Zatímco 53 dnešních ukrajinských studentů chce ve své vlasti po škole zůstat, 26 procent chce odejít do zahraničí. Dvacet procent mladých respondentů se ještě nerozhodlo, kde chtějí žít. Z těch, kteří chtějí zůstat na Ukrajině, uvedlo 23 procent studentů, že chtějí změnit místo bydliště.
Zatímco v městských oblastech tvoří podíl studentů toužících po životě v zahraničí 31 procent, ve venkovských oblastech je to 16 procent.
Průzkum také ukázal, že budoucnost vidí optimisticky 83 procent učitelů a 70 procent rodičů, zatímco dospívajících s optimistickým pohledem do budoucnosti je 52 procent. Čtyřiadvacet procent jich vyjádřilo pesimismus ohledně budoucnosti samotné Ukrajiny.
Průzkum se uskutečnil mezi 1397 studenty staršími 14 let a dotazováno bylo také 1288 jejich rodičů a 1141 učitelů po celé Ukrajině. Více než třetina dotazovaných byla z frontových regionů. Ukrajina už téměř dva roky čelí ruské invazi.
V Evropské unii nyní žije 4,31 milionu ukrajinských válečných uprchlíků, kteří mají dočasnou ochranu. Nejvíce utečenců před ruskou agresí na Ukrajině přijaly Německo, Polsko a Česká republika, která poskytuje dočasnou ochranu více než 370 000 lidí, vyplývá z údajů evropského statistického úřadu Eurostat k 31. prosinci 2023. Nejvíce Ukrajinců v přepočtu na velikost populace přijala ze všech zemí EU Česká republika.
Tazatelé z Vox Populi rovněž zjistili, že ve frontových regionech pokračuje výuka 81 procent studentů on-line, zatímco na západě Ukrajiny se výuka z domova „převážně nebo vždy“ týká 64 procent studentů. Drtivá většina, respektive 87 procent, učitelů uvedla, že se po ruské invazi zvýšila jejich pracovní zátěž. Třiašedesát procent učitelů z celé Ukrajiny zároveň uvedlo, že studijní výsledky jejich svěřenců se za invaze zhoršily.
