Visegrád se prý „vzepřel“ německé představě řešení uprchlické krize, vymyslel jakési „vzdorovité“ řešení apod.
Skoro to spíš vypadá, jako kdyby si to němečtí novináři napsali tentokrát dopředu už v pátek nebo před minulým víkendem. Výsledek pražského visegrádského summitu je totiž potřeba interpretovat úplně jinak. Po různých telefonátech Angely Merkelové do Bulharska a po intervencích německého velvyslance v Praze se visegrádská skupina vlastně vůbec k ničemu neodhodlala: preferuje „evropské řešení“ problému na turecko-řeckém pomezí a pouze konstatuje, že je třeba pracovat i na plánu B, tedy uzavření severní zelené hranice Řecka.
Otázka ale je: bylo vůbec realistické čekat, že se státy V4 dohodnou s Bulharskem a Makedonií, že tu budou stavět či financovat plot, sběrné tábory a vojenské či pohraniční hlídky? Třeba Bulharsko pojí s Řeckem stovky kilometrů horské hranice a členitého terénu. K čemu by pomohlo, kdyby sem Česká republika poslala pár desítek pohraničníků? I kdyby sem V4 poslala pár stovek i tisíc policistů či vojáků, případnému průchodu vlny uprchlíků to přece nemůže vůbec zabránit.
Je sice hezké, že existuje „záložní plán B“, ale smysl má stejně jako většina věcí pouze v případě, že se bude jednat o celoevropské, resp. celounijní řešení a jeho předpokladem by pochopitelně muselo být vyloučení Řecka ze Schengenu, resp. politická shoda na takovémto kroku.
MACHÁČEK: Bankovní sektor eurozóny je pod tlakem |
Nějaký entuziasmus se nedá čekat ani od Bulharska nebo Makedonie, přátelství s ekonomicky silným Německem je pro tyto země pochopitelně daleko důležitější než jakási pofidérní vzpoura proti zbytku EU se skupinou V4.
Každopádně zveličování „visegrádské vzpoury proti Merkelové“ v německém tisku spíše naznačuje, že němečtí novináři řeší nějaký vnitroněmecký politický boj nebo si většina z nich teprve v rámci 25. výročí povšimla, že nějaká skupina V4 vůbec existuje.
V4 coby formát sousedské spolupráce má smysl a sousedi budeme a zůstaneme, i kdyby čert na koze jezdil. Ekonomická spolupráce mezi sousedy musí přece fungovat hladce, i když zrovna vedlejší stát nějak divně obsazuje ústavní soud. Není náhodou, že země jako Japonsko, Jižní Korea a asi také Čína vidí V4 jako perspektivní ekonomický prostor s velkým potenciálem.
Za druhé je tady velký potenciál vojenské a bezpečnostní spolupráce, spolupráce v energetické bezpečnosti apod. V neposlední řadě jde i o platformu pro politické diskuse, kulturní spolupráci apod.
MACHÁČEK: Rusko rozdmýchává uprchlickou krizi |
Krom toho má hluboký smysl, aby v rámci regionu existoval i spolek, do kterého sice Německo v rámci geograficko-kulturní centrální Evropy patří, ale právě proto v něm není, i když by třeba chtělo. Pozice Německa v rámci EU je zkrátka příliš silná a není na škodu, když Němci někde u něčeho také třeba nejsou.
Země V4 mají rovněž jakýsi společný osud a zkušenost, a je proto dobré, že ve spolku není Rakousko, které je neutrální, má jiný osud a jinou zkušenost mezi lety 1945 a 1989. Také to byla Vídeň, kdo tento prostor ještě před sto lety politicky ovládal.
Nesešly se snad minulý týden v Římě zakládající státy EU? Nemají náhodou nějakou svoji specifickou zkušenost? Chtěly snad něco naznačit?
Na druhou stranu: pokud by Polsko a Maďarsko (a podporuje to i český prezident Zeman) zamýšlely šířit jakési neliberální bratrství směrem na jih, bude dobré, když si Česká republika nechá otevřená vrátka a zdůrazní, že spolupráce s Německem je pro ni klíčová a že se nějakého trucspolku tlačeného novým Polskem směrem na jih účastnit nebude.
MACHÁČEK: Další džinové z lahve brexitu |
Jsou samozřejmě i jiné formáty a okruhy spolupráce, které se s V4 částečně prolínají, jako je třeba slavkovský trojúhelník apod.
Německo se sice se svou politikou vítací kultury dostává do stále větší izolace (kromě Švédska a Rakouska ho nikdo nepodporuje, do Francie měly například přijít v rámci přerozdělování desetitisíce uprchlíků ze Sýrie, ale přišlo jich jen 64, protože ani do Francie se jim nechce), na druhou stranu bychom si měli například uvědomit, kdo drží v Evropě politiku protiruských sankcí. Je to Německo. Kdo trvá a tlačí na dodržování minských dohod? Německo. Kdo by asi tuto pevnou linii držel bez Německa v rámci nějaké na jih rozšířené V4? Fico? Orbán? Paní Szydłová?
Čtenáře Monitoru zvu na pondělní debatu, které se zúčastní i nová hvězda polské opozice.