Čtyři roky bude podle náměstka ministra školství Ladislava Němce trvat slučování a rušení středních škol tak, aby odpovídalo snižující se demografické křivce. Na víceletá gymnázia by nemělo odcházet víc než pět procent žáků.
* LN Vedení ministerstva se sešlo s hejtmany, aby projednali redukci sítě středních škol. Přišli všichni? A souhlasili se snižováním počtu škol?
Přišli buď sami hejtmani nebo jejich zástupci. Jedině reprezentanti Jihočeského kraje se omluvili kvůli problémům s dopravou. Shodli jsme se, že redukce je vzhledem k výraznému snížení počtu žáků nastupujících do škol nezbytná.
* LN Přesto se objevují zprávy, že třeba v Jihomoravském či Plzeňském kraji nechtějí snižovat počet tříd osmiletých gymnázií. Ani Středočeši se k redukci nemají.
Ve Středočeském kraji a v Praze je situace trochu odlišná, protože tady populační pokles není vzhledem k migraci tak výrazný. Proto ani redukce není tak akutní jako v ostatních krajích. I tady jsou ale školy, které potřebují sestěhování. Pokud jde o redukci počtu víceletých gymnázií, jde skutečně o rozporuplnou věc. Ale připomínky krajů vyzněly tak, že si kraje přejí, aby do víceletých gymnázií chodily jen ty skutečně nejnadanější děti.
* LN Co to znamená?
Navrhovali jsme, aby do nich ze základních škol neodcházelo víc než pět až deset procent populačního ročníku. Kraje byly ještě radikálnější: chtějí natvrdo jen pět procent. Odchod většího podílu žáků zejména z pátých tříd totiž skutečně ohrožuje základní školy. Mluví se dokonce o jejich vykrádání.
* LN Jak je to s procenty nyní?
Celorepublikový průměr kolísá kolem osmi, devíti procent, ale v některých velkých městech je to až dvacet i třicet procent.
* LN Takže se bude snižovat na pět? A dokdy?
V plánu dlouhodobého rozvoje vzdělávací soustavy, který představíme, je časový horizont čtyř let, takže se nejedná o radikální, okamžité snížení, ale o postupné omezování víceletých gymnázií, která vznikala jako houby po dešti i v místech, kde v podstatě nemají co dělat.
* LN Lidé ale osmiletá gymnázia chtějí.
Já tvrdím, že je to menšinová skupina. Stát potřebuje vyváženou vzdělávací nabídku, a pokud část populace odejde na víceletá gymnázia, je profesní kariéra těchto žáků víceméně daná. Směřují spíš k humanitním oborům.
* LN Je to tak opravdu? Na techniky nesměřují?
Minimálně. Souvisí to mimo jiné s tím, že na vysokých školách včetně soukromých je už dneska víc míst než je maturantů v jednom populačním ročníku.
* LN Vraťme se k redukci míst. Ta přece není v přímé pravomoci ministerstva školství.
Ne, to je plně v moci zřizovatelů, tedy většinou krajů.
* LN Ty se asi budou dost ohlížet na názor voličů, kteří si zpravidla ani rušení gymnázií, ani slučování škol nepřejí. Má na ně ministerstvo vůbec nějaké, třeba alespoň ekonomické páky?
Při stávajícím systému financování nejsme schopni přímo ovlivnit, jak bude vypadat síť škol. Připravujeme nový model, ale ten je teprve ve fázi jednání. Ovšem tam půjde spíš o oceňování kvality škol.
* LN Zatím přidělujete prostřednictvím krajů školám peníze víceméně podle počtu žáků...
Existuje určitý rozdíl mezi normativem pro gymnázia a odborné školy, zohledňují se například malotřídky. V zásadě ale možnost ovlivňovat systém nemáme. A jednotlivé školy nabírají žáky bez velkých ohledů na jejich předpoklady.
* LN Jak chcete dosáhnout optimalizace sítě škol?
Pomocí takzvaného dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy, který ministerstvo ze zákona vypracovává každé čtyři roky, konkrétně právě teď, v březnu jde do vlády. Tam budou nastavené parametry pro jednotlivé typy škol. Kraje, které jsou povinny dělat návazně své vlastní dlouhodobé záměry, z nich musí vycházet.
* LN Něco jako směrná čísla?
Ano, to je první krok, který je třeba udělat.
* LN Nebylo by lepší, než redukovat osmiletá gymnázia, zrušit je a nechat jen šestiletá a čtyřletá?
To by byla revoluce ve školství. A školství už zažilo příliš mnoho radikálních řešení a kroků. Nám nejde o radikální krok, ale o narovnání nevyváženého stavu, který tu je. Asi bych měl připomenout, že když se zřizovala víceletá gymnázia, kam odcházejí děti po páté třídě, počítalo se s tím, že do nich odejdou tři procenta těch nejnadanějších.
* LN Co bude se soukromými školami?
Jednáme s nimi, konkrétně s jejich svazem. Oni už optimalizaci sítě škol provádějí také. Donutila je ekonomická krize. Spousta rodin totiž zvažuje školné víc než dřív. V posledním roce skončilo podle mých informací už osm soukromých gymnázií.
* LN Na druhou stranu rušení veřejných víceletých gymnázií by jim mohlo pomoci. Co když si požádá o zařazení do sítě škol soukromé gymnázium tam, kde jste právě zrušili gymnázium veřejné?
Soukromé školy jsou do jisté míry také v kompetenci krajů. Ty mají možnost limitovat počty jejich žáků.
* LN Jak? Když zřizovatel splní všechny podmínky, lze zařazení do sítě škol zamítnout?
Ne, pokud se vejde do limitu definovaného dlouhodobým záměrem a získá kladné vyjádření kraje. Pokud kraj ovšem vydá záporné stanovisko, jednoznačné stanovisko ministerstva bude - ne.
* LNA co když o zachování gymnázia, teď myslím veřejného, stojí obec. Může říct, dobře, nepřispívejte nám ani na platy učitelů ani na provoz, my si tu školu ufinancujeme z obecního rozpočtu?
Záleželo by na smlouvě mezi obcí a zřizovatelem, jímž je většinou kraj. Já osobně se domnívám, že něco takového může nastat, ale nechápu potom statut té školy.
***
Profil Ladislav Němec Narodil se v roce 1963. Vystudoval Vysoké učení technické v Brně a působil jako analytik v Tesle. Od roku 1990 se orientoval na školství. Na strojní průmyslovce v Brně byl nejprve asistentem výpočetní techniky, po absolvování doplňujícího pedagogického vzdělání se stal učitelem. Později byl zástupcem ředitele a ředitelem.
