Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

Začal brexit. Británie zatím nesmí bokem dojednat dohody o mezinárodním obchodu

Svět

  14:55
LONDÝN/PRAHA - Devět měsíců poté, co občané Velké Británie v referendu rozhodli o odchodu z Evropské unie, aktivovala premiérka Theresa Mayová článek 50 lisabonské smlouvy. Díky tomu se uvede do pohybu mechanismus, na jehož konci by se měli Britové za dva roky ocitnout mimo sdružení v tu chvíli už jen 27 evropských států. Co vše reálnému vystoupení z EU bude předcházet?

Protestující před britským nejvyšším soudem, kteří chtějí zůstat v EU, v době jeho projednávání brexitu. foto: AP/ČTK

Co se bude dít ihned po středeční aktivaci článku 50?

Začnou jednání mezi představiteli EU a Velké Británie. V květnu a červnu na ně navážou jednání s představiteli jednotlivých států Evropské unie. Dříve to nepůjde, protože předseda Evropské rady Donald Tusk svolal na 29. dubna summit 27 ostatních států. V ideálním případě by měla jednání skončit na podzim 2017. O výsledné dohodě by následně měli hlasovat britští poslanci ve Westminsteru, Evropská rada v Bruselu a Evropský parlament.

Kdy skutečně Británie opustí osmadvacítku?

Článek 50 vyžaduje, aby byl veškerý proces dovršen do dvou let od aktivace. Prodloužení lhůty je možné jedině tehdy, pokud se na něm jednomyslně dohodnou všechny členské země. V případě, že nedojde k dohodě ani prodloužení lhůty, Velká Británie opustí EU a všechny dohody, jimiž jsou Britové na integrační projekt navázáni, budou ihned ukončeny.

Je ještě cesty zpět?

Žádná země doposud neopustila EU ani neaktivovala článek 50. Jestli může být proces zastaven či zvrácen, lisabonská smlouva explicitně nevysvětluje. Podle muže, který článek 50 stvořil, britského vysloužilého diplomata lorda Kerra, aktivace není nevratná. „Můžete v průběhu procesu změnit názor,“ řekl v interview pro stanici BBC v listopadu minulého roku. Britská vláda zatím odhodlaně tvrdí, že po spuštění nemá v plánu ustupovat a odchod z EU podle plánu dokončí.

ČASOVÁ OSA BREXITU

2017

29. března – Aktivace článku 50

30. března – Vydání britského zákona o brexitu

31. března – Předseda Evropské rady Donald Tusk zveřejní představu o vyjednávacích směrnicích

29. dubna – Summit 27 států EU, na kterém se projednají vyjednávací směrnice

květen/červen – Začátek jednání mezi představiteli Británie a ostatních států

konec roku – Zákon o brexitu by měl procházet posledními projednáváními v britském parlamentu

prosinec – Vyjednavač EU Michel Barnier by měl ukončit prvotní jednání

2018

začátek roku – Královna Alžběta by měla podepsat konečné znění zákonu o brexitu

v průběhu roku – Britský parlament bude dále projednávat případné nutné změny v legislativě navázané na zákon o brexitu

30. září 2018 – Barnier chce do tohoto termínu mít domluveny definitivní podmínky brexitu

2019

začátek roku – Britský parlament, Evropská rada a Evropský parlament budou hlasovat o dohodnutých podmínkách

březen 2019 – Velká Británie za jakýchkoliv okolností vystupuje z EU, ať už budou podmínky odchodu dojednány nebo ne

Proč tak dlouho trvalo, než Britové článek aktivovali?

Referendum o odchodu z unie proběhlo v Británii už v červnu minulého roku. Od té doby bylo pouze na vládě Theresy Mayové, kdy článek skutečně aktivuje. Hlavním argumentem pro průtahy byla snaha dát dohromady jednoznačné britské cíle, kterých bude vláda chtít dosáhnout.

Pro Británii je klíčové, aby součástí jednání o vystoupení z osmadvacítky byla obchodní dohoda. Vyjednavači za EU však chtějí, aby taková dohoda byla vyřešena odděleně. Jedním z důležitých bodů, o kterých britská vláda hovoří, jsou práva evropských občanů žijících v Británii a zároveň také Britů žijících v zahraničí. Tento faktor přitom byl dlouho velmi nejasný a bude předmět velké diskuze.

V jakých otázkách bude potřeba dosáhnout oběma stranami akceptovatelného konsenzu?

Kromě již zmíněných práv občanů žijících v zahraničí budou předmětem jednání i další témata. Budou se řešit bezpečnostní opatření na hranicích, Evropský zatýkací rozkaz (na jeho základě je možné pátrat v ostatních členských státech EU po hledaných osobách), evropské úřady se sídlem v Británii a britský podíl na důchodech zaměstnanců Evropské unie.

To je jen výsek všech věcí, které jsou upravovány právními a obchodními dohodami v rámci Evropské unie. Všechna opatření by dohromady podle serveru BBC News měla dát takzvaný „rozvádějící účet“ ve výši až 50 miliard liber (přes 1,5 bilionu korun). Celkový výčet problémů, o kterých se bude jednat, je neznámý. Podle mluvčího Evropské komise Margaritise Schinase je předčasné komentovat specifické záležitosti, kterými se budou jednající strany zabývat.

Kdo bude o vystoupení Británie z EU jednat?

Evropská komise vytvořila speciální tým vedený Michelem Barnierem, který bude jednání s Velkou Británií vést. Za tu bude jednat především premiérka Mayová společně s ministrem pro odchod z EU Davidem Davisem.

Britský bulvární deník Daily Mail vzbudil kritiku veřejnosti i politiků svou...
Pochod proti brexitu v Londýně.

Co se stane, pokud nedojde k dohodě do dvou let od začátku brexitu?

Obchodní vztahy mezi Británií a EU by v takovém případě podléhaly pravidlům Světové obchodní organizace (WTO). Nová bilaterální dohoda by v takovém případě mohla spatřit světlo světa klidně až za celou dekádu.

Bude Velká Británie v následujících dvou letech plnohodnotným členem EU?

Nadále bude členem Evropské unie, jednotného trhu a podléhat zákonům a pravidlům EU, včetně dohody o volném pohybu. Nebude však předsedat Evropské radě, přestože v druhé polovině roku 2017 připadalo právě na Velkou Británii.

Z právního hlediska mohou Britové implementovat veškerá rozhodnutí EU, která se nebudou nějakým způsobem dotýkat vyjednávání o odchodu Británie. Žádná z rozhodnutí Evropské rady ohledně brexitu však nebudou moci Britové ovlivnit.

Bude britská vláda moct vyjednávat o nových obchodních dohodách se zeměmi mimo EU?

Nebude. Dokud je Velká Británie členem EU, nemá právo dojednat si nezávislé dohody o mezinárodním obchodu. Porušila by tím evropské smlouvy. Diskutovat o budoucích opatřeních však samozřejmě moct bude. „Budeme moct diskutovat o překážkách, které potřebujeme odstranit před tím, než se dohodneme o obchodu s dalšími zeměmi,“ potvrdil britský ministr pro mezinárodní obchod Liam Fox.

Překážet však v tomto směru může Britům touha budoucích partnerů znát podmínky vystoupení z evropského jednotného trhu. Tohle se týká především amerických představitelů, kteří by měli být hlavními budoucími partnery. Skutečné konkrétní posuny proto budou možné až poté, co dostanou jednání mezi EU a Británií jasných obrysů.

Autor: