„Jsem starosta i šéf policejních složek,” uvedl Barr pro National Public Radio. Bydlí ve vesnici Gothic, která vznikla u blízkého dnes již zavřeného stříbrného dolu v oblasti Skalistých hor ve výšce téměř 3 tisíce metrů nad mořem.
‚S politiky nepolemizujeme, pouze prezentujeme získaná data.‘ Zástupce WHO v Česku odráží Trumpovu kritiku |
„Každý rok pořádám volby, ale nikomu neříkám, kdy budou. Takže to pro mě funguje zatím skvěle,“ pronesl s úsměvem a dodal, že sice má pár tipů, jak přežít samotu, ale že je klidně možné, že nebudou k ničemu.
„Když jsem se sem přestěhoval, byla to pro mě úleva. Ale to většina normálních lidí neudělá, neizoluje se. Myslím, že jsem v tom dobrý, protože to mám rád,“ řekl muž, kterého již v sedmdesátých letech místní média označila za poustevníka. Sám se tak ale necítí. Přestože žije sám, občas vídá lyžaře, mluví přes telefon se svou sestrou a pracuje pro nedaleko ležící biologickou laboratoř, kterou v létě „zaplaví“ vědci.
V době pandemie se pro něj prakticky nic nezměnilo, stále jezdí osm mil na nákup a pracuje. Co tedy radí? Zaprvé, abyste si udělali jasný program a rutinu dodržovali.
Udržujte rutinu
Barr například vstává velmi brzy - kolem půl čtvrté ráno. Z postele ale vyleze až kolem páté. „Ještě donedávna jsem poslouchal ranní zprávy, abych mohl každý den začít deprimovaný nebo naštvaný. To je vždy dobrý začátek dne,“ popsal vesele poustevník.
„Pak mám nastavený jasný program. Někdy zapomenu, co je za den, ale vždy vím, kolik je hodin,“ vysvětlil Barr s tím, že na konec každého dne si dává nějakou odměnu za skvěle zvládnutý den. Něco si přečte, uplete, nebo si pustí film. „Každý den je sice stejný, ale já si to užívám.“
Sledujte změny
Většina Barrova denního programu se skládá z posílání dat do Coloradského lavinového informačního centra. Měří úroveň napadaného sněhu již od sedmdesátých let a to hlavně proto, že by se jinak v horách nudil. Stejně tak Barr pravidelně sepisuje zvířata, která vídá.
„Obzvláště s ptáky je to úžasné na jaře. Říkal jsem si: ‚Panebože, ono svítá a já slyším zpívat drozdy,‘“ řekl Barr. Jeho práce je až překvapivě význačná. Data, která poskytuje, pomohla vzniknout již desítkám vědeckých prací o klimatických změnách. Dokonce o něm byl natočen i dokument The Snow Guardian (Strážce sněhu).
„Opravdu v době karantény doporučuji lidem, aby dělali něco podobného. Dejte ven vaničku a měřte úroveň srážek. Můžete se stát součástí obrovské sítě lidí, kteří dělají to samé,“ uvedl nadšeně pro NPR jediný obyvatel Gothicu.
Oslavujte věci, na kterých záleží. Ne to, co se vám říká
Barr již dávno neslaví státní svátky nebo narozeniny. Ale rád oslavuje třeba 17. ledna, tedy den, kdy slunce začíná vycházet ve stejnou dobu, jako za slunovratu. „Pro mě je to velká událost. Vstávám hodně brzy ráno a čím dřív začne být venku světlo, tím lepší mám den,“ vysvětlil Barr.
Rovněž slaví pokaždé, když se vrátí z osmimílové cesty do města Crested Butte, kam se vypravuje na lyžích pro zásoby. „Město je pro mě stresující a tak pokaždé, než se vydám na cestu, připravím si třeba oblíbený film nebo oblíbené jídlo. A pak když přijdu domů, tak mám super náladu.“
Užijte si, že jste protivní
„Občas prostě máte špatnou náladu a máte plné zuby sněhu. Ale rád si z toho dělám legraci. Žiju v místě, kde sníh lidi živí, ale nejsem z toho nadšený. A jak stárnete, začínáte si říkat, že nemusíte být veselí, když se tak necítíte,“ popsal Barr s tím, že je pro něj vlastně uspokojující, když si může být nabručený. „Užijte si to.“
Zároveň radí, že se dají filmy skvěle použít jako usměrňovač emocí. „Když jsem ve stresu, kouknu se na animák, něco roztomilého nebo zábavného, což mě rozptýlí. Když se cítím depresivně, můžu to změnit,“ dodal „Strážce sněhu“ s tím, že mu dělají radost především filmy s Hughem Grantem jako Láska nebeská nebo Notting Hill či Princezna Nevěsta. Doporučuje i bollywoodskou produkci.
Jeho nejoblíbenějších 357 filmů, které poskytl National Public Radio, můžete nalézt pod tímto odkazem.
