2. března 2014 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Hraju podle vlastních pravidel,
říká výtvarnice Kateřina Šedá

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Kateřina Šedá | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kateřina Šedá | foto: Archiv Moravské galerie v Brně
Kateřina Šedá má od dětství ráda hry, kterým vymýšlí pravidla. Dokáže vyhecovat půlku moravské vesnice, aby se přesunula do Londýna, a organizuje soutěže v nicnedělání. Zdánlivě bláznivé nápady podporují sousedské vztahy. Minulý týden doslova přestěhovala vesnický kulturní dům do Moravské galerie v Brně.

LN: Už čtyři roky pracujete na projektu Od nevidím do nevidím, do kterého zapojujete obyvatele Bedřichovic u Brna. Proč jste si vybrala právě tuto obec?
Bydlím nedaleko, a pokaždé když jsem projížděla touhle vesnicí, tak mi přišlo zvláštní, jak je vylidněná. Ráno lidé odjedou za prací do Brna a vrací se až večer. O víkendu pracují na zahrádkách nebo se věnují svým zálibám. Nemají příliš času na společná setkávání, a tak mě napadlo tuhle věc trochu změnit. Už dlouho jsem totiž hledala vesnici, která by chtěla něco podniknout společně. V Bedřichovicích sice existuje komunitní život, ale účastní se ho stále stejná skupina lidí, zajímalo mě, zda ji lze rozšířit. Současně mi to přišlo jako velká výzva – neslavit jen Velikonoce a Vánoce, ale založit si svůj obecní svátek, svátek Bedřichovic.

Zahájení projektu Bedřichovice nad Temží v Moravské galerii v Brně

LN: Bylo těžké vysvětlit místním váš záměr?
V předchozích projektech jsem se snažila o něco podobného, a nikdy se to úplně nepodařilo. Takže jsem byla na začátku trochu skeptická, ale nakonec to předčilo moje očekávání. Když jsem v roce 2010 poprvé mluvila s místním zastupitelem Bedřichovic, asi si myslel, že jsem úplně praštěná. Brzy ale zjistil, že to myslím vážně, že to není nějaká hloupá šaškárna.

ČTĚTE TAKÉ

LN: A jak jste si našla cestu k jednotlivým lidem z vesnice?
Oslovila jsem všechny obyvatele Bedřichovic, obešla jsem 125 domů s pozvánkou na první informační schůzku. V pozvánce stálo, že chci přenést Bedřichovice přímo do středu Londýna, před galerii Tate Modern. Hned na první schůzku dorazilo asi třicet lidí a skoro všichni to vnímali pozitivně. Samozřejmě že je hodně lákal výlet do Londýna, ale určitě měli chuť zkusit něco nového. Postupně se přidávali další a osmdesát přihlášených obyvatel jsem měla po třech schůzkách. Všichni dostali stejný úkol: chovejte se prostě jako doma. Tímto způsobem měli svou vesnici ve velkoměstě oživit a zároveň dostali možnost, aby se viděli navzájem při tom, co běžně dělají. Někdo sportoval, někdo rybařil v Temži, někdo umýval auto. Překvapilo mě, že ve srovnání smými předchozími akcemi bylo získání místních obyvatel pro akci v podstatě snadné. Brzy mi ale došlo, že mnohem těžší bude udržet jejich nadšení v nadcházejících letech. Navíc jsem zjistila, že vesnice je po první akci rozdělená. Na ty, kdo byli a kdo nebyli v Londýně.

LN: Takže jste musela vymyslet pokračování?
Uvědomila jsem si, že touhle akcí to prostě nemůže skončit, těch důvodů bylo několik. Viděla jsem, že v bedřichovické komunitě je velký potenciál, který se dá rozvinout. Je tam hodně lidí, kteří chtějí společně něco podnikat a zkoušet nové věci. Každý rok máme několik akcí, ty hlavní jsou třetího září, kdy Bedřichovice slaví svůj svátek. Snažím se, aby se zapojila opravdu celá vesnice. Nedávno jsem do projektu přizvala i děti. Prvním impulzem pro mě byl rozhovor, který se mnou bedřichovické děti udělaly. Všimla jsem si, že právě ti nejmenší sledují pozorně dění v obci. Dala jsem jim kameru a založili Bedřichovické zpravodajství, které pravidelně každýměsíc přináší aktuální zprávy z obce. Stačí prostě málo a věci se dají do pohybu.

Bedřichovice nad Temží v Moravské galerii v Brně

LN: Daří se vám zapojit všechny generace?
Je samozřejmě těžké zavděčit se všem, pro starší musímbýt seriózní a spolehlivá, pro mladší dostatečně free a pro nejmladší zábavná. Zajímavé je, že nejmenší problém smým projektem má řada lidí z nejstarší generace. Jako kdyby na něco takového vlastně čekali. Na nějakou aktivitu, která propojí jinou skupinu lidí, než se standardně setkává, tak jako to bylo třeba v době jejich mládí. Je v tom možná i určitý druh nostalgie. Jen tak posedět, popovídat. Nejtěžší je podle mě zaujmout střední generaci. Jsou to lidé, kteří pracují od nevidím do nevidím a mimo práci mají už své zájmy, které nechtějí za nic jiného vyměnit. Vím, že mi fandí, ale prostě nemají čas chodit na akce. Musí totiž řešit, jestli si v práci vezmou volno a stráví ho třeba tím, že budou celý den lelkovat. To určitě nebylo jednoduché.

LN: O co šlo?
Chtěla jsem obyvatelům Bedřichovic tak trochu splnit sen. Občas jsem zaslechla: já bych nejradši dneska nic nedělal. Tak mě napadlo: pojďme to zkusit. Jeden všední den strávit lelkováním. A aby to mělo nějaký řád, tak jsem si vymyslela, že budeme hodnotit, kdo je nejlepší chytač lelků. Pro řadu lidí to bylo těžké. Po dvou hodinách už mi někteří říkali: Já už jsem úplně vyřízenej. Pro lidi z vesnice to byl opravdu nezvyk, povinně "nic nedělat". Myslím, že když máte pár hodin jen pro sebe, tak se prostě musíte zamyslet nad tím, jak žijete. Žádná práce, žádné povinnosti. Možná vám i dojdou věci, které běžně neřešíte.

Kateřina Šedá (druhá zleva) a Vladimír Kokolia (třetí zprava) při startu další části projektu Bedřichovice nad Temží

LN: Co je podle vás největší změna v Bedřichovicích?
Vlastně už mi tolik nejde o ten samotný svátek. Mnohem víc mě těší, že jsem za ty čtyři roky rozpohybovala komunitu trošku jiným směrem, než klasicky funguje. Postupně jsme si k sobě našli cestu. I když se jim moje práce zdála na začátku asi dost šílená, tak do toho šli. Obdivuju je, jak jsou odvážní, jak se snaží překonat sami sebe. Prostě se hecnou a jdou za tím. Loni jsme si povídali o tom, co pro ně moje práce znamená. Jeden pán měl skvělý komentář: "To, co děláš, není jako že se najednou všichni skamarádíme. Třeba ten, kdo byl se mnou v Londýně, není hned můj kámoš, nepůjdu s ním na pivo, ale teď ho třeba pozdravím. Je to prostě takový malý posun. Asi tak o jeden centimetr."

Kateřina Šedá

Česká umělkyně se zaměřuje na projekty, které propojují sociální a kulturní témata. Zajímá se o narušování stereotypů života na vesnici a ve městě. Pravidelně vystavuje v Čechách i v zahraničí.

LN: Minulý víkend jste přestěhovali inventář bedřichovického kulturního domu do Moravské galerie. Jak se do projektu připletlo Brno?
Je to vlastně logické. Do Brna jezdí Bedřichovičtí za prací. Tráví tam spoustu času a pak se vrací domů. Oprava bedřichovického kulturáku souvisí s revitalizací místní návsi, kterou zblízka sleduje moje netradiční výstava v Moravské galerii. Když jsem zjistila, že se kulturák bude opravovat, tak mě napadlo, že ho přeneseme do galerie, a místní tak mohou nadále vykonávat svoje obvyklé činnosti, jen na jiném místě. Budou tady hodiny kalanetiky, schůze zastupitelstva nebo oslavy narozenin. Z kulturáku jsme převezli i nábytek a v galerii otevřeli hospodu. Vstoupit můžete jen s bedřichovickým diářem, který všichni obyvatelé obce dostali zdarma, ale návštěvník si ho musí koupit. Příští rok v září projekt skončí, ale jsem si jistá, že Bedřichovičtí budou nějak pokračovat dál.

  • 0Diskuse
Judita Matyášová

Autor

Judita Matyášovájudita.matyasova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz