Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Svět

V Izraeli opět přibývá přistěhovalců z Ruska. Vyhání je obavy z režimu Vladimira Putina

Židovské tradice se v zemích bývalého sovětského svazu stále drží. Na snímku chasidští poutníci na hřbitově v ukrajinské vesnici Medžybiž. foto: Tomáš Vlach

BIROBIDŽAN / TEL AVIV - Přesídlenec z Ruska Dmitrij Eygenson se už dvakrát účastnil izraelských voleb a z hlasování měl, jak říká, dobrý pocit. „Tady vidíte, že váš hlas má vliv na osud země. V Rusku můžete volit, jak chcete, a nic se nezmění,“ svěřil se izraelské agentuře JTA.
  5:00

Rabín vdával na Žofíně dceru. Čtyři stovky hostů udělaly z chasidské svatby událost, která v Praze nemá obdoby

Devětatřicetiletý muž, jenž do Izraele přišel i s manželkou a dospívající dcerou, je jedním ze čtyřiceti tisíc nových přistěhovalců registrovaných v posledních čtyřech letech. Tento počet je o něco vyšší než za celou předchozí dekádu (36 784 lidí v letech 2005 až 2015) a přistěhovalců stále přibývá.

Nejde tu o žádné závratné počty a čísla se zdaleka neblíží velkému exodu Židů z bývalého Sovětského svazu, kdy se jich v letech 1989 až 2001 vystěhovalo z Ruska 292 tisíc a z Ukrajiny 100 tisíc. V roce 2014 po anexi Krymu a válce na východě Ukrajiny počet překonal hranici 4500 emigrantů, loni jich bylo 10 tisíc, jen za první polovinu letošního roku se počet blíží 12 tisícům.

Mít „záložní letiště“

„Židé z Ruska odcházeli v několika vlnách,“ řekl reportérovi LN v Birobidžanu, centru židovské autonomní oblasti na Dálném východě, zdejší rabín Eli Riss. Kvůli emigracím do Izraele skončil i pokus Josifa Stalina vytvořit ve 30. letech minulého století zemi zaslíbenou v močálech u čínské hranice. Životní podmínky tu byly tvrdé, a tak odtud drtivá většina židovských přistěhovalců odešla. Většinou nakonec skončili v Izraeli.

Birobidžan se proto za sovětského režimu a hlavně v 90. letech postupně vylidňoval, kdy na Blízký východ odjížděli v očekávání většinou Židé z venkovských regionů. Dnes jsou to vesměs obyvatelé větších měst jako Moskva či Petrohrad s vyšší kvalifikací i životním standardem. Neodcházejí kvůli ekonomické situaci ani kvůli antisemitským útokům, podle rabína Risse se v současném Rusku cítí Židé bezpečně: „Nemáme problémy s antisemitismem, připadám si tu lépe než třeba v Evropě,“ řekl.

Svatá země Izrael je svědkem tisíce let soužití největších monoteistických náboženství světa

Roli určitě hrají i praktické důvody, protože v Izraeli nyní dostane přistěhovalec okamžitě po přijetí občanství pas a může s ním cestovat po celém světě. Zvlášť bohatší Rusové se pak snaží získat izraelské občanství jako takzvané záložní letiště, aby měli možnost rychle se uchýlit do bezpečí.

Také programátor Grigorij Zisser se před dvěma lety přistěhoval do města Bat Jam poblíž Tel Avivu s tím, že založí rodinu. „Chci, aby moje děti vyrůstaly ve svobodném světě,“ řekl. Židovské překladatelce Marině Švedovové, jež se nakonec usadila v USA, zase doma vadili lidé v tričkách s Putinem a žurnalista Peter Pomerancev, žijící v Londýně, chce, jak nyní napsal v článku pro The Guardian, „žít ve světě, kde slova mají svůj význam“.Poslední dobou ale podle samotných imigrantů převládá politická motivace: „Devadesát procent Rusů miluje (prezidenta) Putina. Obdivují ho, vidí v jeho výpadech vůči menšinám či gayům dobrou věc,“ uvádí Eygenson. „Dalších deset procent, k nimž patřím i já, necítí dost svobody, aby mohli říkat, co si o tom myslí,“ dodává.

Židovská oblast bez židů. V Birobidžanu měla vzniknout nová země zaslíbená, i odsud ale nakonec mnozí Židé odešli do Izraele.

Hebrejsky se imigraci do Izraele říká alija, doslova to znamená „cesta vzhůru“ neboli návrat do domova otců. Alije byly první vlny přistěhovalectví do Palestiny ještě před válkou a za války, jako alija se v Izraeli označovala imigrace 90. let, nyní mluví izraelská média o „putinovské aliji“ s narážkou na to, že jejím původcem je režim Vladimira Putina.

Novinářům izraelského listu Makor rišon zdroj mezi státními úředníky potvrdil, že imigrace z Ruska má v poslední době politické příčiny, zatímco třeba u Židů přicházejících z Ukrajiny (těch bylo v posledních pěti letech asi tři tisíce) je to otázka osobní bezpečnosti a ekonomické důvody.

Izraelský Rasputin

Deset procent z osmimilionové izraelské populace mluví rusky a přistěhovalec z bývalého Sovětského svazu hraje v těchto dnech zásadní roli v izraelské politice.

Žádný americký prezident toho pro Izrael neudělal tolik jako já, pochválil se Trump

Jednašedesátiletý Avigdor Lieberman alias Car či Rasputin přišel v roce 1978 z Moldavska. Po kariéře zahrnující mimo jiné post vyhazovače v baru založil před dvaceti lety vlastní stranu.

Proslul množstvím kontroverzních výroků a očistil se z obvinění z podvodu. Minulý týden získala jeho nacionalistická sekulární strana Izrael je náš domov ve volbách osm mandátů a i tento počet může hrát zásadní roli v rozhodování parlamentu. Síly kolem dvou hlavních uskupení, pravicového Likudu premiéra Benjamina Netanjahua a centristické koalice Modrá a bílá exnáčelníka generálního štábu Bennyho Gance, jsou totiž vyrovnané a čeká se, na kterou stranu se přikloní názor moldavského přistěhovalce. „Rasputin“ zatím trvá na tom, že vládnout by měla širší koalice obou hlavních sil.

Autor:

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Zahradník/údržbář budov

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha