Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa vyšetřování kolaborace s Ruskem skončilo, jeho ministr spravedlnosti však to samé říct nemůže. William Barr byl nominován do funkce začátkem tohoto roku jako zkušený šéf rezortu. Ostatně jej vedl již téměř před třiceti lety za vlády George Bushe staršího.
Trump hledal e-maily Clintonové. Jeho syna nebude nikdo soudně stíhat, uvádí necenzurovaná Muellerova zpráva |
Součástí americké administrativy byl od svých třiadvaceti let. Nejprve pracoval 4 roky pro CIA a následně přešel k odvolacímu soudu ve Washingotnu D.C., odkud si jej v Bush starší v roce 1989 vytáhl na post právního asistenta při ministerstvu vnitra.
Barr se v této roli zviditelnil jako obhájce americké invaze do Panamy a zadržení tehdejšího diktátora Manuela Noriegy. Následně se stal ministrem spravedlnosti - tehdy nechvalně proslul udělením milosti za mlčenlivost v aféře Írán-Contras, který se týkal nelegálního prodeje zbraní do Íránu. Odmítl také ustanovit vyšetřovací tým v otázce Iraqgate, která se rozhořela v souvislosti s údajnou americkou podporou politické strany Saddáma Husajna krátce před jeho invazí do Kuvajtu. Po odchodu z ministerstva v roce 1993 pracoval jako právní poradce.
Zpět do rezortu se dostal až za vlády Donalda Trumpa poté, co dvě předchozí volby prezidenta selhaly. První ministr spravedlnosti Jeff Sessions se odmítl jakkoliv angažovat v otázce vyšetřování prezidentovy kampaně speciálním týmem FBI Roberta Muellera a jeho nástupce Matthew Whitaker nikdy nebyl schválen senátní komisí.
Barr se do prezidentova hledáčku dostal podle zdrojů deníku Washington Post až v červnu 2018. Napsal totiž dvacetistránkový dopis právnímu týmu prezidenta o tom, že hlavu státu nemůže Muellerův tým stíhat kvůli „maření výkonu spravedlnosti“, protože vše, co udělal, bylo v rámci jeho pravomocí. Opozice tento dopis podle serveru Politico považovala za žádost o práci.
Role ministra spravedlnosti se Barr ujal v únoru letošního roku a angažování v tzv. „ruském vyšetřování“, na jehož výsledky veřejnost čekala přes dva roky, mu na rozdíl od Sessionse nečinilo problém. Když je bývalý šéf FBI Mueller začátkem března uzavřel, Barr se rozhodl, odprezentuje výsledky sám. „Zpráva byla určena pro mě jako ministra spravedlnosti, proto ji prezentuji já,“ uvedl tehdy na tiskové konferenci Barr.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo Muellerovu zprávu.
Z několikasetstránkové zprávy poskytl veřejnosti čtyřstránkový výtah, jehož závěrem bylo: Prezident nespolupracoval s Ruskem a nejsou důkazy, že by mařil výkon spravedlnosti. Po zveřejnění zprávy se však ukázalo, že jeho interpretace je značně odlišná od původního závěru vyšetřovatelů.
Výtah kritizoval i Mueller
Barr například podle CNN vynechal části vět, které hovořily o navazování kontaktů Trumpovy kampaně s Ruskem. Ostatně na zacházení s výslednou zprávou si stěžoval i sám šéf vyšetřovacího týmu Robert Mueller.
Zpráva Kongresu „plně nezachytila kontext, podstatu ani jádro“ celého vyšetřování. „Veřejnost je teď zmatená v klíčových otázkách našeho vyšetřování,“ napsal Mueller minulý týden v dopise ministru Barrovi. „Hrozí tak, že bude zpochybněn důvod, kvůli kterému ministerstvo vytvořilo speciální vyšetřovací tým: aby zajistil důvěru veřejnosti ve výsledek voleb.“
Informace, že Barrova prezentace Muellerův tým znepokojila, se objevila již začátkem dubna. Barr při výpovědi před komisí uvedl, že o žádné negativní reakci neví. Předsedkyně Sněmovny reprezentatů Nancy Pelosiová tak podle serveru Politico chce nechat Barra vyšetřovat, protože „lhal Kongresu“.
Krátký výtah ze zprávy však především velice nahrál do karet prezidentu Trumpovi, který mohl tvrdit, že jej Muellerova zpráva zcela očistila. „Zpráva byla skvělá, nemohla být lepší. Absolutně mě očistila. Vyhrál jsem,“ uvedl Trump v dubnovém videu Bílého domu, ačkoliv to nebyla pravda – Muellerův tým měl podle zprávy řadu pochybností a ve zprávě desetkrát zmínil, že Trump možná mařil výkon spravedlnosti.
Ve zprávě navíc stojí, že když se prezident dozvěděl o zahájení vyšetřování, pronesl ke svým poradcům: „Bože, to je strašné. Tohle je můj konec. Jsem v haj**u.“ Podle komentátora CNN Stephena Collinsona Barr svou zprávou zajistil Trumpovi podporu a také to, že jej Kongres nezastaví a neodvolá.
Nejasnosti kolem zprávy FBI a jejího neúplného výtahu měl vyjasnit Barrův středeční a čtvrteční výslech před senátní, respektive sněmovní komisí. A demokratičtí senátoři si nenechali utéct příležitost Barra ponížit.
Lhář sedící v Bílém domě
„Pane Barre, teď již američtí občané vědí, že se nelišíte od Rudyho Giulianiho a Kellyanne Conwayové (Trumpův advokát a PR poradkyně – pozn. red.) či dalších lidí, kteří se nebojí obětovat svou reputaci, aby bránili podfukáře a lháře, který sedí v Bílém domě. Amerika si zaslouží někoho lepšího, měl byste rezignovat,“ řekla k ministrovi senátorka za stát Havaj Mazie Hironová.
Barr se však ve středu před středeční komisí obratně bránil. Podle něj totiž nebylo na jeho zkrácené zprávě Kongresu nic špatného – nešlo totiž prý o kompletní shrnutí.
„Nesnažili jsme se shrnout 410stránkovou zprávu o vyšetřování. Jakékoliv shrnutí, ať už by jej připravil kdokoliv, by nemohlo shrnout vše,“ uvedl Barr před komisí. „Nesnažili jsme se ji shrnout, ale jen sdělit verdikt.“
Pokud někdo podle ministra udělal chybu, byl to sám vyšetřovatel Mueller, který nedokázal předložit jasná obvinění. Ačkoliv Barr neodpověděl na všechny otázky a přímo odmítl poskytnout senátní komisi některé důkazy s otázkou: „K čemu by vám byly?“, republikánům sedícím v senátní komisi výslech stačil. Na čtvrteční sněmovní výslech už Barr nedorazil.
Na rozmyšlenou prý ministr dostane několik dní. Pokud znovu odmítne, bude čelit obvinění z pohrdání Kongresem.
Kongres má zákonné právo předvolání vzpurného vládního úředníka vymáhat, i když může jít o složitý a dlouhý proces. Pokud se předvolaná osoba odmítne dostavit, hlasuje nejprve příslušný výbor a později celá komora o usnesení, že předvolaný pohrdá Kongresem. Demokraté mají ve Sněmovně reprezentantů, a tedy i v jejím právním výboru, většinu.
Pokud usnesení projde, má teoreticky parlamentní komora možnost svědka ke slyšení nechat předvést, což se ovšem za posledních bezmála sto let nestalo.
