V Jasech na severovýchodě země bylo před téměř 80 lety zabito na 13 200 Židů. Jeden z nejhorších protižidovských pogromů v historii, který začal 27. června 1941, měli na svědomí místní policisté, četníci a vojáci.
Čas pro rumunskou literaturu je tu, myslí si ředitel Měsíce autorského čtení Petr Minařík |
Lidské ostatky objevili v sobotu u vesnice Popricani experti pracující pro Národní institut Elieho Wiesela pro studium holokaustu v Rumunsku. Vyšetřovatelé oblast navštívili hned den poté a nalezli rovněž „granát a minometný granát ráže 82 mm“, uvedla prokuratura ve svém prohlášení. Odborníci se domnívají, že je nález přivede k dalšímu masovému hrobu s ostatky desítek Židů zavražděných během 2. světové války.
Třídenní masakr se v roce 1941 odehrál ještě před rozhodnutím německých nacistů o provedení „konečného řešení židovské otázky“ a na svědomí jej měl režim rumunského proněmeckého diktátora Iona Antoneska.
Za pogromem měla být podle spekulací údajná podpora místních Židů sovětským vojákům, kteří měli přistávat v padácích za městem, což ale nebylo nikdy potvrzeno. Židovské obyvatelstvo bylo oficiálně 27. června 1941 obviněno ze sabotáže. V Jasech bylo následně zabito na 8000 Židů, další tisíce byly postříleny nebo donuceny nasednout do „vlaků smrti“, které jezdily osm dní sem a tam po zemi.
Rumunsko zvažuje uzákonění registrovaného partnerství homosexuálů |
V roce 1946 stanulo před lidovým soudem 57 lidí obviněných z pogromu. Proti nim svědčilo na 160 přeživších. Na doživotí bylo za válečné zločiny a zločiny proti míru odsouzeno 24 lidí, další dostali od 15 do 20 let. Jen málo z nich si ale celý trest odpykalo.
V Rumunsku žilo před válkou asi 800 000 Židů, šlo o jednu z největších židovských komunit na světě. Jejich počet v zemi se ale v souvislosti s válkou a emigrací do Izraele a do západních zemí během doby komunismu dramaticky snížil. Nyní jich žije v Rumunsku méně než 10 000.
