ekvádorských úřadů přistoupil.
Nyní šestačtyřicetiletý Assange se na ambasádu v Londýně uchýlil v červnu 2012, dva měsíce nato mu Ekvádor udělil politický azyl. Na velvyslanectví se původně ukryl především kvůli obvinění ze znásilnění ve Švédsku z roku 2010.
Assange vinu odmítá a Švédsko loni případ odložilo. Stále ale může být zatčen a vydán do USA, kde mu hrozí stíhání kvůli zveřejnění tajných dokumentů o válce v Iráku či v Afghánistánu.
Britské úřady zatykač vydaly v roce 2012, když se Assange nedostavil k jednání ohledně vydání své osoby švédské justici. Britský zatykač tedy nadále platí i přesto, že švédská prokuratura loni v květnu předběžné vyšetřování zastavila.