Rčení „nafta patří do kamen“, kterým někteří majitelé benzinových aut vyjadřují pohrdáním údajně nekultivovanými dieselovými motory, není pouhý bonmot. Přibývá indicií, které ukazují, jak neblahý vliv na zdraví populace mají škodliviny vzniklé nedokonalým spálením paliva ve vznětových motorech. Nejnověji se vědcům podařilo odhalit jeden z mechanismů, kterým látky obsažené ve výfukových plynech aut se vznětovými motory přispívají k rychlému růstu nádorů.
Principiálně těžko řešitelným problémem dieselových motorů je produkce pevných částic. Moderní filtry dokážou větší saze zachytit, takže oblak výfukového plynu už nevypadá tak děsivě jako dřív. Z výfuků však také vylétávají velmi jemné částečky. Značná část z nich nedosahuje ani velikosti jedné miliontiny metru. Částice menší než sto nanometrů se zachycují obtížně. Jsou přitom pro tělo velmi nebezpečné. Způsobují například poruchy krevního oběhu, alergie či rakovinu. Pečlivě začouzená laboratoř Tým odborníků, v němž největší zastoupení měla Ohio State University, se pokusil otestovat vliv těchto zplodin jak na zdravý organismus, tak na jedince, kteří již potíže mají. Experiment vědci prováděli na myších. Části pokusných hlodavců výzkumníci cíleně poškodili zadní nohy tak, aby byl narušen krevní oběh. Zákrok způsobil ischemii, tedy vážný nedostatek kyslíku. Podobné podmínky samovolně vznikají následkem některých druhů onemocnění a vedou k poškození, případně i odumření daného orgánu.
Oba „typy“ myší byly rozděleny na další dvě skupiny. Ta, na níž chtěli vědci sledovat vliv exhalací, šest hodin denně vdechovala pevné částečky z dieselových motorů v koncentraci jeden miligram na metr krychlový. Cílem bylo napodobit podmínky, jimž jsou vystaveni lidé ve městě. „Vzduch ulice“ si hlodavci užívali pět dní v týdnu. Po zbytek doby do klícek proudil filtrovaný vzduch, stejný, jako vdechovala kontrolní skupina.
Po dvou týdnech vědci zaznamenali zrychlení růstu drobných cév. Organismus se snaží i v nepříznivých podmínkách zásobovat tkáň dostatečným množstvím živin. Po osmi týdnech od zahájení experimentu se v tkáni „městských“ myší v porovnání s jejich čistý vzduch dýchajícími kolegyněmi tvorba céviček zrychlila čtyřikrát. U jedinců s uměle navozenou ischemií dokonce šestkrát. Měnila se i tkáň odebraná z aorty. Probíhala angiogeneze, novotvorba krevních kapilár, vznikaly nové cévy. Již existující cévy navíc obnovily růst.
Živiny pro nový nádor „Jemné částice se při nádechu dostanou do plicních sklípků. Odtud pronikají do krve. Následkem toho dochází k zánětlivým změnám. Tvoří se volné kyslíkové radikály. O nich se ví, že hrají důležitou roli při vzniku kardiovaskulárních onemocnění,“ přiblížil způsob, jakým drobné částice poškozují lidské zdraví, v rozhovoru pro LN Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. „Tvorbou jemných cév se pak organismus snaží kompenzovat nedostatečný přívod krve, říká Šrám, lékař, který pracuje na dlouhodobém projektu, vyhodnocujícím vliv znečištěného vzduchu na zdraví
Právě v růstu cév je podle amerických vědců skryto nebezpečí. „Kdykoli je řeč o nádorech, musíme brát v úvahu i angiogenezi. Teprve vznik nových kapilár umožní rakovinným buňkám další růst. Bez přísunu krve by to možné nebylo,“ vysvětluje Qinghua Sun z Ohio State University, hlavní autor studie, kterou otiskne příští číslo odborného časopisu Toxicology Letters.
„Hlavním sdělením, plynoucím z našeho pozorování, je to, že vdechování výfukových plynů už po krátké době dvou měsíců způsobí vyšší náchylnost tkáně ke vzniku nádorů,“ říká Sun. I on však připouští, že odhadnout z výsledků pokusů na myších reakci lidského organismu je obtížné.
Ovzduší v Česku se za posledních dvacet let výrazně zlepšilo, ovšem rychlý růst počtu aut přináší nová rizika. Doprava však není vždy hlavním zdrojem problémů. Údaje z Poruby, městské části zastupující čistou část Ostravy, svědčí o minimálně dvakrát horší situaci, než jaká panuje v Praze. Jiné části Ostravy jsou na tom ještě hůř. Na vině je zde jednoznačně průmysl.
„Invaze“ pevných částeček ze zplodin dieselového motoru rychle vyvolá pozorovatelnou odezvu organismu. Imunohistologické vyšetření provedené ve druhém, pátém a osmém týdnu pokusu dokumentuje zvýšenou aktivitu makrofágů, „hasičů" imunitního systému. Tyto buňky se snaží zneškodnit cizorodé látky.
