Jejich jméno totiž figuruje na černém seznamu hanobitelů pomníků ruského ministerstva obrany a mají zákaz vjezdu do Ruské federace.
PETRÁČEK: Dějiny podle zákona. Válečné pomníky Rusům musí hájit i stalinismus |
I takové důsledky může mít Zákon o opatřeních proti osobám, kteří se účastní zničení, poškození nebo zhanobení památníků význačným ruských ruským vojevůdcům a významným historickým událostem.Už název mnohé prozrazuje, normu teď ruské ministerstvo obrany připravuje a je uveřejněn na portálu normativních právních aktů.
  |
Předpokládá sestavení černého seznamu „ničitelů pomníků“ z řad cizinců, na které budou uvaleny sankce. Ty by měly spočívat v zákazu vjezdu do Ruska a zmrazení veškerého majetku včetně peněz na účtech a akcií. Současně by ruští občané nesměli s lidmi na spisku spolupracovat třeba při investování.
Česko po vyostření sporu o pomník Koněva nepošle peníze na válečné hroby v Rusku. Přidá Ukrajině a Slovensku |
Kategorie ničitelů pomníků je pak dosti široká a podle současné verze zákona dovoluje zahrnout kohokoli, kdo s nějakou pomníkovou aférou přijde do styku a patřičně se proti ní nevymezí. Jde jednak o skutečné vandaly, kteří se účastní ničení, poškozování nebo hanobení pomníků, stejně jako o ty, kteří „vedou propagandistickou činnost, obsahující výzvy“ k devastaci památníků. Sankce ale mohou být uvaleny i na každého, kdo má příslušné pravomoci (politik, úředník, policista…) a hanobení třeba jen nezabrání. Zatím probíhá veřejné posuzování zákona, kdy každý k němu může napsat připomínky. Platit by měl začít v prosinci.
Definici památníku návrh vymezuje dosti široce, od pohřebišť až po pamětní desky připomínající osvobození od nacismu a ty epizody ruské a sovětské historie, které Moskva považuje za významné. Ministerstvo obrany zákon odůvodňuje „chybějící odpovědností za ničení a poškozování památníků za hranicemi“ a jako taková tato norma nemíří přímo na Česko, ale na Ukrajinu, Polsko a pobaltské země.
Ukrajinští nacionalisté strhli v Charkově pomník maršála Žukova. Protestovali proti nové straně |
Rusko nedávno rozčililo povalení busty maršála Grigorie Žukova v ukrajinském Charkově nacionalisty. Členové skupin Národní korupus, Pravý sektor a veteráni dobrovolnických praporů z Donbasu se sem sjeli protestovat proti založení nové partaje Důvěřuj činům charkovského starosty Hennadije Kernese, někdejšího spolustraníka svrženého prezidenta Viktora Janukoviče. Policie se sice snažila útoku zabránit, neměla ale šanci a tři policisté skončili v nemocnici po zasažení slzným plynem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil, že charkovského Žukova v krátké době dají zase do pořádku. Země sice má z dob jeho předchůdce Petra Porošenka poměrně přísný zákon o dekomunizaci, pryč například musely všechny rudé hvězdy a pomníky Lenina, na válečné symboly se ale tento zákon nevztahuje. Pomníky jsou tak častým cílem nacionalistů, zvlášť spadeno mají na kyjevskou sochu generála Nikolaje Vatutina, kterého v roce 1944 zabili banderovci, policie ji ale zatím vždycky dokázala uhlídat.
Napětí kolem ruské symboliky vládne i v Pobaltí. Když v dubnu 2007 nechaly estonské úřady přemístit pomník sovětským válečným obětem z centra metropole Tallinnu, vyvolalo to nepokoje a podle tamní vlády i kybernetický útok ze strany Moskvy.
V Polsku pak podle ruského listu Kommersant doporučil Institut národní paměti odstranění 230 památníků, zhruba 300 už pak prý demontovaly místní úřady. „Počínání polských politiků mě připomíná jednání Islámského státu v Palmyře,“ prohlásil pro 360tv.ru poslanec Státní dumy Vitalij Milonov s tím, že by e Moskva měla obracet na mezinárodní instituce.
Přijde odveta za Koněva?
Pomníky Rudé armády jdou v Polsku do bývalého skladu raket SSSR |
V Česku vzbudily poslední dobou rozruch tabulky u pomníku sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6. U sochy vojevůdce, který v květnu 1945 velel vojskům Prvního ukrajinského frontu osvobozujícím Prahu, nechala necelým před rokem místní radnice vyvěsit tabulky i s informací o jeho dalším působení v krvavém potlačení maďarského národního povstání v roce 1956, budování Berlínské zdi či úlohu v přípravě srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Ruské velvyslanectví se proti tomu ostře ohradilo.
„Vůbec mě nemrzí, ze hrozí, že budu mít zakázaný vstup do země, která zastrašuje ostatní, záměrně lže, sestřeluje civilní letadla, okupuje území ostatních států a dodává zbraně teroristům,” sdělil LN starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09). Podle něj to potvrzuje, že Rusko řeší své problémy silou a současná garnitura nedává nikomu sebemenší naději, že by se to mělo zlepšit.
„Jde o svrchované rozhodnutí této země, jistě to má své důvody a Ministerstvo obrany ČR to nebude jakkoli komentovat,“ reagovalo české ministerstvo obrany. Samo prý o podobném zákonu, který by zaváděl podobné sankce například za poškozování hrobů československých legionářů v Rusku, neuvažuje.
