Libanon, jehož populace čítá šest milionů lidí včetně milionu syrských uprchlíků, se nyní potýká s bezprecedentní vlnou protestů proti politickým elitám. Lidé jim dávají za vinu stávající hluboké ekonomické potíže. Protivládní demonstrace pokračují navzdory tomu, že vláda představila soubor ekonomických reforem. Uzavřeny byly banky, školy i mnoho obchodů.
Z Libanonu bylo na území Izraele vypáleno několik protitankových střel, ten palbu opětoval |
„Ulice neopustíme, protože toto je jediný způsob, jak můžeme vyvíjet tlak,“ uvedl jeden z protestujících u bariéry na jednom z hlavních mostů v libanonské metropoli. „Neodejdeme, dokud nevyhoví našim požadavkům,“ dodal.
Ulice libanonských měst byly v sobotu večer opět plné demonstrantů, kteří poslouchali vlasteneckou hudbu a měli u sebe libanonské vlajky a nápisy s protestními hesly.
Při střetech s demonstranty nedaleko severolibanonského města Tripolis vojáci vypálili několik střel do vzduchu. Pět vojáků a několik civilistů utrpělo zranění, uvedla armáda ve svém prohlášení.
  |
Bouřlivé protesty začaly minulý čtvrtek a premiér Saad Harírí dal následujícího dne ministrům 72 hodin na rychlou dohodu o reformách. V pondělí oznámil, že vláda nezavede nové daně, jak původně zamýšlela, pomůže nejchudším a zprivatizuje služby. Právě na špatnou úroveň služeb si lidé rovněž stěžují.
Nad Libanonem zuří válka dronů. Sestřelování izraelské techniky z nebe patří ke koloritu |
Z dalších opatření jmenoval premiér snížení platů politiků na polovinu, zavedení půjček na bydlení či zdanění bank, aby se podílely na snaze vyrovnat rozpočtový schodek. Demonstranty však premiérovy záměry neuspokojily, bezprostředně po jeho vystoupení opět vyzvali k demisi vlády.
Libanonská ekonomika, která se opírá zejména o turismus a stavebnictví, se už několik let potýká s pomalým růstem v souvislosti s konflikty v regionu. Malý středomořský stát má třetí nejvyšší úroveň zadlužení ve světě.
