Nevraždila, o její vině nesvědčil jediný důkaz. Tak na konci ledna rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem v případu Věry Marešové, zdravotní sestry z Rumburku (více čtěte ZDE). Předseda trestního senátu Roman Felzmann ji osvobodil poté, co revizní znalecký posudek potvrdil nález znalce obhajoby a naopak rozcupoval tvrzení znalců, na kterých státní zástupce založil obžalobu.
Kam zmizelo kalium
|
„Z podaných vysvětlení, svědecké výpovědi, z dalšího obsahu trestního spisu včetně protokolu hlavního líčení lze najisto potvrdit, že obžalovaná Věra Marešová byla dlouhodobě přetěžována v rozsahu pracovní doby mimo rámec zákoníku práce,“ stojí v padesátistránkovém revizním posudku, který má server Lidovky.cz. Šestice lékařů z Fakultní nemocnice Olomouc se v něm vyjadřuje k jedné z otázek soudu, a to proč v infuzním vaku, který Marešová připravovala, chybělo kalium (viz box Kam zmizelo kalium).
Lidský přístup zdravotní sestry
Právě pracovní doba Marešové mohla podle znalců nejen „jednoznačně vést k omylu a chybě“, ale mohla mít i přímý dopad na „profesionální a lidský přístup“. Své tvrzení dokládají počty hodin, které zdravotní sestra v toto období v nemocnici odpracovala.
V měsíci červnu, kdy podezření na vraždy pacientů odstartovalo umrtí J. K., činila pracovní doba Marešové celkem 183,5 hodiny, v průměru necelých 46 hodin týdně. Jenže tehdy za sebou měla poměrně náročný půlrok.
O měsíc dříve překročila pracovní limit o rovných 90 hodin, a to na celkových 255 hodin. Týdně tak strávila v práci zhruba 63,75 hodin. Podobně tomu bylo i v dubnu, březnu i lednu, v únoru odpracovala o něco méně, konkrétně 213 hodin (viz tabulka Výkaz pracovní doby Věry Marešové).
2014 | Limit v měsíci, nepřetržitý provoz | Celkový počet odpracovaných hodin | Proplacené přesčasové hodiny | Převody neproplacených hodin do dalšího měsíce |
---|---|---|---|---|
Leden | 172,5 | 242 | 40 | 29,5 |
Únor | 150 | 213 | 40 | 23 |
Březen | 157,5 | 243 | 50 | 35,5 |
Duben | 165 | 255,5 | 50 | 40,5 |
Květen | 165 | 255 | 50 | 40 |
Červen | 157,5 | 183,5 | 89,5 + 33,25 | - |
Olomoučtí znalci na základě toho konstatovali, že s největší pravděpodobností došlo ze strany Marešové k nedbalostnímu jednání, když draslík zapomněla do infuze připravit. „Vzhledem ke skutečnosti, že si chystala infuzi o přibližně 1,5 hodiny dříve, než měla předchozí dokapat, lze i s touto variantou pracovat,“ stojí dále v posudku.
|
Tvrzení znalců, které k případu přizvala policie, že poslední pacientka zemřela na vysokou hladinu draslíku podáného přímo do žíly, označil už v soudní síni olomoucký lékař Martin Dobiář za diletanstkou interpretaci.
„Vzhledem k vážným nedostatkům při provedené soudní pitvě se nelze jednoznačně k bezprostřední příčině smrti vyjádřit,“ konstatovali lékaři a připojili čtyři nejpravděpodobnější možné příčiny smrti. Jaterní selhání či selhání více orgánů, kolaps srdce nebo nedostatečnost plic.
Server Lidovky.cz kontaktoval také znalce Radka Matlacha. „Ze spisu si vytáhli jen data, která nás dehonestují a ukazují v tom nejhorším světle. Naopak data, která svědčí v neprospěch obžalované, ignorovali nebo je překroutili,“ uvedl k tomu Matlach a dodal: „Je to (posudek) tendenčně napsané ve prospěch obžalované.“ Znovu připomněl, že od revizních znalců nemá žádné argumenty, kvůli kterým by svůj závěr přehodnotil. K výtkám se prý vyjádřil v reakci na podnět k disciplinárnímu řízení, který na něj podala obhajoba.
Už dříve navíc uvedl, že je přesvědčen o tom, že Marešová vraždila pacienty několik let. „Jak znám spis, nepochybuji o tom, že trestná činnost běžela léta,“ uvedl Matlach (více k tématu si přečtěte ZDE).
Šest podezřelých úmrtí
Když k prvnímu obvinění Marešové z vraždy přibylo ještě dalších pět, podal státní zástupce František Stibor návrh na vzetí do vazby. Podle něj prý jednala s rozmyslem a důvodem byla její údajná nenávist k nemohoucím pacientům (více čtěte ZDE).
Podle revizního znaleckého posudku ale nebylo ani u dalších pěti úmrtí nic podezřelého. Například u jedné ze zemřelých A. Š. nelze ani jistě říct, že se o ni v nemocnici starala právě Marešová. Jak také vyplývá ze zdravotnické dokumentace, pacientce začaly selhávat životní funkce za přítomnosti jiné ošetřující sestry.
U některých dalších zemřelých lze podle olomouckých znalců také jen těžko stanovit, jakým způsobem skonali, neboť chyběla jejich pitva. U úmrtí ženy I. K. dokonce upozornili, že vysoká hladina draslíku mohla být způsobena pozdějším zkoumáním. „Vzorek byl odebrán okolo šesté hodiny ranní, ale do laboratoře se dostává až v 11:55 minut, tedy skoro s šesti hodinovou prodlevou. (...) Dlouhá prodleva mezi odběrem a zpracováním vzorku vede k falešnému zvýšení hladiny draslíku,“ stojí v posudku.
Státní zástupce František Stibor už minulý týden pro server Lidovky.cz uvedl, že s rozsudkem nesouhlasí, ale blíže ho komentovat odmítl. „To jsem prezentoval hned po skončení hlavního líčení. Důvody uvedu v odvolání,“ uvedl.
Hnilobné procesy
|
Kauza Věry Marešové
|