Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Svět

Libanon: od Švýcarska Blízkého východu ke zhroucenému státu. Země doplatila na rozpolcenost i válku

Snímky zachycují katastrofální následky výbuchu. foto: Reuters

BEJRÚT/PRAHA - Kvetoucí, bohaté město s výstavnými ulicemi i náměstími, v němž se uzavíraly miliardové obchody, dávaly si dostaveníčka intelektuální elity a kam jezdili na dovolenou boháči z celého světa. Takový byl Bejrút od začátku 20. století až do 70. let.
  11:00

Dnes je libanonská metropole i celá země na kolenou a zdaleka ne jen kvůli úternímu výbuchu, který zdevastoval tamější přístav a vážně poškodil velkou část města. Sestup Libanonu od Švýcarska Blízkého východu k de facto zhroucenému státu začal již mnohem dříve. Země doplatila na polohu v nestabilní oblasti a hlavně na neschopnost politiků z různých náboženských skupin dohodnout se na efektivní správě země.

Ruiny města jsou hlídány libanonskými vojáky.
Místo výbuchu v Bejrútu.

Ačkoli zběžný pohled na statistiky nevypadá nijak hrůzostrašně – hrubým domácím produktem na hlavu stojí Libanon přibližně na roveň Bulharsku či Rumunsku –, přesto dnes mají statisíce místních potíže obstarat si potraviny, lidé kvůli skrytému znehodnocení měny přišli o většinu úspor, země má tragicky zanedbanou infrastrukturu a kdo z těch bohatších mohl, raději odešel jinam.

Poprvé bylo zaděláno na větší problémy záhy po skončení 2. světové války, kdy v důsledku první arabsko-izraelské války do Libanonu – tehdy většinově křesťanské země – uprchly statisíce Palestinců. Jejich potomci tam žijí dodnes: ve stanových městečkách, v nuzných obydlích z kartonu a vlnitého plechu, na okraji společnosti.

Infografika Bejrút.

Všichni jsme Arabové. Ovšem jiných vyznání

Postupně narůstaly rozpory mezi hlavními náboženskými skupinami –paradoxně v etnicky jednotném státě, neboť drtivá většina Libanonců se považuje za Araby. Křesťanskou většinu, která držela také klíčové ekonomické posty, postupně početně vyrovnávali muslimové šíitské i sunnitské větve islámu a začali se domáhat většího podílu na moci a bohatství.

Rozpory vyvrcholily ničivou občanskou válkou v letech 1975–1990, která zemi za „pomoci“ výrazných intervencí Izraele zcela zdevastovala a vyvolala také masivní odliv kapitálu i mozků. Nikoli náhodou se libanonská diaspora po světě počítá na miliony a podle některých údajů dnes převyšuje počet obyvatelstva Libanonu (necelých 7 milionů).

Krize za krizí. Výbuch dostal Libanon na kolena, mnozí viní sektářský politický systém

Sektářská nevraživost se promítá i do mimořádně ztuhlého politického systému. Nepsaná, avšak dodnes dodržovaná dohoda vyžaduje, aby prezidentem byl maronitský křesťan, premiérem sunnitský muslim a předsedou parlamentu šíitský muslim. Půl na půl mezi křesťany a muslimy jsou rozdělena parlamentní křesla. V takové konstelaci je přirozeně složité dojít k rychlým a efektivním rozhodnutím – a možná ještě horší je, že obsazování pozic podle sektářského klíče funguje prakticky ve všech institucích zbytnělé státní byrokracie.

Klíčová data moderní historie Libanonu.

Válka za humny: poslední hřebík

Přes všechny vnitropolitické potíže se libanonská ekonomika po skončení občanské války poměrně rychle zotavovala a chvíli se zdálo, že země je na dobré cestě k návratu do bývalých pozic. Kritickou ránu ovšem Libanonu zasadila občanská válka v sousední Sýrii započatá v roce 2011. Ta přinesla nejen přerušení důležitých obchodních a dopravních vazeb, ale také příliv asi 1,5 milionu syrských uprchlíků. Podíl běženců na populaci tím v Libanonu narostl na přibližně 25 procent, což přináší kritický tlak na sociální systém a veřejné služby.

To již libanonskou ekonomiku dusil obří státní dluh vytvořený chronickými rozpočtovými deficity. Jeho výše aktuálně přesahuje 150 procent ročního HDP (více než třeba v Itálii) a mimo jiné znamená, že vláda za splátky úroků utratí asi polovinu peněz vybraných na daních. V této situaci přirozeně nezbývají prostředky na investice, údržbu infrastruktury či slušné platy státních zaměstnanců.

Vzrůstající hněv běžných obyvatel nad neschopností vlády provést skutečné ekonomické reformy, četné příklady korupce na nejvyšších místech a také frustrace z mimořádně velkých sociálních rozdílů (jedno procento nejbohatších obyvatel ovládá asi čtvrtinu národního bohatství, což je jeden z nejvyšších podílů na světě) vyhnaly Libanonce na podzim roku 2019 do ulic.

Kráter do libanonské ekonomiky: při výbuchu vznikla škoda až 110 miliard korun, o domov přišlo asi 300 000 lidí

Je pozoruhodné, že v zemi sužované sektářskými nesváry se jedná o masové hnutí bez jasného vedení, kterého se účastní lidé napříč vyznáními. Spouštěčem bylo plánované zvýšení daní, tragické zhoršení infrastruktury (v řadě oblastí například dnes funguje elektřina jen několik hodin denně) a drastické znehodnocení úspor kvůli pevné vazbě libanonské měny na americký dolar.

Pověste je výš, ať se houpou

Od té doby neuplynul týden, aby se ulice Bejrútu a dalších měst nezaplnily protestujícími požadujícími nejprve „jen“ demisi vlády, k níž nakonec v lednu došlo, ale i demontáž celého politického systému a odchod všech stávajících vrcholných politiků.

Tragický výbuch v bejrútském přístavu nyní zemi postavil před výzvu, které v dobách míru ještě nečelila. Je jasné, že Libanon si s nastalou situací nemůže poradit sám. Předběžné hospodářské škody v důsledku exploze v metropoli se odhadují na 5 miliard dolarů, tj. asi 110 miliard korun. Půjčit si další peníze na komerční bázi bude přitom obtížné, země nebyla v posledních letech schopna splácet ani některé své staré závazky.

Je navíc pravděpodobné, že politická elita bude brzy čelit ještě drsnějšímu tlaku ulice než dosud. „Pověsíme je na každý balkon, všude!“ řekl podle agentury Reuters včera jeden z rozčilených obyvatel Bejrútu a ukázal na improvizované oprátky výhrůžně visící na některých z městských činžáků. Kdo by se v nich měl houpat, není těžké uhodnout.

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...