Armádní důstojníci tato obvinění popírají. Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) ale na všem trvá a chce, aby podezřelá úmrtí prošetřila nezávislá komise. Vojáci, kteří pochybili, by poté měli být potrestáni.
Ve městě Sevare bylo údajně popraveno sedm lidí - jak ve vojenském táboře, tak v místní nemocnici. "Máme důvěrné informace o dalších dvaceti popravách, kdy byla těla narychlo pohřbena, například do studní," citovala z prohlášení lidskoprávní organizace. Popravy se údajně odehrávají i ve městech Mopti a Niono.
Někteří z popravených byli údajně obviněni z držení zbraní a z toho, že jsou "komplici" militantů a jejich informátoři. Jiní přišli o život jen právě kvůli barvě pleti.
Maliský armádní velitel Modibo Traore veškerá obvinění odmítl s tím, že jsou "naprosto lživá". Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian ale v rozhovoru
pro rozhlasovou stanici RFI připustil, že k popravám docházelo. Jak dodal, prezident François Hollande už dal najevo, že se z toho vedení maliské armády může zodpovídat a mělo by se podobným excesům vyhnout.
Tisíce uprchlíků
Podle OSN uprchlo v posledních dvou týdnech kvůli bojům v Mali do okolních zemí přes sedm tisíc lidí. Většina z nich, kolem čtyř tisíc, utekla do Mauritánie. Ostatní pak do Burkiny Faso a do Čadu.
Sever Mali ovládli islamisti z řad pouštních kmenů
Francouzi se vložili do války v africkém Mali, své bývalé kolonii, na začátku ledna. Vojáci mají za úkol vytlačit islamisty z Ansar Dine, kteří ovládají sever země a postupně začali pronikat čím dál tím více na východ. Paříž poslala do Mali asi dva tisíce vojáků, dalších tisíc jich pochází ze západoafrických států, které jsou sdružené v bloku ECOWAS.
