Slova obdivu měli pro Rettigovou Alois Jirásek a Karel Sabina, jediným, kdo jejím kuchařským novátorstvím trpěl, byl údajně její manžel. „Její muž, Jan Sudiprav, malý postavou, tratící se vedle impozantní své ženy, takže mu šnuptychlíček říkali, prý vzdychal, ach bože, jen kdyby se mohl aspoň trochu kloudné polévky najíst, žena že pořád jen zkouší nová jídla, i z bramborové nati,“ napsal Jirásek.
Thajská kuchařka šla za láskou do Ostravy. Dělá zde sushi |
Bylo to tak. V době, kdy všichni vařili selská jídla, uzené, zelí, brambory, tvaroh, přišla Rettigová s žemličkovými řízky s jaterní dušeninkou, smaženýma telecíma ušima s brzlíkem anebo s hovězím jazykem se sardelovou omáčkou. Její Domácí kuchařka aneb Pojednání o masitých pokrmech pro dcerky české a moravské z roku 1826 způsobila radikální obrat v kulinářství 19. století.
Přitom ale Rettigová jednoznačně ctila tradiční hodnoty, ke kterým nabádala a vychovávala s úsilím vpravdě obrozeneckým tehdejší mladé ženy a dívky. „Čistota, pořádek a dobré vyhovění každé i maličké věci v kuchyni jest základ celého umění kuchařského,“ zní její dodnes platné pravidlo. Pro ženy a dívky též organizovala výlety a kurzy vaření, během nichž jim předčítala z českých knih.
Inteligentní dívka, narozená 31. ledna 1785, neměla šťastné dětství. Záhy jí zemřel otec, purkrabí na panství Všeradice na Berounsku, a postupně i sourozenci. Po smrti poslední sestry se s matkou odstěhovala do Plzně. Matka ji i vyučovala - německy, česky Magdalena do 18 let neuměla.
Schopná spisovatelka a matka 11 dětí
Další stěhování je zavedlo do Prahy. A tam se díky manželství s právníkem, buditelem a spisovatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem, za něhož se provdala jako třiadvacetiletá v roce 1808, zrodila česká spisovatelka.
Orientovala se na výchovu a vzdělávání dívek, které učila vařit a hospodařit, ale rovněž číst české knihy. Sama psala povídky, Arnošt a Bělinka, Mařenčin košíček, Věneček pro dcerky vlastenecké nebo žertovné půlaktové drama Bílá růže.
Rettigová si také dopisovala a scházela se s vlastenci z celých Čech. Jako spisovatelka byla velmi plodná, napsala několik desítek drobnějších i rozsáhlejších děl. Své memoáry psala německy.
Kromě tvorby také porodila 11 dětí, z nichž tři se dožily dospělosti. Posledních 11 let pobývala v Litomyšli, kde zemřela a je zde i pohřbena.
