Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Posudek, který ji osvobodil. Sestra z Rumburku pracovala i 63 hodin týdně

Česko

  6:00
PRAHA - Pracovní doba zdravotní sestry z Rumburku Věry Marešové byla neúnosná. Měsíčně ji překračovala i o desítky hodin. „Byla dlouhodobě přetěžována,“ napsali do znaleckého posudku revizní lékaři, díky kterým soudce Marešovou nakonec zprostil obžaloby z šestinásobné vraždy.

Soud zprostil zdravotní sestru Věru Marešovou obžaloby z vražd šesti pacientů v Lužické nemocnici v Rumburku. Státní zástupce pro ni žádal doživotí. foto: ČTK

Nevraždila, o její vině nesvědčil jediný důkaz. Tak na konci ledna rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem v případu Věry Marešové, zdravotní sestry z Rumburku (více čtěte ZDE). Předseda trestního senátu Roman Felzmann ji osvobodil poté, co revizní znalecký posudek potvrdil nález znalce obhajoby a naopak rozcupoval tvrzení znalců, na kterých státní zástupce založil obžalobu.

Kam zmizelo kalium

  • Kauzu zdravotní sestry Věry Marešové odstartovalo úmrtí pacientky J. K. v rumburské nemocnici v červnu 2014.
  • Podle lékaře Petra Vondráčka měla Marešová podat ženě do infuzního vaku kalium, tedy draslík. U soudu však vyšlo najevo, že tak neučinila.
  • Podle státního zástupce, který se opíral o závěry soudního znalce Radka Matlacha, musela Marešová ženě podat kalium přímo do těla.
  • „Není jiné vysvětlení k přítomnosti kalia v krvi poškozené, než že kalium v množství 40 ml obviněná vpravila místo do fyziologického roztoku přímo do žilního systému poškozené a to injekční stříkačkou o objemu 20 ml, což prakticky vylučuje možnost nedbalostního jednání, neboť tento úkon musela jmenovaná provést dvakrát a jako odborně školená zdravotnice si následky svého jednání musela být vědoma,“ argumentoval František Stibor v obžalobě.
  • To se ale podle soudce Felzmanna nepodařilo prokázat.
  • LIDOVKY.CZ: Výrazná hniloba těla a fabulace žalobce.‘ Proti sestře z Rumburku chyběly důkazy, píše soudce

„Z podaných vysvětlení, svědecké výpovědi, z dalšího obsahu trestního spisu včetně protokolu hlavního líčení lze najisto potvrdit, že obžalovaná Věra Marešová byla dlouhodobě přetěžována v rozsahu pracovní doby mimo rámec zákoníku práce,“ stojí v padesátistránkovém revizním posudku, který má server Lidovky.cz. Šestice lékařů z Fakultní nemocnice Olomouc se v něm vyjadřuje k jedné z otázek soudu, a to proč v infuzním vaku, který Marešová připravovala, chybělo kalium (viz box Kam zmizelo kalium).

Lidský přístup zdravotní sestry

Právě pracovní doba Marešové mohla podle znalců nejen „jednoznačně vést k omylu a chybě“, ale mohla mít i přímý dopad na „profesionální a lidský přístup“. Své tvrzení dokládají počty hodin, které zdravotní sestra v toto období v nemocnici odpracovala.

V měsíci červnu, kdy podezření na vraždy pacientů odstartovalo umrtí J. K., činila pracovní doba Marešové celkem 183,5 hodiny, v průměru necelých 46 hodin týdně. Jenže tehdy za sebou měla poměrně náročný půlrok.

O měsíc dříve překročila pracovní limit o rovných 90 hodin, a to na celkových 255 hodin. Týdně tak strávila v práci zhruba 63,75 hodin. Podobně tomu bylo i v dubnu, březnu i lednu, v únoru odpracovala o něco méně, konkrétně 213 hodin (viz tabulka Výkaz pracovní doby Věry Marešové).

Výkaz pracovní doby Věry Marešové
2014Limit v měsíci, nepřetržitý provozCelkový počet odpracovaných hodinProplacené přesčasové hodinyPřevody neproplacených hodin do dalšího měsíce
Leden172,52424029,5
Únor1502134023
Březen157,52435035,5
Duben165255,55040,5
Květen1652555040
Červen157,5183,589,5 + 33,25-

Olomoučtí znalci na základě toho konstatovali, že s největší pravděpodobností došlo ze strany Marešové k nedbalostnímu jednání, když draslík zapomněla do infuze připravit. „Vzhledem ke skutečnosti, že si chystala infuzi o přibližně 1,5 hodiny dříve, než měla předchozí dokapat, lze i s touto variantou pracovat,“ stojí dále v posudku.

  • „V případě nemocné J. K. je pečlivost dokumentace, a to jak lékařské, tak i sesterské na úrovni v České republice obvyklé, to jest ne moc vysoké. To odráží skutečnost, že výhrady k vedení zdravotnické dokumentace jsou téměř pravidlem ve všech znaleckých posudcích. Většinou ale, a to i v této kauze, tyto nedostatky nejsou příčinou hodnotit postup jako non lege artis (proti pravidlům umění lékařského; pozn. red.),“ napsali znalci. O pacientku prý bylo postaráno dobře.
  • „V žádném z projednávaných případů z předložené zdravotnické dokumentace nevyvstalo z lékařského hlediska podezření, že by úmrtí bylo způsobeno předávkováním draslíkem,“ uvedl už dříve na dotaz serveru Lidovky.cz Dobiáš.

Tvrzení znalců, které k případu přizvala policie, že poslední pacientka zemřela na vysokou hladinu draslíku podáného přímo do žíly, označil už v soudní síni olomoucký lékař Martin Dobiář za diletanstkou interpretaci.

„Vzhledem k vážným nedostatkům při provedené soudní pitvě se nelze jednoznačně k bezprostřední příčině smrti vyjádřit,“ konstatovali lékaři a připojili čtyři nejpravděpodobnější možné příčiny smrti. Jaterní selhání či selhání více orgánů, kolaps srdce nebo nedostatečnost plic.

Server Lidovky.cz kontaktoval také znalce Radka Matlacha. „Ze spisu si vytáhli jen data, která nás dehonestují a ukazují v tom nejhorším světle. Naopak data, která svědčí v neprospěch obžalované, ignorovali nebo je překroutili,“ uvedl k tomu Matlach a dodal: „Je to (posudek) tendenčně napsané ve prospěch obžalované.“ Znovu připomněl, že od revizních znalců nemá žádné argumenty, kvůli kterým by svůj závěr přehodnotil. K výtkám se prý vyjádřil v reakci na podnět k disciplinárnímu řízení, který na něj podala obhajoba.

Už dříve navíc uvedl, že je přesvědčen o tom, že Marešová vraždila pacienty několik let. „Jak znám spis, nepochybuji o tom, že trestná činnost běžela léta,“ uvedl Matlach (více k tématu si přečtěte ZDE).

Šest podezřelých úmrtí

Když k prvnímu obvinění Marešové z vraždy přibylo ještě dalších pět, podal státní zástupce František Stibor návrh na vzetí do vazby. Podle něj prý jednala s rozmyslem a důvodem byla její údajná nenávist k nemohoucím pacientům (více čtěte ZDE).

Podle revizního znaleckého posudku ale nebylo ani u dalších pěti úmrtí nic podezřelého. Například u jedné ze zemřelých A. Š. nelze ani jistě říct, že se o ni v nemocnici starala právě Marešová. Jak také vyplývá ze zdravotnické dokumentace, pacientce začaly selhávat životní funkce za přítomnosti jiné ošetřující sestry.

Věra Marešová odchází po vyhlášení rozsudku s dcerou.
Začátek hlavního líčení v červnu 2015. Marešová ještě v doprovodu stráže a s...

U některých dalších zemřelých lze podle olomouckých znalců také jen těžko stanovit, jakým způsobem skonali, neboť chyběla jejich pitva. U úmrtí ženy I. K. dokonce upozornili, že vysoká hladina draslíku mohla být způsobena pozdějším zkoumáním. „Vzorek byl odebrán okolo šesté hodiny ranní, ale do laboratoře se dostává až v 11:55 minut, tedy skoro s šesti hodinovou prodlevou. (...) Dlouhá prodleva mezi odběrem a zpracováním vzorku vede k falešnému zvýšení hladiny draslíku,“ stojí v posudku.

Státní zástupce František Stibor už minulý týden pro server Lidovky.cz uvedl, že s rozsudkem nesouhlasí, ale blíže ho komentovat odmítl. „To jsem prezentoval hned po skončení hlavního líčení. Důvody uvedu v odvolání,“ uvedl.

Hnilobné procesy

  • Jak už minulý týden informoval server Lidovky.cz, který citoval z písemného rozsudku, soudce Roman Felzman se podivoval nad postupem nemocnice v případu poslední zemřelé J. K.. Výrazně prý ztížil práci policie a hrubě ovlivnil výsledky celého řízení. „Nejméně v tom, že s ohledem na výrazný odstup a pravděpodobně ne zcela standardní uchování těla poškozené došlo k tak výrazným hnilobným procesům těla (...), který ztěžoval objasnění jasných příčin úmrtí,“ napsal soudce do rozsudku.
  • A nad tím se podivovali také revizní znalci, proč po pěti dnech došlo k tak výrazným posmrtným změnám. „Uvedené vede k otázce, zda bylo o tělo zemřelé od úmrtí do doby pitvy řádně postaráno a proč v případě tak závažného podezření byla provedena pitva s takovým časovým odstupem,“ napsali olomoučtí lékaři.
  • Podle autora prvotního posudku Radka Matlacha to ale vypadá tak, že revizní znalci nečetli spis. „Pokud policie dostala hlášku čtyři dny po smrti, nemůžu pitvu provést dřív. Nemůžou mi vytýkat to, za co nemůžu. Pitvu jsme provedli do druhého dne od doby, kdy jsme se o tom dozvěděli. Z naší strany zdržení nula,“ uvedl pro server Lidovky.cz.
  • LIDOVKY.CZ: ‚Výrazná hniloba těla a fabulace žalobce.‘ Proti sestře z Rumburku chyběly důkazy, píše soudce
  • Lékař Petr Vondráček ale rázně odmítl, že by nemocnice u pacientky péči zanedbala.„Soudce si to asi špatně vyložil. Hnilobní procesy začínají bezprostředně po smrti, je to normální stav u zemřelého. Není to o špatné péči,“ uvedl na dotaz serveru Lidovky.cz.
Soud zprostil zdravotní sestru Věru Marešovou obžaloby z vražd šesti pacientů v...

Kauza Věry Marešové

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!